Ačkoli Pražský hrad odmítl, že by se angažoval u vzniku dopisu, který před svou smrtí dostal předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) od čínské ambasády, jeho představitelé se v posledních týdnech pohroužili ve velmi důrazné mlčení. Nereagovali na dotazy novinářů, ale ani na dopisy nynějšího předsedy horní parlamentní komory Miloše Vystrčila (ODS). Postupem prezidentské kanceláře v kauze čínského dopisu se zabývaly Kristina Ciroková a Zuzana Černá pro pořad 168 hodin.
Hrad k čínskému dopisu mlčí. Odpověď nedostal šéf Senátu ani poslanci
V pondělí 20. ledna zemřel Jaroslav Kubera – v té době předseda Senátu, který se chystal na návštěvu Tchaj-wanu. Jen tři dny předtím byl na jednání na čínské ambasádě, přičemž vyšlo najevo, že od téhož úřadu obdržel dopis. Ambasáda v něm pohrozila sankcemi vůči českým firmám, pokud by Kubera na Tchaj-wan opravdu vyrazil. Čínský velvyslanec Čang Ťien-min potvrdil pravost dokumentu, který nalezla manželka zesnulého senátora v jeho pozůstalosti a jeho obsah nezpochybnil.
Deník N na počátku dubna napsal, že o vypracování dokumentu k zamýšlené cestě požádal čínské velvyslanectví kancléř prezidenta republiky Vratislav Mynář. Ten to odmítl. „Je to naprostá lež,“ uvedl. Na rozdíl od velvyslance Čanga také tvrdí, že dokument opatřený přípisem prezidentské kanceláře „není ani oficiálním dopisem, není podepsán a rozhodně není adresován panu Jaroslavu Kuberovi“. Od chvíle, kdy Mynář takto zareagoval na informace Deníku N, ale celý Hrad zmlkl.
Dopisy bez odpovědi, výbor bez Mynáře
Hradní mluvčí Jiří Ovčáček vůbec nereagoval na dotazy k tématu a odmítl to učinit, i když náhodou potkal reportérku pořadu 168 hodin. „Neobtěžujte mě. Já nejsem zvědavý na vaše dotazy, nejsem povinen na ně odpovídat,“ uvedl mluvčí prezidenta republiky a ředitel tiskového odboru hradní kanceláře. Sám Vratislav Mynář potom odkázal na své předchozí vyjádření. „Nebudu opakovat věci třikrát,“ sdělil.
Obdobně – totiž nijak – ale reagují kancléř a jeho lidé i na žádosti ústavních činitelů. Na Hrad přišly již tři dopisy na téma čínského psaní Kuberovi od nynějšího šéfa Senátu Miloše Vystrčila. Chtěl vědět, kdo a pro koho sepsal dokument nalezený v Kuberově pozůstalosti. Odpověď nedostal, nad čímž se podivil.
„Každá normální kancelář, kde funguje podatelna, kde se razítkují došlé dopisy, je to schopná sdělit. Takže mi není jasné, proč se to v tomto případě nedělá. Třeba by se tím celý problém vyřešil,“ podotkl Miloš Vystrčil.
Kancléř Mynář nepřišel ani na jednání, kam ho pozvali poslanci ze zahraničního výboru Poslanecké sněmovny.„Je to pohrdání parlamentem, je to taktika nedávat žádné informace, věřit, že kauza odezní. Ale on si neuvědomuje, že dělá špatnou pověst nejenom kanceláři, kterou vede, ale i prezidentu republiky,“ míní člen výboru Vít Rakušan (STAN).
Slova zastání tak zní především od premiéra Andreje Babiše (ANO), ale jen částečně. Zastal se totiž pouze prezidenta Miloše Zemana. „Neumím si představit, že by prezident něco proti někomu dělal. To absolutně vylučuji,“ uvedl ministerský předseda. Zároveň ale připustil, že neví o tom, co dělal Vratislav Mynář. „O tom já nevím,“ řekl Babiš.
Pitevní zpráva stále není. Asi se něco děje špatně, obává se vdova
Okolnosti vzniku dopisu nalezeného v pozůstalosti zesnulého předsedy Senátu ale nejsou tím jediným, u čeho ještě nezazněla konečná odpověď. Kuberova rodina také dodnes čeká na pitevní zprávu.
Manželka zesnulého senátora Věra Kuberová a jejich dcera Vendula Vinšová o ni přitom žádaly již před čtvrt rokem a osobně kvůli tomu navštívily primářku oddělení soudního lékařství a toxikologie ústecké Masarykovy nemocnice Andreu Vlčkovou. „Bylo nám původně řečeno, že pitevní zpráva bude vyhotovena do týdne a že ji pošlou obvodnímu lékaři,“ poznamenala Vendula Vinšová.
Primářka Vlčková přiznala, že v první fázi na zprávu zapomněla, poté ji musela odložit kvůli aktuální situaci. „Bohužel v rámci zhoršené hygienické epidemiologické situace byly prioritní jiné otázky,“ upozornila.
Pozůstalí se nakonec obrátili se stížností na nemocničního ombudsmana. Primářka je následně vyzvala, aby podali písemnou žádost o vydání pitevní zprávy. Stížnost k ombudsmanovi totiž pociťuje jako příkoří. „Původně jsem s nimi komunikovala ústně, brala jsem to, co jsme domluvili, jako oboustranně platné. Nicméně na základě dalších okolností jsem zjistila, že se skutečnosti změnily, tudíž musím trvat na zákonných náležitostech,“ řekla.
Vdovu po Jaroslavu Kuberovi naplnilo dlouhé čekání podezřením. „Jednání s paní primářkou – ještě jsem v životě nezažila takové jednání – ve mně vyvolalo pocit, že se asi něco děje špatně. Že něco není dobře po tom, co se stalo,“ uvedla Věra Kuberová.