Praha - Příběh neznámé židovské dívky, která se těsně před transportem do koncentračního tábora nechala vyfotografovat ve Žďáru nad Sázavou, se podařilo rozplést téměř po sedmdesáti letech. Pomohl k tomu projekt Židovského muzea Zmizelí sousedé a následná medializace v televizi a novinách.
V roce 1942 tehdy vyhlášený fotograf Vilém Frendl vyfotil ve svém ateliéru ve Žďáru nad Sázavou 18letou Helenu Böhmovou. Dívka mu za práci zaplatila s tím, že ale neví, kdy se pro fotografii vrátí. Fotograf čekal, že po válce si pro fotografii dívka přijde. Nepřišel ale nikdo. Po osudu Heleny začaly před dvěma lety v rámci projektu Zmizelí sousedé pátrat děti ze základní školy ve Velkém Beranově. Bohužel zjistily, že rodina Heleny zahynula v koncentračních táborech v Polsku.
Výsledky práce dětí zveřejnila Česká televize a Lidové noviny. V dívce na snímku poznala Zuzana Ledererová z Prahy svoji sestřenici. Paní Ledererová přežila jako jediná. Život si zachránila tím, že se svým manželem utekli do Švédska, kam se dostali schovaní v nákladním prostoru rybářské lodi. Po válce doufali, že podobné štěstí měli i jiní příbuzní. „Když jsme se v pětačtyřicátém vrátili, tak jsme pátrali po celé rodině, ale nikoho jsme nevypátrali,“ říká pamětnice válečných hrůz.
Téměř po sedmdesáti letech se paní Zuzaně znovu oživily vzpomínky. Portrét sestřenice Heleny jí předal vnuk fotografa. „Včera jsem mohl konečně dokončit a předat zakázku, kterou si slečna Böhmová v roce 1942 u mého dědečka objednala,“ uvedl Vilém Frendl. Fotku si chtějí Ledererovi nechat zarámovat a vystavit. Je to jedna z mála věcí, která jim po rodině zůstala.
Projekt Židovského muzea v Praze s názvem „Zmizelí sousedé“ vybízí mladé lidi (ve věku 12-18 let) k pátrání po sousedech, kteří z jejich nejbližšího okolí zmizeli převážně v období 2. světové války. Jde o samostatný literárně - dokumentační projekt, který byl oficiálně vyhlášen pod záštitou Kanceláře prezidenta republiky v rámci Konference Fenomén holocaust Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v roce 1999. První sborník byl vydán v říjnu 2000. O rok později odvysílala Česká televize i film. Ze studentských prací z celé republiky vznikla v průběhu let rozsáhlá výstava.
