Krakatice znovu ožívá

Praha - Sněmovna dnes opět založila vyšetřovací komisi pro vyšetření prorůstání organizovaného zločinu do orgánů veřejné moci. Měla by se zabývat otázkami kolem spisu Krakatice, který mimo jiné mapuje aktivity zavražděného podnikatele Františka Mrázka. Komise vznikla hlavně hlasy poslanců ČSSD a KSČM. Poslanci o obnovení komise uvažovali už dříve, jenže kvůli volbám, které měly být v říjnu, komise ustanovena nakonec nebyla. Návrh předložil bývalý ministr vnitra František Bublan (ČSSD). Vyšetřovacích komisí založila sněmovna k různým záležitostem řadu. K ničemu vesměs nedospěly.

Komise by měla objasnit okolnosti postupu policie v letech 2000 až 2006 a následujících na základě spisu Krakatice, snahy ovlivňování orgánů veřejné moci organizovaným zločinem a propojení některých veřejných činitelů se zájmovými skupinami. Komise má být desetičlenná, ODS a ČSSD mají mít po třech zástupcích, KSČM dva, po jednom KDU-ČSL a Strana zelených. Výsledky má komise předložit sněmovně do konce dubna příštího roku.

Místopředseda a bývalý ministr vnitra Ivan Langer (ODS) navrhoval, aby se komise zabývala údajnými zásahy do policejního vyšetřování, jak na to poukazují někteří expolicisté. To ale poslanci neschválili. Na údajně nedostatečné podmínky ke své práci si stěžoval expolicista Karel Tichý, který spis Krakatice zakládal. Tichého vyslechne 18. listopadu sněmovní bezpečnostní výbor, zřejmě na uzavřeném jednání. Bublan už dříve řekl, že slyšení by mohlo vést k opětovnému otevření některých případů.

Podaří se objasnit vraždu kmotra podsvětí?

Mrázek je označován za někdejšího bosse podsvětí s kontakty na politiky. Jedním z nich byl podle některých informací Langer. Langer se nyní soudí s vydavatelskou firmou Mafra; chce omluvu za články v Mladé frontě Dnes a na serveru iDnes, které ho s Mrázkem spojují. Soudkyně si chce vyžádat na policejní inspekci spis Krakatice jako důkaz.

Na pokyn Nejvyššího státního zastupitelství se nyní pokračuje v objasňování Mrázkovy vraždy. Podle bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jana Kubiceho byl zavražděn kvůli zákulisním tahanicím o ústeckou potravinářskou firmu Setuza.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
před 2 hhodinami

Husákovy děti stárnou, Česko na to není připraveno, varuje ředitel ÚZIS Dušek

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.
před 2 hhodinami

Skopeček byl zvolen místopředsedou sněmovny

Dalším místopředsedou sněmovny se stal kandidát ODS Jan Skopeček, Olga Richterová (Piráti) v tajné volbě neuspěla. Jedna ze čtveřice pozic zůstala neobsazená. Zájem o post má i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ten ale zatím kandidovat nemůže, protože stále vykonává ministerskou pozici. Poslanci ve funkcích zároveň potvrdili nově zvolené předsedy výborů. Dosavadní vládní strany oznámily, že chtějí svolat mimořádnou schůzi sněmovny ke střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše.
09:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Babiš dostal podle přiznání od svých firem přes 477 milionů, píší Seznam Zprávy

Agrofert, svěřenské fondy a další firmy ve vlastnictví předsedy ANO Andreje Babiše letos vyplatily Babišovi přes 477 milionů korun. Podle majetkového přiznání, ze kterého cituje server Seznam Zprávy, koupil Babiš rovněž nemovitost za více než 389 milionů korun. Babišovo ANO jedná o vzniku vlády s SPD a Motoristy. Po výzvě prezidenta Petra Pavla ve čtvrtek uvedl, že těsně před tím, než ho hlava státu jmenuje do premiérské funkce, oznámí způsob řešení svého střetu zájmů.
před 6 hhodinami

Oslavy 17. listopadu: města zaplní piety i kulturní akce

V pondělí 17. listopadu si Česko připomíná šestatřicet let od sametové revoluce a šestaosmdesát let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Na oslavu Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se koná řada akcí po celé zemi. K tradičním pietním aktům, kulturním akcím a demonstracím se přidají i debaty, audiovizuální instalace nebo filmové projekce.
před 6 hhodinami

Stanovit pravidla je podle adiktologů nejdůležitější v prevenci digitální závislosti dětí

Zanedbávají spánek i školu, přestávají je bavit dřívější koníčky a většinu času jim zabírá hraní počítačových her nebo sledování sociálních sítí. Podle průzkumu podlehlo digitální závislosti šest procent dětí do osmnácti let. Adiktologové rodičům radí zachovat klid, nezakazovat technologie, ale nastavit jasná pravidla a zajímat se o to, co děti on-line dělají. Další doporučení najdou rodiče od začátku listopadu na portálu DigiRozhledna.
před 7 hhodinami

Máme silnou společnost, ale ne silný stranický systém, míní filozof Kroupa

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.
13. 5. 2025Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Nový klimatický cíl EU není dobrá zpráva, říká Knotek. Hladík kvituje vyjednané ústupky

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
před 8 hhodinami
Načítání...