Hrad nejednal s Hamáčkem ohledně cesty do Moskvy, reagoval Jindrák. Vycházeli prý z tweetu o summitu

Server Seznam Zprávy v neděli napsal, že šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák potvrdil, že s přípravou chystané cesty do Moskvy pomáhal vicepremiérovi a ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD) také Hrad. Pomoc se měla týkat uspořádání rusko-amerického summitu v Praze. Informaci Seznamu ale Jindrák následně korigoval v Radiožurnálu. S Hamáčkem přímo nejednali, uvedl s tím, že jejich činnost jen reagovala na vicepremiérův tweet. Seznam Zprávy v reakci na to zveřejnily na svém webu nahrávku a přepis telefonického rozhovoru s Jindrákem.

Jindrák řekl Radiožurnálu, že došlo k „posunutí“ informací, které poskytl „v dobré víře“. Jindrák uvedl, že jeho odbor pouze reagoval na Hamáčkův tweet, kterým o plánu pozvat prezidenty Joea Bidena a Vladimira Putina do Prahy informoval. K nějakému jednání s Hamáčkem podle Jindráka nedošlo.

„Na mém odboru jsme připravovali možnost uskutečnění summitu Bidena a Putina v Praze poté, co ministr zahraničních věcí Hamáček napsal na Twitteru, že požádal naše ambasády o sondování této možnosti,“ dodal pro rozhlas. 

Pozvání by mělo být od hlavy státu

Seznam Zprávy ve svém článku mimo jiné citovaly Jindráka: „Co se týče pozvání pana prezidenta Bidena, bylo to v nějakém stadiu diskusí s panem prezidentem i s panem premiérem, že to musí být akce, kde zvacím subjektem je prezident, protože to je prezidentská úroveň.“ Z následně zveřejněného telefonátu vyplývá, že Jindrák už v rozhovoru toto upřesnil: „Myslel jsem, že se to musí probrat. Ale my jsme neměli nějakou debatu na to téma. Neměli. Ani s jedním, ani s druhým. To se nestihlo.“ 

Na dotaz Seznam Zpráv, jestli „řešil s Hamáčkem i  to, jaký bude mít v Moskvě program“, odpověděl: „Ne, ne, vůbec ne. Ne, já jsem ho neznal.“ A na následující otázku, jestli ho „nicméně Hamáček v této souvislosti oslovil“, Jindrák ovšem uvedl: „Ano, je to možné tak říct. On byl v té době ministrem zahraničních věcí.“

Pozvání obou prezidentů už údajně bylo napsané, ale nakonec nebylo ani odesláno, ani předáno. „Bavili jsme se o tom, že by to byla jedna z možností, kdy by tehdejší ministr zahraničí na nějaké odpovídající úrovni v Moskvě, pokud by tam vůbec jel, mohl pozvání prezentovat. To je všechno, co o tom vím,“ dodal Jindrák.

Hamáček měl do Moskvy letět 19. dubna, cestu odvolal v pátek 16. dubna. O den později s premiérem Andrejem Babišem (ANO) na tiskové konferenci oznámili, že za útokem ve Vrběticích stojí agenti ruských tajných služeb. Politici dostali od Bezpečnostní informační služby informaci o ruském podílu na explozi 7. dubna.

Hamáček tvrdí, že jeho chystaná cesta do Moskvy měla být zastíracím manévrem a neměla se uskutečnit.

Server Seznam Zprávy v úterý s odkazem na své nejmenované zdroje napsal, že Hamáček chtěl v Moskvě vyměnit informace o kauze Vrbětice za vakcínu proti covidu-19 Sputnik V a uspořádání rusko-amerického summitu v Praze.

Hamáček takové obvinění odmítl a oznámil, že na autory článku podá trestní oznámení. V dalším sporu chce u civilního soudu žádat deset milionů korun po vydavateli. V případě úspěchu je plánuje věnovat nadaci policistů a hasičů. Server Seznam Zprávy trvá na pravdivosti svých informací.

Schillerová pokládá plánovanou cestu za chybu

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pokládá za chybu, že Hamáček plánoval cestu do Moskvy. Řekla to během debatního pořadu na Prima CNN News. Zda se jednalo o zastírací manévr, jak tvrdil, nechtěla ministryně hodnotit.

„Že si Jan Hamáček naplánoval cestu do Moskvy, nebylo určitě to nejmoudřejší, co měl udělat… Já mu nevidím do hlavy, jestli to byla, nebo nebyla kamufláž,“ uvedla Schillerová. Pokud by Hamáček nemluvil pravdu o tom, že cesta byla zastíracím manévrem, byl by to podle ní důvod k rezignaci. „Ale nic takového se neprokázalo,“ podotkla.

Poslanec ODS Jan Skopeček míní, že Hamáček nevysvětlil, proč plánoval cestu do Moskvy, když už se vědělo o důvodném podezření, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 stojí agenti ruské tajné služby GRU. Z případu se podle Skopečka stává „bramboračka“. Cesta do Moskvy byla podle indicií skutečně připravována, soudí Skopeček.

Podle pirátského senátora Lukáše Wagenknechta jsou Hamáčkova vyjádření rozporuplná. Konstrukci, že by jel Hamáček ošálit ruského prezidenta Vladimira Putina, pokládá za směšnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...