Ve středu přibylo 777 potvrzených případů covidu, nejméně ve všední den od 7. září. Je to o 487 méně než ve stejný den minulý týden. K praktickým lékařům by měly během čtvrtka dorazit první vakcíny společnosti Moderna. Praktici ale dostanou tento týden méně této očkovací látky, než čekali. Víc jí totiž bude třeba na druhé dávky v očkovacích centrech, řekl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Do ordinací praktiků by měly dorazit první vakcíny společnosti Moderna. Bude jich ale méně, než lékaři očekávali
Koronavirus - květen
Počet případů covidu na sto tisíc obyvatel za posledních sedm dní, zásadní ukazatel pro rozvolňování, dál klesá. Aktuálně se snížil na 58, což je o pět méně než ve středu.
Z krajů jsou na tom z tohoto pohledu nejlépe Karlovarský a Královéhradecký (oba 25), na druhém konci je naopak kraj Moravskoslezský (87) a Zlínský (81).
Klesá i množství lidí s covidem-19 v nemocnicích. Ke středě hospitalizovaných ubylo oproti minulému týdnu téměř o 600 na 1141, což je nejméně od konce loňského září. Ve vážném stavu je nyní 213 pacientů.
Zmenšuje se také počet zemřelých s potvrzenou nákazou. V posledních dnech umírá do dvaceti pacientů denně, pod padesátkou se počet drží od 29. dubna. Ministerstvo zdravotnictví od začátku epidemie eviduje celkově 29 967 zemřelých na covid.
Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by na hradech a zámcích mohly od 31. května začít skupinové prohlídky, řekl ČT. Jedná o tom s hlavní hygieničkou Pavlou Svrčinovou. Kromě zákazu takových prohlídek momentálně platí i další omezení – do vnitřních prostor mohou provozovatelé pouštět jen omezený počet návštěvníků a musí mezi nimi zajistit alespoň dvoumetrové rozestupy.
Do ordinací zamíří vakcína
Do ordinací praktických lékařů by mělo během května a června dorazit podle premiéra Andreje Babiše (ANO) 454 tisíc dávek očkovací látky společnosti Moderna. Zdravotníci by se tak mohli v těchto měsících zapojit ve větší míře do očkování proti covidu. Zástupci praktiků si už dříve stěžovali, že se k nim očkovací látky nedostávají, podle nich koordinátoři preferují velká očkovací centra.
Tento týden však praktici dostanou méně vakcíny Moderna, než čekali. Namísto slíbených padesáti tisíc dávek jen 37 tisíc. Víc jí totiž bude třeba na druhé dávky v očkovacích centrech, řekl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Lidé pod 60 let by neměli dostávat AstraZenecu a Johnson & Johnson, navrhli vakcinologové
Česká vakcinologická společnost se ve čtvrtek shodla na tom, že vakcíny od společností AstraZeneca a Johnson & Johnson by v Česku měli dostávat pouze šedesátníci a starší. Českému rozhlasu – Radiožurnálu to řekl epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula.
Členové vakcinologické společnosti podle Prymuly dlouho diskutovali o tom, že by věkové omezení mělo být 50 let. „V závislosti na jednání se Státním ústavem pro kontrolu léčiv, který v podstatě jasně prosazoval hranici 60 let, a při posouzení všech aspektů jsme se rozhodli, že budeme souhlasit s tímto návrhem,“ uvedl Prymula.
Doporučení podléhá schválení Státního ústavu pro kontrolu léčiv a ministerstva zdravotnictví. Pokud by doporučení akceptovalo ministerstvo zdravotnictví i lékový ústav, mohlo by se podle Prymuly začít uplatňovat prakticky okamžitě.
Výjimku by ale měli lidé mladší 60 let, kteří už dostali první dávku očkování od AstraZenecy. „Dominantní doporučení je, aby se pokračovalo identickou vakcínou,“ dodal Prymula. Vakcína od společnosti Johnson & Johnson je jednodávková.
Věkového omezení pro očkování látkami od AstraZenecy a Johnson & Johnson se obávají praktičtí lékaři. Podle nich by to mohlo zkomplikovat vakcinaci v jejich ordinacích, protože látky od jiných výrobců k nim zatím téměř nesměřují.
U AstraZenecy to podle Šonky ale problém nebude, protože jí do Česka přichází málo a v květnu a červnu dodávky padnou hlavně na druhé dávky. Vakcíny Johnson & Johnson má ale v květnu a červnu přijít do Česka velké množství.
„Omezením věku se skupina výrazně zúží. Je zcela evidentní, že pokud chceme očkování udržet v ordinacích praktických lékařů, tak musíme do ordinací dostat i vakcínu Pfizer,“ dodal Šonka. Není podle něj reálné, aby centra byla v provozu i příští rok pro přeočkování. To by mohlo umožnit rozhodnutí Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), že tuto vakcínu je možno skladovat i v běžné ledničce až měsíc.
Dosud byly právě skladování vakcíny Pfizer/BioNTech v hluboce zmrazeném stavu a její velká balení 950 dávek najednou největší komplikací očkování v ordinacích. Podle Šonky ale ministerstvo nyní i tam, kde by vakcíny bylo dost, její předání do ordinací zakázalo. „Nerozumím tomu, když se někde nabízí kapacita, nemocnice má volnou vakcínu a nemá s tím problémy ani kraj, proč by to mělo ministerstvo blokovat,“ řekl.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Jana Schillerová zopakovala dřívější argumenty resortu, že vakcína Pfizer/BioNTech je primárně určena pro očkovací centra kvůli podmínkám pro distribuci a skladování. Právě ty ale EMA před několika dny zmírnila. „Ministerstvo zdravotnictví hledá cestu, která by umožnila dostat tuto vakcínu také do ordinací praktických lékařů,“ sdělila.
Podle Babiše zároveň není zatím dost vakcín pro to, aby se mohlo očkovat také ve firmách. Prioritou je naočkovat registrované u praktiků, uvedl.
Praktičtí lékaři podali celkově 507 tisíc dávek vakcíny, v Česku jich bylo ve všech očkovacích centrech a ordinacích aplikováno téměř 4,4 milionu. Většina z těch v ordinacích, přes 333 tisíc, bylo vakcíny od AstraZeneca.
Dokončené očkování má třetina lidí starších 65 let
Po téměř pěti měsících od zahájení vakcinace má dokončené očkování třetina lidí nad 65 let, tedy asi 700 tisíc seniorů. Dalších asi 1,1 milionu na termín očkování, první či druhou dávku, čeká. Vyplývá to z dat o očkování k 19. květnu, které ve čtvetek zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. Celkem bylo očkování dokončeno asi u 10,6 procenta Čechů.
Z osmdesátníků a starších zatím vakcínu nedostalo přes 47 600 lidí, sedmdesátníků přes 102 tisíc a asi 62 tisíc lidí ve věku 60 až 65 let. Velká část z nich se chtěla nechat očkovat u svého praktického lékaře a na očkování kvůli malému počtu dodávek do ordinací tak stále čekají.
Plně očkovaných je asi 324 tisíc lidí ve věku 40 až 64 let a asi 115 tisíc mladších. Ti se k vakcíně dostali většinou jako pacienti s vybranými nemocemi nebo jako příslušníci vybraných profesí, například jako učitelé, sociální pracovníci, zdravotníci nebo příslušníci integrovaného záchranného systému.
Nyní se k očkování mohou registrovat lidé starší 40 let, o otevření registrace pro další věkové kategorie bude podle Babiše rozhodnuto v neděli, v plánu je kategorie lidí starších 35 let. Ještě v červnu by se měla otevřít registrace pro všechny věkové kategorie od 16 let.
Ze zjištění projektu National Pandemic Alarm (NPA), který monitoruje postoje a nálady společnosti s ohledem na pandemii, vyplynulo, že se optimismus české veřejnosti ohledně tempa očkování proti nemoci covid proti situaci před dvěma měsíci zvýšil. Za pomalé ho sice nadále považuje polovina lidí, nicméně v březnu si to myslely tři čtvrtiny. Počet lidí, podle nichž je rychlost vakcinace adekvátní, stoupl od té doby z 11 procent na 30 procent. Rychlé je podle sedmi procent a přibližně desetina nedokáže situaci posoudit.
Zaměstnanci v sociálních službách se musí dál pravidelně testovat, rozhodl soud
Zaměstnanci v sociálních službách se musí dál pravidelně testovat na koronavirus. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl ve čtvrtek návrh na zrušení opatření ministerstva zdravotnictví, které kromě jiného nařizuje preventivní testy. Právě v domovech důchodců a podobných zařízeních žijí zvláště zranitelní lidé, pozitivní zaměstnanec je může ohrozit na zdraví a na životě, plyne z odůvodnění soudu. Testování tak má ještě větší smysl než u jiných zaměstnavatelů.
Podle dalšího nového rozhodnutí NSS ministerstvo zdravotnictví dostatečně neodůvodnilo zákaz nočního prodeje ve večerkách. Dubnová opatření proto byla v rozporu se zákonem, uvedl soud. Aktuálně platným opatřením, které obsahuje obdobné omezení, se soud zabývat nemohl. Firma Karel Vávra – potraviny s.r.o., která provozuje obchod v Praze, totiž zpochybnila jen dvě opatření z dubna. Obě mimořádná opatření byla ale vždy po týdnu účinnosti zrušena novým, obsahově obdobným opatřením, proto je NSS nemohl zrušit, ale pouze konstatovat nezákonnost.
Návrhy na zrušení vládních restrikcí se u soudu objevují opakovaně. Minulý týden tak například řešil nařízení upravující povinnost pozitivně testovaných zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Zatím Nejvyšší správní soud obdržel 113 návrhů, k projednání a rozhodnutí mu jich zbývá ještě 70.