Kopřivnický „President“ má 120 let. Poháněl ho lékařský benzin

První kopřivnický automobil „President“ slaví 120 let od svého vzniku. Vyvíjet ho pomáhal také konstruktér Hans Ledwinka. Pod jeho vedením se postupně objevily i další legendární typy vozů značky Tatra.

Ledwinkova koncepce řešení podvozku měla podle ředitele Technického muzea Tatra Lumíra Kaválka zásadní vliv na kvalitu a úspěch zejména nákladních vozů. „Díky tomu Tatra dosáhla světového věhlasu a stala se přímo kultovním fenoménem,“ uvedl. 

President se na svou první cestu vydal na sklonku 19. století do Vídně. „Vzdálenost 326 km/h ujel za 14,5 hodiny. Průměrná rychlost vozu činila 22,6 km/h,“ podotkl Kaválek s tím, že maximální rychlost automobilu, či spíše motorizovaného kočáru, se mohla dostat až na 26 kilometrů za hodinu.

Původní vůz, který dojel do Vídně, dostal darem rakouský automotoklub. Zdejší technici ho ale postupně upravovali podle novějších technických norem, a tak se jeho podoba oproti originálu změnila. „Proto je původnímu vzhledu vozidla nejblíže jeho kopie,“ dodal Lumír Kaválek. Kopii Presidenta si mohou lidé prohlédnout v kopřivnickém technickém muzeu, originál pak v Národním technickém muzeu v Praze.

Experiment, který se vyvíjel

President byl zkušebním projektem, který se postupně vylepšoval až při výrobě. Jeho podvozek vycházel z kopřivnického kočáru „Mylord“. V zadní části pod sedadly se nacházel dvouválcový řadový ležatý motor Benz o obsahu 2,714 litru a výkonu přibližně 5 kW (6,6 k) při šesti stech otáčkách za minutu.

Palivovou nádrž o obsahu třiadvaceti litrů umístili technici pod předními sedadly. Automobil poháněla směs lékařského benzinu a éteru. Záhy po Presidentovi přestavila Tatra svůj první nákladní vůz (1898). Ani ten však světové prvenství nezískal – podobný model totiž vznikl o rok dříve. 

  • Základy společnosti Tatra byly položeny v roce 1850. Obec Kopřivnice tehdy ještě nesla název Nesselsdorf a podnikavý živnostník, vyrábějící povozy a drožky, Ignác Šustala vystupoval vůči úřadům jako Ignatz Schustala. Právě tento kopřivnický rodák položil základní kámen dnešní akciové společnosti Tatra.
  • V roce 1891 bankéři bratři Guttmanové kapitalizovali jeho společnost Ignatz Schustala & Comp (založena 1858) a učinili z ní Nesselsdorfer Wagenbau Fabriks Gesellschaft.
  • Post číslo jedna zaujal v nové firmě Hugo Fischer von Röslerstamm, který již dlouhá léta v Nesselsdorfu pracoval jako poradce. Původně byl inspektorem železniční dráhy, pod jeho vedením kvetla ve firmě výroba železničních vagónů.
  • Fischer se později zasloužil o uskutečnění stavby prvního automobilu se spalovacím motorem v Rakousku-Uhersku a střední Evropě vůbec. Ve spolupráci s továrníkem baronem Theodorem von Liebiegem a Karlem Benzem, vynálezcem automobilu se spalovacím motorem, se podařilo do Kopřivnice dostat jeden z prvních dvouválcových motorů vyrobených v roce 1897. Zrodu unikátního vozidla President tak už nic nestálo v cestě.
  • Zdroj: Tatra.cz
Nahrávám video

Kopřivnice dala světu statisíce vozů

Automobilka Tatra, která v roce 2000 oslavila kulatých 150 let od založení, vyrobila na půl milionu vozů. Během 70 let železniční produkce dostala na koleje také na desítky tisíc vagónů. 

Mezi výrobky kopřivnické Tatry patřily technické unikáty jako například aerosaně a kolopásový traktor, dále letecké motory, důlní lokomotivy a silniční motorové válce. V doplňkové produkci před druhou světovou válkou lze objevit i licenční ledničky. V roce 1915 byla v Kopřivnici zahájena sériová výroba nákladních automobilů. O dvacet let později spustily závody Tatra leteckou výrobu.

Loni v Kopřivnici vyrobili na 1326 vozidel. Meziročně tak Tatra zvýšila produkci o 56 procent a poprvé od roku 2008 překročila tisícovku vyrobených aut za rok. Všechny vyrobené vozy automobilka i prodala. Letos má v plánu vyrobit i prodat 1700 automobilů. Kopřivnická automobilka od roku 2013 patří akciové společnosti Tatra Trucks.

Kromě standardizovaných modelových řad vyrábí Tatra i speciální nákladní vozidla na míru požadavkům zákazníka. Osmdesát procent produkce automobilky je určeno k exportu. Automobilka zaměstnává 1350 lidí a dalších více než 600 pracuje v dceřiném podniku Tatra Metalurgie zaměřeném zejména na slévárenství a kovárenství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 7 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 11 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 15 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 18 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.