Kormoráni „zahnízdili“ v legislativě. Rybářům působí škody, stát ale nechce platit náhrady

Ministerstvo financí nechce zaplatit rybářům náhrady škod, které jim způsobili kormoráni. Podle rybářů na ně mají nárok znovu od letošního ledna, peníze ale zatím nedostali. Resort protiargumentuje, že nedošlo ke splnění podmínky pro vyplácení náhrad, jak vyžaduje zákon. Kormorán totiž zmizel ze zákona o chráněných živočíších – současně ale zůstal v normě, která připouští náhrady za škodu, kterou tato zvířata způsobí.

Podle novely zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy mají rybáři na náhrady znovu nárok od letošního ledna, upozorňují zástupci rybářů.

„Nyní, když začali rybáři po půl roce žádat o proplácení náhrad za první pololetí roku 2018 podle znění této novely, jim náhrady nebyly uznávány a krajskými úřady jsou plošně odmítány, přestože splnili veškeré náležitosti potřebné k uznání a proplacení těchto škod,“ uvedl pro ČT ředitel Rybářského sdružení ČR Michal Kratochvíl. Rybáři tak podle něj dosud peníze za škody neobdrželi.

Státní kasa ale upozrňuje, že výplata není možná. „Ministerstvo financí odmítá náhrady za tyto škody vyplácet, jelikož nejsou splněny zákonné podmínky pro jejich vyplácení,“ řekl mluvčí resortu Jakub Vintrlík s tím, že problém je hlavně v legislativě.

Kormorán vyškrtnutý… a nevyškrtnutý

V dubnu 2013 totiž kormorán zmizel ze seznamu zvláště chráněných živočichů. Nebylo tedy možné hradit ztráty, které způsobil, a rybářům tak přestal stát ze dne na den náhrady vyplácet. V zákoně o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy ale kormorán zůstal. Poslanci proto navrhli kormorány z tohoto zákona vyškrtnout a zavést tříleté přechodné období pro odškodňování.

Právě v tom ale ministerstvo vidí problém: „Kormorán není ani vybraným živočichem, ani zvláště chráněným živočichem. Naopak je od roku 2013 nechráněným živočichem, a tudíž není splněna ani jedna podmínka pro výplatu náhrady,“ řekl Vintrlík. Do konce roku 2019 by měli rybáři dostávat stoprocentní náhradu prokazatelně způsobených škod, za rok 2020 pak náhradu osmdesátiprocentní.

Problému si všímá i ministerstvo životního prostředí. „Zatím je znám jeden případ, kdy jsme poskytli legislativní výklad zákona konkrétnímu krajskému úřadu, který ale následně na základě odlišného právního názoru ministerstva financí odmítl náhradu škody proplatit,“ uvedla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.

Škody za 92 milionů

Kormoráni na rybách každoročně páchají značné škody. Jen za loňský rok způsobili rybářům ztráty za téměř 92 milionů korun. „Za členské subjekty rybářského sdružení je to 79 milionů korun u zimující populace a 13 milionů korun u hnízdící populace. Nejsou v tom zahrnuty škody na rybářských revírech a u ostatních neevidovaných subjektů produkčního rybářství a nejsou v tom zahrnuty škody jedinců kormorána pouze přetahujících přes území České republiky,“ řekl ČT ředitel zástupce rybářů Michal Kratochvíl.

V současné době vzniká pod záštitou ministerstva zemědělství poslanecká novela zákona, která má situaci vyřešit. Navrhovat ji budou poslanci napříč politickými stranami. Stát se snaží problém s přemnoženými kormorány řešit dlouhodobě. Například od letošního listopadu mohou myslivci obdržet od státu za každého zastřeleného kormorána 500 korun. Dříve myslivce k lovu motivovali jen velcí producenti ryb, kteří jim za zastřelené zvíře vypláceli 300 korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 8 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 9 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 10 hhodinami

Evropský pohled