Server Seznam Zprávy v neděli napsal, že šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák potvrdil, že s přípravou chystané cesty do Moskvy pomáhal vicepremiérovi a ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD) také Hrad. Pomoc se měla týkat uspořádání rusko-amerického summitu v Praze. Informaci Seznamu ale Jindrák následně korigoval v Radiožurnálu. S Hamáčkem přímo nejednali, uvedl s tím, že jejich činnost jen reagovala na vicepremiérův tweet. Seznam Zprávy v reakci na to zveřejnily na svém webu nahrávku a přepis telefonického rozhovoru s Jindrákem.
Hrad nejednal s Hamáčkem ohledně cesty do Moskvy, reagoval Jindrák. Vycházeli prý z tweetu o summitu
Jindrák řekl Radiožurnálu, že došlo k „posunutí“ informací, které poskytl „v dobré víře“. Jindrák uvedl, že jeho odbor pouze reagoval na Hamáčkův tweet, kterým o plánu pozvat prezidenty Joea Bidena a Vladimira Putina do Prahy informoval. K nějakému jednání s Hamáčkem podle Jindráka nedošlo.
„Na mém odboru jsme připravovali možnost uskutečnění summitu Bidena a Putina v Praze poté, co ministr zahraničních věcí Hamáček napsal na Twitteru, že požádal naše ambasády o sondování této možnosti,“ dodal pro rozhlas.
Pozvání by mělo být od hlavy státu
Seznam Zprávy ve svém článku mimo jiné citovaly Jindráka: „Co se týče pozvání pana prezidenta Bidena, bylo to v nějakém stadiu diskusí s panem prezidentem i s panem premiérem, že to musí být akce, kde zvacím subjektem je prezident, protože to je prezidentská úroveň.“ Z následně zveřejněného telefonátu vyplývá, že Jindrák už v rozhovoru toto upřesnil: „Myslel jsem, že se to musí probrat. Ale my jsme neměli nějakou debatu na to téma. Neměli. Ani s jedním, ani s druhým. To se nestihlo.“
Na dotaz Seznam Zpráv, jestli „řešil s Hamáčkem i to, jaký bude mít v Moskvě program“, odpověděl: „Ne, ne, vůbec ne. Ne, já jsem ho neznal.“ A na následující otázku, jestli ho „nicméně Hamáček v této souvislosti oslovil“, Jindrák ovšem uvedl: „Ano, je to možné tak říct. On byl v té době ministrem zahraničních věcí.“
Pozvání obou prezidentů už údajně bylo napsané, ale nakonec nebylo ani odesláno, ani předáno. „Bavili jsme se o tom, že by to byla jedna z možností, kdy by tehdejší ministr zahraničí na nějaké odpovídající úrovni v Moskvě, pokud by tam vůbec jel, mohl pozvání prezentovat. To je všechno, co o tom vím,“ dodal Jindrák.
Hamáček měl do Moskvy letět 19. dubna, cestu odvolal v pátek 16. dubna. O den později s premiérem Andrejem Babišem (ANO) na tiskové konferenci oznámili, že za útokem ve Vrběticích stojí agenti ruských tajných služeb. Politici dostali od Bezpečnostní informační služby informaci o ruském podílu na explozi 7. dubna.
Hamáček tvrdí, že jeho chystaná cesta do Moskvy měla být zastíracím manévrem a neměla se uskutečnit.
Server Seznam Zprávy v úterý s odkazem na své nejmenované zdroje napsal, že Hamáček chtěl v Moskvě vyměnit informace o kauze Vrbětice za vakcínu proti covidu-19 Sputnik V a uspořádání rusko-amerického summitu v Praze.
Hamáček takové obvinění odmítl a oznámil, že na autory článku podá trestní oznámení. V dalším sporu chce u civilního soudu žádat deset milionů korun po vydavateli. V případě úspěchu je plánuje věnovat nadaci policistů a hasičů. Server Seznam Zprávy trvá na pravdivosti svých informací.
Schillerová pokládá plánovanou cestu za chybu
Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pokládá za chybu, že Hamáček plánoval cestu do Moskvy. Řekla to během debatního pořadu na Prima CNN News. Zda se jednalo o zastírací manévr, jak tvrdil, nechtěla ministryně hodnotit.
„Že si Jan Hamáček naplánoval cestu do Moskvy, nebylo určitě to nejmoudřejší, co měl udělat… Já mu nevidím do hlavy, jestli to byla, nebo nebyla kamufláž,“ uvedla Schillerová. Pokud by Hamáček nemluvil pravdu o tom, že cesta byla zastíracím manévrem, byl by to podle ní důvod k rezignaci. „Ale nic takového se neprokázalo,“ podotkla.
Poslanec ODS Jan Skopeček míní, že Hamáček nevysvětlil, proč plánoval cestu do Moskvy, když už se vědělo o důvodném podezření, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 stojí agenti ruské tajné služby GRU. Z případu se podle Skopečka stává „bramboračka“. Cesta do Moskvy byla podle indicií skutečně připravována, soudí Skopeček.
Podle pirátského senátora Lukáše Wagenknechta jsou Hamáčkova vyjádření rozporuplná. Konstrukci, že by jel Hamáček ošálit ruského prezidenta Vladimira Putina, pokládá za směšnou.
