Grebeníček se musí omluvit aktivistovi Šináglovi

Praha - Bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček se musí podle rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci omluvit osobním dopisem aktivistovi Janu Šináglovi za to, že před třemi roky na prvomájové demonstraci komunistů na pražské Letné označil tohoto známého českého antikomunistu za primitiva. Grebeníček musí omluvu zveřejnit také ve dvou celostátních denících a zaplatit náklady řízení ve výši téměř 30 tisíc korun.

„Rozsudkem Vrchního soudu pravomocně končí řízení o žalobě na ochranu osobnosti,“ uvedl Šináglův právní zástupce Tomáš Pecina, který je prý s rozhodnutím soudu spokojen. „Byť přišlo relativně dost pozdě po napadeném zásahu, kdy si už jen velmi málo lidí pamatuje, o co tehdy šlo,“ dodal.  

„Proti rozsudku není přípustné dovolání, ledaže by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam,“ uvedl předseda olomouckého senátu Jan Zavrtálek.

Grebeníček prý rozsudek zatím neobdržel. „Přiznám se, že o tom slyším poprvé, takže nejsem zasvěcen. Až obdržím výrok soudu v písemné podobě, seznámím se s ním. Pak teprve budu reagovat,“ řekl Grebeníček.

Případ byl znovu otevřen poté, co Nejvyšší soud vrátil letos v únoru případ k projednání kvůli chybnému výkladu. Toho se dopustili olomoučtí soudci, kteří uvedli, že Grebeníček jako tehdejší předseda komunistů řídil letenské shromáždění a hovořil za KSČM, ne jen sám za sebe. Šinágl prý proto měl žalovat stranu, nikoli politika. Podle Nejvyššího soudu však šlo o takzvaný exces, za který zodpovídá sám.

Na prvomájové demonstraci komunistů na Letenské pláni 1. května 2005 Šinágl hlasitě komentoval Grebeníčkův projev. Ten na to zareagoval větou: „Je tady nějaký primitiv, odveďte ho.“ Aktivista Šinágl byl následně policíí odveden pro narušování povoleného shromáždění. Jan Šinágl poté podal na předsedu KSČM žalobu na ochranu osobnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
před 6 hhodinami

VideoZdravotní dozor by na dětských táborech mohli nově dělat i lékárníci

Chystá se rozšíření okruhu profesionálních zdravotníků na letních táborech a dalších akcích pro děti. Nově by dozor mohli dělat třeba i lékárníci nebo dětské sestry. Návrh v pondělí projedná vláda. Právě na táborech děti utrpí polovinu úrazů ze všech celoročních zájmových aktivit. Většina zdravotníků tam má kurzy první pomoci. Zdravotní dozor teď kromě lidí s takovým kurzem dělají na táborech lékaři, zubaři nebo záchranáři. Další úprava by se mohla dotknout i zdravotních posudků pro děti.
před 7 hhodinami

Pavel věří, že se jeho vztahy s Babišem uklidní

Prezident Petr Pavel věří, že po sporech ohledně účasti na posledním summitu NATO se jeho vztahy s premiérem Andrejem Babišem (ANO) uklidní. Pavel to v sobotu řekl v diskusi na multižánrovém festivalu Pohoda na Slovensku, kde se sešel s tamní exprezidentkou Zuzanou Čaputovou. Pavel označil za absurdní snahu vládního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přišel o nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva.
před 9 hhodinami

Nová pravidla přinesla rekordní počet úředních změn pohlaví

Za uplynulých dvanáct měsíců si v Česku změnilo pohlaví v dokladech téměř 1400 lidí. To je podle dat ministerstva vnitra více než za předchozích devět let dohromady. Počet výrazně vzrostl po 1. červenci 2025, kdy pro úřední změnu pohlaví přestala být podmínkou kastrace nebo hormonální léčba. Nově stačí jen potvrzení sexuologa.
před 17 hhodinami

Podnikat už v šestnácti. Přibývá Čechů, kteří se chtějí nechat zplnoletnit

Možnost nechat se zplnoletnit loni úspěšně využilo 36 mladistvých. To je nejvíce za posledních pět let, uvedlo pro ČT ministerstvo spravedlnosti. O nabytí svéprávnosti žádají mladí lidé nejčastěji kvůli podnikání nebo uzavření manželství. Soudy žádosti zamítají jen výjimečně.
před 18 hhodinami

VideoKordová Marvanová hájí nepromlčitelnost vraždy „nejvyšší ochranou“ lidského života. Líbivý návrh, míní Kovářová

Vražda by mohla být v budoucnu nepromlčitelným trestným činem, usiluje o to vláda. Policie nyní nemůže pachatele stíhat za zločiny starší 30 let. Podobný návrh vznikl i v Senátu, autoři obou novel změnu odůvodňují zejména čím dál kvalitnějšími kriminalistickými metodami. Členka senátorského klubu ODS a TOP 09 Hana Kordová Marvanová (nestr.) argumentuje, že si lidský život zaslouží „nejvyšší ochranu“, v případě úmyslné vraždy podle ní není důvod, aby za to nepřišel trest. Připomněla i takzvané pomníčky – dosud nevyřešené případy. Členka senátního ústavně-právního výboru Daniela Kovářová (nestr.) namítá, že Senát „nemá takto zásadním způsobem zasahovat do organismu trestního práva“. Hovořila také o „líbivém návrhu“. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

VideoProjekt Young Roma Talents hledá a podporuje mladé romské umělce či sportovce

Objevovat a podporovat mladé talenty, kteří mají často těžké podmínky pro rozvoj, si za cíl klade iniciativa Young Roma Talents. Projekt otevřel výzvu, v níž cílí na hudebníky, sportovce či jinak nadané Romy mladší šestadvaceti let. Přihlásit se do ní lze přes webové stránky. Vybrané zájemce následně podporuje finančně i strategicky. Například jednomu z prvních finalistů, hudebníkovi Janu Hronovi, pomohl natočit videoklip. Projektový manažer Josef Švejda by rád řady talentů v Česku a na Slovensku rozšířil a uvítal i zapojení mladých z dětských domovů, projekt si totiž zakládá na odstraňování bariér.
před 21 hhodinami

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.