Gazdík zvolen čtvrtým místopředsedou sněmovny

Praha – Vedení sněmovny je kompletní. Do křesla čtvrtého místopředsedy si poslanci zvolili Petra Gazdíka z TOP 09, v tajné volbě dostal 98 hlasů ze 163 odevzdaných hlasů. Gazdík byl jediným uchazečem. Jeho dosavadní protivník Tomio Okamura z hnutí Úsvit kandidaturu dopoledne vzdal. Ve vedení sněmovny je, vedle Gazdíka, její předseda Jan Hamáček (ČSSD), Jaroslava Jermanová z hnutí ANO, předseda lidovců Pavel Bělobrádek a šéf komunistů Vojtěch Filip.

O obsazení čtvrtého křesla ve vedení se zákonodárci pokoušeli už dvakrát a pokaždé neúspěšně, ačkoli většina z nich tvrdila, že je třeba respektovat poměrné zastoupení, a post by tak měl připadnout čtvrté nejsilnější straně – TOP 09. Gazdík v klání o místopředsednické křeslo nahradil Miroslava Kalouska. Vedle něj usiloval o tutéž funkci i lídr Úsvitu Tomio Okamura, z dnešního klání ale nakonec odstoupil, a z Gazdíka tak učinil jediného kandidáta.

  • Miroslav Kalousek spolu s představiteli pěti dalších parlamentních stran usiloval o místopředsednickou pozici 27. listopadu. V prvním kole získal 62 a ve druhém 73 hlasů, přičemž potřeba jich bylo aspoň sto ze 199 přítomných poslanců. Další klání už odmítl (čtěte víc).
  • Petr Gazdík kandidoval na post místopředsedy 4. prosince. V prvním kole dostal 74 a ve druhém 87 ze 190, potřeboval jich minimálně šestadevadesát (více zde).

ČSSD i ANO deklarovaly podporu Gazdíkovi, stejně mluvily ODS i TOP 09

Otřepané pořekadlo „do třetice všeho dobrého a zlého“ se naplnilo. Hnutí ANO, ČSSD, KDU-ČSL i ODS již v úterý ústy šéfů svých poslaneckých klubů avizovaly, že Gazdík má jejich podporu, a s hlasy domovské TOP 09 tak tvořily potřebnou většinu 123 hlasů. Protože ale poslanci volí své vedení tajně, nebylo jasné, zda mají šéfové klubů své spolustraníky pod kontrolou.

„Nedomnívám se, že by pan kolega Gazdík nebyl zvolen kvůli negativním hlasům poslanců sociální demokracie,“ prohlásil v této souvislosti šéf sociálnědemokratických poslanců Roman Sklenák a dodal: „Co se týče jednání našeho poslaneckého klubu, nešlo jen o doporučení z mé strany, ale o vyjádření naprosto většinové vůle členů poslaneckého klubu, kteří sami deklarovali, že jsou připraveni Petra Gazdíka zvolit.“

„Všech čtrnáct našich poslanců je připraveno podpořit Petra Gazdíka,“ potvrdil předseda lidoveckých poslanců Marian Jurečka. „Budeme podporovat zástupce TOP 09,“ doplnil i šéf poslanců za ODS Zbyněk Stanjura.

Stejně potom hovořil i šéf poslanců hnutí ANO Jaroslav Faltýnek: „Apeloval jsem na naše kolegy, aby v této volbě podpořili kandidáta za TOP 09. Apeloval jsem na ně v tom duchu, že jako hnutí ANO ctíme poměrné zastoupení ve sněmovně, což jsme prokázali už při volbě předsedů výborů.“

„Těch 98 hlasů jsem získal díky tomu, že budoucí vládní koalice dodržela to, co několikrát veřejně deklarovala - že vedení Poslanecké sněmovny má být obsazeno poměrně,“ komentoval své zvolení Gazdík. Poslancům, kteří ho nevolili, vzkázal, že se bude snažit být reprezentantem jiné politiky, než o které mluvil v rezignační řeči Okamura. Okamura hovořil o nechutných kompromisech, které z politiky udělaly podle něho řemeslo bez cti.

TOP 09 z neúspěchu svých kandidátů podezřívá babišovce

Podle dřívějších vyjádření představitelů TOP 09 to přitom bylo právě hnutí ANO, kdo blokoval cestu jejich zástupce do sněmovního předsednictva. Jak prohlásil partajní šéf Karel Schwarzenberg, Miroslav Kalousek navzdory původní dohodě neprošel kvůli chybějícím hlasům od KSČM, která tak měla vyhovět požadavku babišovců. „Pan Andrej Babiš má Miroslava Kalouska srdečně nerad. ANO slíbilo, že podpoří předsedu Filipa, a za to musela KSČM slíbit, že nebudou podporovat Kalouska,“ řekl Schwarzenberg na konci minulého měsíce v Interview Daniely Drtinové (čtěte víc).

Propříště tak strana vyslala do boje o místopředsednické křeslo Petra Gazdíka, který kvůli kandidatuře musel opustit i vedení poslaneckého klubu (zastoupil ho právě Kalousek, jenž tak získal kýžené přednostní právo pro vystupování na sněmovním plénu). TOP 09 si od Gazdíkova jména slibovala úspěch, protože třetí muž strany platí za klidného, konsensuálního politika. Sám Schwarzenbrerg to ostatně shrnul lapidárně: „Petra Gazdíka má každý člověk rád. To bude velmi oblíbený místopředseda sněmovny.“

Někdejší starosta slovácké Suché Lozi ovšem prvním hlasováním poslanců neprošel. „Rozuměl jsem výhradám některých poslanců k Miroslavu Kalouskovi. Je to osoba, která jaksi vyvolává emoce, ať už v dobrém nebo ve zlém. Nicméně poté, co klub nominaci změnil, nerozumím, proč nepokračuje to, co veřejně proklamovali,“ reagoval v rozhovoru pro Český rozhlas, a odkázal se tak na deklarovaný zájem o poměrné zastoupení. Kalousek označil výsledek hlasování za porušení ujednaných dohod, protože všechny kluby s výjimkou Úsvitu měly Gazdíkovi přislíbit podporu. Gazdík hlasy poslanců získal až dnes: ze 163 odevzdaných hlasů, obdržel 98.

POZOR, verze BEZ ČTVRTÉHO!
Zdroj: ČT24

Komunistické otálení: Jak to bylo v roce 2010?

Druhý výrazný rezervoár hlasů pro Petra Gazdíka představovala vedle hnutí ANO také komunistická strana. „Usilovali jsme o to, aby princip poměrného zastoupení byl trvale dodržován a v tomto ohledu je potřeba jednat,“ uvedl šéf KSČM Vojtěch Filip ještě před začátkem ustavující schůze dolní komory a vlastním zvolení do jejího předsednictva.

Podle Schwarzenberga však nakonec komunisté v případě TOP 09 poměrný princip nedodrželi („Něco jiného se říkalo den předtím a ráno v den hlasování,“ prohlásil) a kuloární informace z počátku prosince hovořily i o tom, že před volbou Gazdíka dostali komunističtí poslanci pokyn, aby nehlasovali ani pro jednoho z kandidátů.

Sám Filip se navíc k podpoře kandidáta TOP 09 rezervovaně stavěl už na konci listopadu. „TOP 09 a ODS v roce 2010 neumožnili KSČM, která měla mimochodem stejný počet mandátů, jako má dnes klub TOP 09, aby obsadila tento post, a říkali, že nám to podle poměrného zastoupení nenáleží,“ prohlásil. Bez hlasů KSČM se ale TOP 09 nakonec obešla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoMlhy a mokré silnice zvyšují riziko nehod. Nepodceňte počasí, nabádá policie

Ročně se v průměru stane skoro 900 dopravních nehod v mlze a téměř dvacet tisíc na mokré silnici, spočítal z dlouhodobých statistik Portál nehod. Právě podzim patří kvůli sychravému počasí mezi nejrizikovější. „Lidé podceňují to, že se nám počasí mění. Že tady v Praze je krásné počasí, neznamená, že v cíli, kam mám v plánu dojet, je to stejné,“ upozorňuje preventista Ondřej Penc z policejního prezidia. „Mlhová světla by se měla užít za sněžení, za hustého deště anebo právě za mlhy. Povinnost je při takových podmínkách užít zadní mlhovky, ty přední jsou dobrovolné,“ připomíná mluvčí policie v Plzeňském kraji Ondřej Hodan. Podle Portálu nehod se přes dvacet procent havárií v říjnu stane na mokré silnici. V listopadu je to skoro třicet procent.
před 2 hhodinami

Jasno o vedení má dva týdny po volbách většina krajských měst, Praha či Zlín ne

Dva týdny po obecních volbách je ve většině krajských měst jasno o tom, kdo bude v následujících čtyřech letech radnice řídit. Jednání dál pokračují v Českých Budějovicích, Zlíně a Praze. Právě v hlavním městě se minule vedení hledalo nejdéle v historii. Většinu v zastupitelstvu se podařilo domluvit až téměř po pěti měsících.
před 3 hhodinami

Organizátoři protestu v Praze vyzvali Babiše k debatě o financování ČT a ČRo

Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář vyzval v neděli na Staroměstském náměstí v Praze při demonstraci za nezávislost veřejnoprávních médií premiéra Andreje Babiše (ANO) k veřejné debatě o změně jejich financování. Podle pořadatelů má Babiš a jeho koaliční partneři Tomio Okamura (SPD) i Petr Macinka (Motoristé) uznat chybu, stáhnout návrh příslušné novely a „dál neničit demokratické pilíře společnosti“.
16:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Diktát většiny, říká o dění ve sněmovně Decroix. Vesecká chválí rychlost

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO), exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za Motoristy) a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra diskutovali v Nedělní debatě o současném dění ve sněmovně, financování veřejnoprávních médií nebo trestní odpovědnosti u dětí. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová mluvila o kriminalitě dětí či o paragrafu trestního zákona o neoprávněné činnosti pro cizí moc. Z expertů přijali pozvání exministryně školství Kateřina Valachová, moderátorka ČRo Světlana Witowská a ústavní právník Ondřej Preuss. Debatu moderovali Lukáš Dolanský a Jiří Václavek.
11:30Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Přibývá cvičení na ochranu kritické infrastruktury, Praha buduje síť dobrovolníků

Záchranné týmy tento týden v rámci akce MERO 2026 nacvičovaly zásah v centrálním tankovišti v Nelahozevsi, kde stát uchovává své ropné rezervy. Podobná cvičení na ochranu kritické infrastruktury, kam patří třeba vodojemy či elektrické rozvodny, se konají pravidelně a přibývá jich. Kromě hasičů, policie a zdravotníků se do nich zapojuje taky profesionální armáda a aktivní zálohy. Síť krizových dobrovolníků buduje Praha – magistrát projekt spustil ve spolupráci s Českým červeným křížem.
před 17 hhodinami

VideoPočet střetů se zvěří se zvyšuje, prevencí je nižší rychlost jízdy

S příchodem zimních měsíců narůstá riziko střetu se zvěří. Podle nejnovějších statistik dochází v tomto období v průměru ke stovce srážek za den. Rekordní počet střetů v nedávné době zapříčinilo i letošní sucho, kvůli němuž musí lesní zvěř častěji migrovat za vodou i potravou. Zvyšuje se i samotná škoda, kterou řidičům pojišťovny vyplácí – jedna takováto nehoda „vyjde“ v průměru na 53 tisíc korun. Kolize hrozí i ve městech, nejrizikovější jsou ale silnice nižších tříd. „Určitě bychom měli uzpůsobit rychlost tak, že když se jezdí devadesát, klidně pojedu osmdesát, sedmdesát. Přece jen jde o moje bezpečí, zvěř je nevyzpytatelná a může skočit odkudkoliv,“ doporučuje Ondřej Žabenský z BESIPu. Pokud se střetu nedá zabránit, je třeba brzdit a hlavně nestrhávat volant. Poté zapnout výstražná světla, umístit trojúhelník a volat linku 158.
včera v 20:36‌‌

Lidé v Brně a dalších městech se sešli, aby podpořili ČT a ČRo

Lidé v několika městech v sobotu vyjadřovali nesouhlas s chystanými změnami ve financování veřejnoprávních médií. Účastníci shromáždění přišli podpořit nezávislost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které podle nich mají patřit občanům, nikoli politikům. Demonstrace se konaly v Brně, Liberci či Českých Budějovicích. Koaliční poslanci v noci poslali návrh na zrušení poplatků do druhého čtení navzdory odporu opozice.
včeraAktualizovánovčera v 18:47‌‌

Opozice kritizuje jednání o poplatcích. Média budou mít nezávislost, ujišťuje Babiš

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně v sobotu uvedl, že financování obou médií po zrušení poplatků zaručí zákon jako mandatorní výdaj a bude navázáno na inflaci. Veřejnoprávní média podle něj získají větší jistotu, stabilitu a nezávislost.
včeraAktualizovánovčera v 17:43‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.