CzechTek 2005 na Tachovsku - zásah, který vyvolal silnou vlnu kritiky

Mlýnec (Tachovsko) - CzechTek, který se konal na konci července 2005, si česká veřejnost pamatuje nejlépe ze všech uplynulých ročníků –  29. července 2005, se na louku poblíž Mlýnce na Tachovsku začali sjíždět mladí vyznavači letních hudebních technoparty. Akce nazývaná tehdy již několik let CzechTek však druhý den skončila tvrdým zásahem policie, jenž si vyžádal desítky zraněných na straně technařů i policistů a následně vyvolal ostré protesty veřejnosti i debatu mezi politiky.

Organizátoři technoparty si pronajali na pořádání akce louku u Mlýnce na Tachovsku. Již na počátku akce docházelo ke konfliktům s policií. Strážci zákona odmítali technaře do lokality vpustit a zablokovali sjezd z dálnice, kterou účastníci svými vozy ucpali. Do druhého dne se počet návštěvníků technoparty zvýšil na stovky až tisíce. Majitelé okolních pozemků, po kterých technaři na pronajaté místo přijížděli, na ně podali trestní oznámení. Situaci poté posoudil státní zástupce společně se soudním znalcem, kteří dospěli k názoru, že účastníci CzechTeku spáchali trestný čin poškozování cizí věci. 

Policie nakonec v sobotu 30. července proti zhruba 5000 mladých lidí tvrdě zasáhla a technoparty násilím ukončila. Tisícovka policistů, převážně těžkooděnců, použila slzný plyn, pendreky, výbušky a vodní děla. Zraněno bylo 35 účastníků technoparty a 47 policistů. Technaři přitom policisty vinili z brutality. V televizi se například objevily záběry, na nichž skupinka policistů bije jednoho z účastníků technoparty.

Policejní zásah, jenž mimo jiné stál více než 31 milionů korun, vyvolal rozporuplné reakce. Postup policie kritizovala zejména tehdy opoziční ODS, prezident Václav Klaus, ale i někteří tehdejší vládní politikové. Naopak tehdejší ministr vnitra František Bublan i premiér Jiří Paroubek (ČSSD) zákrok policie hájili. Podle Bublana byl zásah nezbytný. Prezident jej ale označil za hrubou chybu. Výhrady k postupu policistů uvedl později ve své zprávě i tehdejší ombudsman Otakar Motejl. Násilné ukončení akce vyvolalo v létě 2005 vlnu protestů. Největší demonstrace odpůrců zásahu se konaly před sídlem ministerstva vnitra na pražské Letné.

Postup policie následně vyšetřovala Inspekce ministra vnitra. Obdržela přes stovku trestních oznámení, většinu z nich ale odložila - buď kvůli přílišné obecnosti, nebo proto, že se nepodařilo prokázat vinu konkrétních policistů. Nakonec v lednu 2009 Nejvyšší státní zastupitelství prošetřování policejního zásahu ukončilo s tím, že policisté postupovali v souladu se zákonem.

Několik technařů bylo naopak obviněno z útoku na policisty, soudy je však většinou podle dostupných údajů osvobodily, případně uložily podmínku nebo bylo řízení zastaveno. V civilním sporu se na stranu technařů postavil například Městský soud v Praze. Ten předloni rozhodl, že za nepřiměřený policejní zásah se musí ministerstvo vnitra omluvit dvěma účastníkům technoparty a finančně je odškodnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 8 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 9 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 10 hhodinami

Evropský pohled