ČSSD chystá ústavní stížnost proti regulačním poplatkům

Praha - Sociální demokraté podají zřejmě během přístího týdne novou ústavní stížnost kvůli zdravotnickým poplatkům. V Otázkách Václava Moravce to řekl hejtman Středočeského kraje David Rath (ČSSD). Podle Ratha poplatky neplní regulační efekt a odporují právu na bezplatnou zdravotní péči. K poslancům ČSSD by se zřejmě přidali i komunisté. Expertka strany na zdravotnictví Soňa Marková v debatě řekla, že pokud budou vyzváni, tak se ke stížnosti připojí.

S tím ale nesouhlasí první náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr, podle kterého regulační efekt poplatků stále platí. „Levice nemá žádný koncept, jen kritizuje a škodí. Je to kouřová clona,“ řekl v Otázkách s tím, že se sociální demokraté snaží odpoutat pozornost od toho, že kraje - řízené ČSSD - poplatky v krajských zdravotnických zařízeních proplácejí, což znamená porušení zákona. „Chtějí odpoutat pozornost od této defraudace,“ řekl Šnajdr. Rath trvá na tom, že proplácení poplatků je v souladu se zákonem. Poplatky hodlají kraje proplácet minimálně do voleb. Pokud ale vyhraje ODS, tak prý krajské vlády další čtyři roky proplácení poplatků neudrží a budou muset od nich upustit.

Podle ministryně zdravotnictví Dany Juráskové by zrušením regulačních poplatků přišel stát o pět miliard korun. Levice se snaží ve sněmovně prosadit úplné zrušení regulačních poplatků, na to zřejmě ale nesežene dost hlasů. Šanci má ale projít návrh, který ruší povinnost platit poplatky za každou položku na receptu. Podle Juráskové by tak systém přišel zhruba o pětinu prostředků, tedy jednu miliardu korun. „Považuji za nešťastné ten systém likvidovat, je to politická hra, je to předvolební téma,“ uvedla Jurásková.

Nahrávám video

Vláda projedná povinné očkování 230 tisíc lidí včetně Klause

Úřednický kabinet premiéra Jana Fischera v pondělí projedná návrh, aby na pokyn hlavního hygienika Michaela Víta bylo povinně očkováno proti pandemické chřipce kolem dvou set třiceti tisíc lidí nutných pro chod státu. Podle ministryně by se jednalo o 8 tisíc vojáků, přibližně o 90 tisíc pracovníků jednotlivých ministerských resortů a kolem 130 tisíc zdravotníků. „Jsem přesvědčena o tom, že je vakcína bezpečná,“ řekla Jurásková. Pokud hlavní hygienik pokyn vydá, budou naočkováni povinně i členové vlády a také prezident Václav Klaus - jako osoby nutné pro chod státu.

Právě prezident je proti povinnému očkování. Tento týden ostře kritizoval záměr očkovat 8 tisíc vojáků. Ti sami očkováni odmítali s tím, že nejsou pokusní králíci. Kvůli tomu se sešla i Bezpečnostní rada státu, která rozhodla povinné očkování vojáků zastavit s tím, že o nutných vakcínách pro vybrané skupiny bude rozhodovat napříště pouze hlavní hygienik. Schůzky se zúčastnil i Klaus. „V této chřipce vidím stejnou bublinu jako v různých globálních oteplováních. Abych já se stal pokusným králíkem, to není potřeba,“ prohlásil. „Vakcína je ve světě používaná, bezpečná a bez vedlejších účinků, proti sezonní chřipce se očkují vojáci už léta, tak nechápu, co se teď děje, a nechápu argumenty pana prezidenta,“ komentovala to dnes Jurásková.

Ministryně zdravotnictví v Otázkách také řekla, že žádné zdravotnické reformy do konce svého funkčního období - tedy do jarních parlamentních voleb - provádět nebude. Kabinet podle ní na reformy nemá potřebný politický mandát. Chce jen dokončit vyhlášky a normy, které určuje evropská legislativa. Platit by mohly začít během několika příštích týdnů.

Václav Klaus
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSečteno: Hlavní město Praha

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 25. srpna se věnoval hlavnímu městu Praze.
před 11 mminutami

VideoČasto se stanou věci, kterým by málokdo věřil, říkají Reportéři ČT Vrána a Vlach

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 46 mminutami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. Zatím vystupují řečníci s přednostním právem. O samotném programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Náročné operace jen ve specializovaných centrech, plánuje ministerstvo

Tři čtvrtiny ze zhruba sedmnácti tisíc nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba čtyři tisíce zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.
před 2 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 10 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 18 hhodinami

Příprava I/35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava silnice I/35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.