Výjimky ze zákazu jiné výdělečné činnosti u příslušníků bezpečnostních sborů je nutné vymezit zákonem, nejen interním povolením ředitele. Rozhodl o tom Ústavní soud, a vyhověl tak návrhu Nejvyššího správního soudu na zrušení ustanovení, které ředitelům dává možnost výjimky stanovit. Nové ustanovení zákona o služebním poměru by mělo vzniknout do 1. července 2019.
Hasička dostala výpověď, protože si přivydělávala účetnictvím. Ústavní soud teď chce změnit část zákona
Podle sporného ustanovení zákona o služebním poměru nemohou příslušníci sborů, třeba policisté, hasiči nebo celníci provozovat jinou výdělečnou činnost. Ředitel bezpečnostního sboru ale může specifikovat činnosti, na které se vztahují výjimky.
- Bezpečnostním sborem se podle zákona rozumí policie, hasiči, celníci, Vězeňská služba, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace.
Hasička si jako účetní přivydělala 14 tisíc ročně
Pozornost Ústavního soudu na přivýdělek lidí od bezpečnostních sborů obrátil případ ženy propuštěné od hasičů za to, že vedla účetnictví pro společenství vlastníků jednotek, jehož je sama členkou. Ročně si tak přivydělala zhruba čtrnáct tisíc korun.
Ředitel hasičů interním pokynem z roku 2013 stanovil, že se zákaz výdělečné činnosti nevztahuje na správu vlastního majetku, v případě propuštěné hasičky ovšem dospělo vedení sboru k závěru, že účetnictví pro společenství vlastníků jednotek není správou vlastního majetku, a na ženu se výjimka nevztahovala. Stejný názor měl Městský soud v Praze.
Případ se dostal až k Nejvyššímu správnímu soudu, který se obrátil na strážce tuzemské ústavnosti. Kritizuje skutečnost, že výjimky lze na základě zákona stanovit interním aktem. Základní právo na svobodnou volbu povolání, právo podnikat a získávat prací prostředky pro své životní potřeby lze totiž podle Nejvyššího správního soudu omezit pouze přímo zákonem.
NSS: Zákon je transparentnější než rozhodnutí ředitele
Nyní soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek nález ústavních soudců přivítal. Soud se teď vrátí ke kasační stížnosti propuštěné hasičky a bude hledat rovnováhu v souladu s vysloveným názorem Ústavního soudu. Zdůraznil, že nález vyzdvihující takzvanou výhradu zákona je významný i pro ochranu parlamentní demokracie.
„Schvalování zákonů je transparentnější než vydávání interních aktů ředitelů,“ řekl Tomáš Langášek.
Současné ustanovení zákona bude platit ještě do konce června 2019. „Okamžité zrušení by znamenalo právní nejistotu,“ zdůraznila soudkyně zpravodajka Milada Tomková. V mezidobí musí správní soudy ve sporných případech nacházet spravedlivou rovnováhu mezi zájmem na řádném výkonu služby a právy příslušníků bezpečnostních sborů.
„Soudy musí dočasně nalézat hranice samy, než je najde zákonodárce přijetím nové právní úpravy,“ dodala Tomková.
