Obec Holašovice je díky malebným domům ve stylu selského baroka už dvacet let v UNESCO. Na seznam památek byla zapsaná 2. prosince 1998 v japonském Kjótu. V zachovaném komplexu 23 usedlostí trvale žije asi 150 lidí, ročně obec naštíví kolem sedmdesáti tisíc turistů.
Holašovice slaví 20 let v UNESCO. Svět zaujaly unikátním selským barokem
Rozlehlá obdélníková náves malebné vesnice, po jejímž obvodu stojí několik statků s typickými štíty se štukovým dekorem (vystavěné většinou v letech 1840 až 1880), je typologicky ojedinělým dochovaným souborem lidové architektury nejen v Česku, ale i v celé Evropě.
Unikátní je zejména neporušená forma půdorysného řešení i struktura zástavby v obci, která je příkladem vesnického urbanismu z období vrcholné fáze středověké kolonizace. Zachovaný je komplex 23 usedlostí s více než 120 budovami, mezi které patří vedle statků i špýchar, stodoly, maštale, výměnky, hostinec nebo kaplička. Unikátní jsou i pístové vahadlové vodní pumpy.
Rozkvět díky prosperujícímu zemědělství
Selské baroko bylo výsledkem tehdejšího prosperujícího zemědělství, rozkvět vesnice vyvolal přestavby řady usedlostí. Zedníci na selských stavbách kopírovali prvky, které znali z měst, kostelů či statků, a to jak barokních, tak klasicistních.
Národní klenoty: Holašovice (zdroj: ČT24)
Šance Holašovic na zapsání mezi významné světové památky byla vysoká i proto, že se jedná o „živou“ vesnici se zachovanou autenticitou prostředí, nikoli o skanzen. Obec má dnes zhruba 150 obyvatel.
Po roce 1998 prošly památky v obci rekonstrukcí, mnoha z nich byla navrácena jejich historická podoba, některé byly zachráněny před zánikem.
Letos byla v Holašovicích například otevřena obnovená kovárna. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout staročeskou výheň, měchy i staré kovadliny, vrtačky nebo brusky. Dům sloužil jako kovárna do 60. let minulého století, pak v něm byla hasičská zbrojnice. V části kovárny proto vzniklo hasičské muzeum, jehož tahákem je stříkačka z roku 1928 původně tažená koňmi. Loni Holašovice obnovily i dobytčí váhu na návsi.
Původní české obyvatelstvo zabil mor
Holašovice jsou zmiňovány od poloviny 13. století. O tři století později bezmála veškeré původní české obyvatelstvo zemřelo při morové epidemii a obec znovu osídlili němečtí osadníci. Během druhé světové války byly Holašovice součástí říšského území, po jejím skončení bylo německé obyvatelstvo vysídleno.
V poválečných letech se v obci příliš nestavělo, spíše jen opravovalo a udržovalo. Proto mohl nejprve stát (v roce 1960 byly budovy v Holašovicích zapsány do státního seznamu kulturních památek, v roce 1995 pak byla obec prohlášena památkovou rezervací) a později i UNESCO označit tento komplex architektury za unikátní.
- historické centrum Prahy
- historické centrum Kutné Hory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci
- historické centrum Českého Krumlova
- historické centrum Telče
- zámecký areál v Litomyšli
- lidové stavby selského baroka v Holašovicích
- Lednicko-valtický areál
- Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži
- poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou
- barokní sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci
- Vila Tugendhat v Brně
- Židovské město a bazilika svatého Prokopa v Třebíči
- hornický region Krušnohoří
- hřebčín v Kladrubech nad Labem
- nehmotné památky: slovácký Verbuňk, masopust, sokolnictví, Jízda králů, loutkářství, modrotisk