Cena elektřiny na burze tento týden prolomila rekord. Víc stála naposledy v roce 2008. Můžou za to taky vysoké ceny emisních povolenek. A zdražení se pravděpodobně promítne i do účtů domácností. Podle analytiků by jim mohla elektřina zdražit až o pětinu.
Elektřina zdraží až o pětinu. Lednice teď vyjde ročně až na dva tisíce, konvice na pětistovku
Události: Roste cena elektřiny (zdroj: ČT24)
Když Petr Bodlák vypočítává, kolik elektrických spotřebičů se ženou v domě mají, v kontextu zdražování to nejsou veselé počty. „Všechno je tu na elektřinu, podlahové topení, lednice, všechno,“ uvádí Bodlák. Elektřinou i vytápí, celkem za ni ročně zaplatí asi 90 tisíc korun. Teď počítá, že to bude ještě víc.
„Dvanáct tisíc za rok navrch. Jsem důchodce, moje žena je taky důchodce, tak to, co nám přidají, holt pustím na elektriku. Uhlím a dřevem topit nebudu, v 77 letech tady tahat kbelíky, to ne,“ vysvětluje své rozhodnutí Bodlák.
Elektřinou topí i majitel penzionu Roman Fišer. Když k nákladům připočte spotřebiče v kuchyni a ohřev teplé vody, zaplatí ročně asi 200 tisíc. Teď počítá s vyššími náklady, které bude muset promítnout do cen. „Ještě jsme nic nezdražovali, ale asi k tomu přistoupíme na zimní období, protože je pro nás ještě náročnější z hlediska vytopení penzionu,“ uvádí Fišer.
Počítá, že jídlo a ubytování tak zdraží asi o deset procent. Jenže ceny elektřiny by mohly růst ještě víc hlavně kvůli dražším emisním povolenkám i vysoké ceně zemního plynu.
Odhadované náklady na elektřinu
Asi o dvacet procent dráž
„Pakliže se stav na velkoobchodním trhu neotočí, a to já bohužel nečekám, tak spíš si připlatíme dvacet procent na celkové faktuře,“ odhaduje analytik a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
A poznají to i lidé, kteří elektřinu na topení a ohřev vody nepoužívají. I běžné spotřebiče totiž v součtu mohou celkovou částku za elektřinu navýšit. K těm s největší spotřebou patří třeba lednice. „Kombinované lednice, které jsou s mrazákem a nemusí už dobře těsnit, jsou 15 až 20 let staré, tam ta spotřeba ročně může stát i 1500 až 2000 korun. Každý milimetr námrazy zvyšuje spotřebu asi o deset procent,“ popisuje mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec.
A nasčítat se můžou i další malé spotřebiče. Třeba stolní počítač s monitorem stojí skoro 770 korun, sledování televize asi o sto korun míň a vysávání dvakrát do týdne vyjde ročně asi na čtyři stovky. „Konvice patří do každé domácnosti, řekněme, že se používá dvakrát denně, za rok nás to bude stát zhruba pět set,“ sčítá Holubec.
Odhadované náklady na elektřinu
Nejdražší elektřina za 13 let
Za posledních pět let se průměrný výdaj domácností za elektřinu pohyboval zhruba od šesti do osmi tisíc korun ročně za jednu dospělou osobu. V roce 2016 zaplatil jeden člen domácnosti v průměru šest tisíc ročně, loni dal za elektrickou energii asi sedm a půl tisíce.
Průměrná měsíční záloha za elektřinu se pak pohybuje mezi tisícem až patnácti sty za celou domácnost. Velkoobchodní ceny elektřiny ale skokově rostou. Jen za poslední tři měsíce se na pražské burze vyšplhala cena za megawatthodinu z červnových 69 eur na nynějších 97 eur. To překonalo 13 let staré maximum. Cenu zvyšují mimo jiné hlavně drahé emisní povolenky.
A mění se i struktura zdrojů elektrické energie. Loni poprvé vyrobily v Česku jaderné elektrárny víc elektřiny než ty hnědouhelné. Mírně také stoupl podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů, aktuálně je to 13 procent.
Výroba elektřiny v ČR
Bydlení s nízkými náklady
Rostoucí ceny zvedají zájem o bydlení s nízkou spotřebou energií. Už loni si lidé nechali postavit kolem šestnácti set takzvaných pasivních domů. Bylo to o třetinu víc než rok předtím. Teď se trend začíná prosazovat i v některých bytových komplexech.
Majitelé ušetří díky solárním panelům a recyklované vodě. Další možností je svod vody do nádrží ve sklepě, kam stéká z koupelen. Voda se rychle vyčistí a bude se znovu používat v bytech tentokrát na splachování toalet.
Úsporných bytových komplexů je v Česku zatím jen několik desítek. Rodinných domů s nízkou spotřebou energie přibývají každým rokem alespoň stovky.
Počet pasivních domů v ČR
Návratnost pět až deset let
„Pasivní dům spotřebuje maximálně 20 kilowatthodin na metr čtvereční za rok. Klasická výstavba má náklady asi 100 kWh na metr čtvereční za rok,“ vysvětluje Karel Fronk z České rady pro šetrné budovy, která sdružuje stavebníky a další zájemce o výstavbu s nízkým dopadem na životní prostředí.
Náklady na technologie vyjdou zhruba na milion korun. Majitelům se vrátí za zhruba pět až deset let. „U těchto domů je důležité pro úsporu určitě prosklení, samostatný ohřev teplé vody, rekuperační jednotka větrání domů nebo zateplení domu,“ přibližuje mluvčí firmy Goopan Eva Jelínková, která takové domy staví.
„Před pěti lety se hodně preferovaly elektrické kotle, v dnešní době se už spíš projektují tepelná čerpadla, aby lidé ušetřili,“ přibližuje jednatel Stavitelství Kašpar z Borohrádku Libor Kašpar. Ještě před pěti lety přitom Češi stavěli hlavně standardní domy zásobené plynem a elektřinou. V posledních dvou letech se ale situace prudce mění.
Spotřeba energie na vytápění