Praha – Centrum pro výzkum veřejného mínění provedlo výzkum, který zjišťoval postoje k politickým stranám. Z něj vyplynulo, že jen sedm procent respondentů uvažuje o vstupu do některé strany. Přes 80 procent naopak souhlasí, že se politické strany starají hlavně o zájmy svých členů a o ostatní lidi se zajímají jen před volbami. Zhruba stejný počet respondentů také souhlasí s trvrzením, že strany jsou zkorumpované. Samotní politici se přitom v reakci na průzkum podivují, že vůbec existuje někdo, kdo je za korupčníky nepovažuje. Průzkum proběhl v první polovině září a zúčastnilo se ho 984 lidí.
CVVM: Strany se starají jen o své zájmy a jsou zkorumpované
„Dvacet procent tohoto národa nepřemýšlí reálně. Já si myslím, nebo předpokládal jsem, že toto řekne 99 %,“ uvedl místopředseda VV Tomáš Jarolím. Podle šéfa nejsilnější opoziční strany Bohuslava Sobotky jsou lidé naštvaní, protože se dlouho nedařilo prosadit systémová opatření proti korupci.
Tři čtvrtiny lidí (74 procent) i přes diskusi ve veřejném prostoru nevnímají strany jako rozdílné. Stejné množství lidí zároveň souhlasí s tvrzením, že politická uskupení rozdělují společnost. „Zajímavé je, že i když lidé ve většině souhlasí, že strany jsou potřebné, aby hájily zájmy různých skupin a společenských tříd, více než polovina občanů si myslí, že žádná ze stran nereprezentuje právě ty jejich zájmy,“ uvádí autoři průzkumu.
GALERIE
Průzkum CVVM autor: ČT24, zdroj: CVVM
Podle šéfredaktora časopisu Marketing & Média Daniela Köppla vypovídají výsledky průzkumu velmi dobře o náladě ve společnosti. S ní prý koresponduje nízká účast ve volbách i nízká ochota většiny lidí sledovat politické zpravodajství.
Méně než polovina dotázaných (45 procent) se domnívá, že bez politických stran by nemohla být demokracie. Podobný podíl si myslí, že dávají lidem možnost podílet se na politickém životě. Pouhá čtvrtina občanů je ale přesvědčena, že vstupem do strany lze něco změnit, tvrdí průzkum CVVM.
GALERIE
Průzkum CVVM autor: ČT24, zdroj: CVVM
Politické strany jako záruku demokracie oceňují častěji lidé do 30 let věku, vysokoškoláci a lidé s dobrou životní úrovní. Lidé s vyšším vzděláním a lepší životní úrovní také častěji věří, že vstupem do politiky lze něco změnit. S výrokem, že politické strany nereprezentují zájmy lidí, souhlasili především lidé šedesátiletí a starší.
Reportáž Jakuba Kalenského (zdroj: ČT24)