Praha – Novým předsedou Poslanecké sněmovny byl podle očekávání zvolen pětatřicetiletý sociální demokrat Jan Hamáček (ČSSD). Dostal 195 hlasů ze 198, a stal se tak nejmladším předsedou v historii samostatného Česka. Ve funkci střídá Miroslavu Němcovou (ODS), která dosud řídila ustavující schůzi coby bývalá šéfka dolní komory. Krátce po zvolení vyjádřil přesvědčení, že státní rozpočet na příští rok může sněmovna přijmout ještě letos.
„Funkci předsedy přijímám s pokorou a těším se na spolupráci s jedním každým z vás. Chtěl bych zlepšit vnímání Poslanecké sněmovny v očích veřejnosti a mám naději, že se sněmovna stane konstruktivní dílnou,“ prohlásil Hamáček ve svém projevu krátce po zvolení a odkázal se na Františka Tomáška, prvorepublikového sociálního demokrata, jenž byl do čela Národního shromáždění zvolen v listopadu 1918.
„Přeji si, abychom přistoupili k našemu společnému dílu odpovědně a měli odvahu ve svých rozhodnutích vždy dávat na první místo zájmy republiky a jejích občanů,“ dodal Hamáček, který ve funkci střídá Miroslavu Němcovou. Ta vedla Poslaneckou sněmovnu v uplynulém volebním období, a právě od ní tak dnes převzal i jeden z klíčů od korunní komory ve svatovítské katedrále, která skrývá korunovační klenoty. Němcová Hamáčkovi popřála štěstí a nabídla mu pomoc ve chvíli, kdy ji bude potřebovat.
Hamáčkovou ambicí je dle jeho slov rozběhnout práci sněmovny co nejdříve. „Občané od nás očekávají, abychom ustavující schůzi co nejrychleji ukončili a abychom začali pracovat na schvalování státního rozpočtu. Jsem přesvědčen, že je stále možné, aby byl schválen ještě do konce roku. Pokud by vše šlo tak, jak má, první čtení by mohlo proběhnout 11. prosince,“ prohlásil na tiskovém brífinku.
JAN HAMÁČEK byl mezi roky 2000 a 2002 členem řídícího výboru evropských mladých sociálních demokratů. V roce 2006, 2010 a 2013 byl zvolen poslancem za sociální demokracii. Od roku 2010 zasedá rovněž v Zastupitelstvu města Mladá Boleslav. V prosinci 2012 se stal místopředsedou Poslanecké sněmovny a následně v říjnových volbách vedl kandidátku ČSSD ve Středočeském kraji.
Výrazná podpora - 195 hlasů ze 198
Volba předsedy bezprostředně následovala ustavení mandátového a imunitního výboru, v jehož čele stanul podle očekávání občanský demokrat Marek Benda. Ani hlasování o šéfovi sněmovny nebylo překvapivé, na Hamáčkově podpoře se již dříve dohodly strany vyjednávající o vládní koalici - ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. V tajné volbě navíc Hamáček neměl protikandidáta a získal 195 hlasů ze 198 možných, když pro něj hlasovali i poslanci dalších stran. Už před volbou mu podporu vyjádřily kluby TOP 09 a ODS.
„Jan Hamáček je všeobecně akceptovaný a respektovaný člen Poslanecké sněmovny, v minulém volebním období působil jako místopředseda a výsledek volby je příslibem toho, že sněmovna bude pod jeho vedením velmi dobře fungovat,“ uvedl v této souvislosti šéf sociálnědemokratických poslanců Roman Sklenák.
Předseda ČSSD a aspirant premiérské funkce Bohuslav Sobotka Hamáčkovo zvolení uvítal. „Vnímám to jako příslib, že bychom se mohli pokusit o lepší politickou kulturu z hlediska komunikace jak mezi jednotlivými stranami, tak mezi budoucí vládní většinou a příští opozicí,“ prohlásil.
Pozitivně jeho jméno potom vnímá i pravděpodobně opoziční TOP 09. „Je výrazná konsenzuální osobnost a já pevně věřím, že teď politika Poslanecké sněmovny a její obraz navenek se výrazným způsobem zlepší už kvůli tomu, že předseda má takto silný mandát od všech stran zastoupených zde ve Sněmovně,“ řekl šéf jejího klubu Petr Gazdík. Za dobrý signál pokládá Hamáčkovu volbu i šéf KSČM Vojtěch Filip.
Úsvit: Hámeček je sobotkovec. Co když se strana pohádá?
Výhrady vůči Hamáčkově nominaci v uplynulých dnech zaznívaly pouze od Úsvitu přímé demokracie. „Není stabilní řešení, když jsou všechny vysoké ústavní funkce obsazeny politiky z jedné frakce ČSSD a vztahy mezi těmito frakcemi rozhodně urovnané nejsou,“ prohlásil ještě před volbou šéf Úsvitu Tomio Okamura. „Rozhodně si nejsme jisti tím, že Hamáčkovo zvolení přispěje ke stabilitě ČSSD a ke stabilitě práce pro občany v Poslanecké sněmovně. A proto říkáme, že by byl lepší jiný kandidát, který by ČSSD spojoval,“ dodal.
Takový výklad ovšem odmítl předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák: „Tohle už máme za sebou, to je období, které bylo ukončeno. Sociální demokracie nemá žádné frakce a tábory.“ I Úsvit ale nakonec deklaroval, že Hamáčka podpoří, chtěl se prý zachovat státotvorně.
Hamáček se tak stal třetím nejvyšším ústavním činitelem a zároveň nejmladším předsedou Poslanecké sněmovny v historii samostatného Česka. Kdo sněmovnu vedl před ním?
- Milan Uhde (nar. 1936): Reprezentant ODS byl až do 31. prosince 1992 předsedou České národní rady, v čele sněmovny stál od 30. června 1992 do 6. června 1996. Ve volbě získal 99 ze 185 odevzdaných hlasů.
- Miloš Zeman (nar. 1944): Předseda ČSSD řídil sněmovnu od 27. června 1996 do 20. června 1998. Ve volbě získal 103 ze 187 odevzdaných hlasů.
- Václav Klaus (nar. 1941): Předseda ODS působil jako šéf dolní komory od 17. července 1998 do 20. června 2002. Ve volbě získal 137 hlasů od 198 přítomných poslanců.
- Lubomír Zaorálek (nar. 1956): Poslanec za ČSSD vedl sněmovnu od 11. července 2002 do 15. června 2006. Zvolen byl až ve druhém kole, v prvním pro něj hlasovalo jen 99 poslanců, napodruhé se pro něj vyslovila těsná většina 101 poslanců.
- Miloslav Vlček (nar. 1961): Sociálnědemokratický poslanec působil jako předseda sněmovny od 14. srpna 2006 do 30. dubna 2010. Zvolen až po bouřlivém povolebním vyjednávání, získal 174 ze 197 hlasů. Jako první předseda sněmovny nedokončil mandát a rezignoval, jeho nástupce už zvolen nebyl.
- Miroslava Němcová (nar. 1952): První žena v čele sněmovny a reprezentantka ODS řídila dolní komoru od 24. června 2010 do 28. srpna 2013. Ve volbě získala 118 z 200 odevzdaných hlasů.
Po zvolení svého vedení (o volbě místopředsedů čtěte zde) poslanci projednají návrhy na zřízení dalších výborů a stanoví počet členů. Pokud se nezdrží u volby vedení dolní komory, mohli by se dostat i ke čtyřem senátním zákonným opatřením. V případě, že se dnes nepovede zvolit všechny čtyři místopředsedy, měla by sněmovna rozhodnout o obsazení zbylých míst na některé ze svých dalších schůzí.
