Každý Čech vytvoří 350 kilogramů odpadků ročně - kam s nimi?

Praha - Neapol svým návštěvníkům v poslední době nabízí zvláštní bonus. Pohled na ulice plné odpadků v jednom z nejkrásnějších italských měst svět upozorňuje na palčivý problém budoucnosti. Odpadu je hodně a míst, kam ho uložit, ubývá. Skládky, spalovny, recyklace nebo ukládání do vesmíru - jaká je cesta k řešení odpadkové krize budoucnosti?

Evropská unie, jejíž průměrný občan ročně vytvoří přibližně 400 kilogramů odpadu, má i nakládání s odpadem uspořádané hierarchicky. Základnu šetrného zacházení tvoří snaha zabránit vzniku odpadu. Vytvořený odpad je potom nutné znovu využít, a pokud se to nepodaří, alespoň ho upotřebit materiálově - tedy recyklovat. Termické využití ve spalovnách a skládkování jsou až posledními články rozkladného řetězce.

Ideální model nakládání s odpady nabízí Německo nebo Nizozemsko, tedy země, které sice hodně odpadu vyprodukují, ale jsou schopné většinu materiálově využít. Vhodná legislativa, motivace a systém třídění přispívají k tomu, že Němci ročně recyklují zhruba 50 procent odpadového materiálu. Češi mají v tomto směru stále rezervy, a to i přes to, že v produkci odpadu jsou méně aktivní. Průměrný Čech vytvoří 300 až 350 kilogramů ročně, 81 procent ale končí na skládkách a materiálově se daří znovu využít jen asi 9 procent.

Odpad může pomoci řešit nedostatek surovin 

Ukládání odpadků na skládky ale není spojeno jen s prostorovými a estetickými problémy. Množství surovin navíc zbavuje možnosti materiálového nebo energetického využití. „Párou, kterou tu z ročního množství odpadu vyprodukujeme, jsme schopni zásobit 25 tisíc pražských domácností teplem,“ uvedl Aleš Bláha z největší pražské spalovny odpadu. A technologický vývoj v budoucnu umožní využít ještě mnohem více odpadu než dnes.

Ekologicky a ekonomicky 

Velká města se dnes bez velkých spaloven neobejdou, řešení budoucnosti ale spalovny nepředstavují. Podle ekologů by lidé měli především více třídit. Recyklace je ale zatím nejnákladnějším řešením, a to je i jedním z důvodů malého poměru materiálového využití odpadu v Česku. Ministerstvo životního prostředí proto podle vedoucího poradců ministra Daniela Vondrouše chystá relativní zvýhodněním recyklace zavedením vyšších poplatků za spalování a skládkování. „Mohli bychom recyklovat až 60 procent odpadu podobně jako třeba Německo,“ věří Vondrouš.

Kam tedy s ním? Ukládání odpadu v mořích nebo ve vesmíru je podle odborníků jen nepříjemnou realitou, kterou je třeba omezit. Řešení odpadkové krize podle nich představuje šalamounský kompromis - třídit, co se dá a spalovat nebo ukládat jen to, co náhodou unikne nebo pokud recyklace představuje větší náklady než konečný efekt. Expert na odpady Dan Jiránek navíc radí: „Ekologicky šetrně znamená také ekonomicky. Nezapomeňte, že v ceně výrobku platíte i za obal.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 2 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 3 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 3 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 3 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 4 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 13 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.