Covid v Česku dál slábne. Za rok 2021 ale zemřelo na 24 tisíc lidí

Ve čtvrtek v Česku přibylo 5749 potvrzených případů covidu, o 22 procent méně než před týdnem. Výrazně nižší byl ale i počet provedených testů, který v mezitýdenním srovnání klesl zhruba na polovinu. V nemocnicích je 3163 pacientů s prokázanou infekcí, zhruba o 950 méně než v předvánoční čtvrtek. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Za rok 2021 zemřelo s covidem více než 24 tisíc lidí, což –⁠ pro srovnání –⁠ zhruba odpovídá počtu obyvatel Litoměřic nebo Českého Těšína.

On-line přenos

Koronavirus - prosinec

  • 23:52

    Peru zaznamenalo v prvním lednovém týdnu rekordní počet zhruba 70 tisíc nových případů nákazy koronavirem. Třetí vlnu pandemie v jihoamerické zemi způsobuje nakažlivější varianta omikron, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.

  • 20:59

    Španělsko zvažuje, že začne covid-19 kontrolovat podobně jako chřipku a endemické choroby. Uvedl to dnes v rozhovoru, který odvysílala stanice Cadena SER, premiér Pedro Sánchez. Jako jeden z důvodů zmínil výrazný pokles smrtnosti nemoci. Podle deníku El País odborníci ve zdravotnictví již pracují na novém systému sběru dat, v rámci kterého by se nezaznamenával každý jednotlivý případ nákazy koronavirem.

  • 20:53

    Jeden z nejvýše postavených zaměstnanců britského premiéra Borise Johnsona pozval své kolegy na zahradní večírek v oficiálním sídle v Downing Street během první celostátní uzávěry na jaře 2020, kdy platila přísná opatření proti šíření koronaviru. Na pozvánce byla i výzva, aby si na akci donesli vlastní alkohol. Vyplývá to ze soukromého e-mailu, který dnes zveřejnila televize ITV.

Údaje o vývoji epidemie za předchozí den obvykle zveřejňuje server ministerstva zdravotnictví kolem 05:00. V pátek 31. 12. byla data na webu aktualizována se zhruba čtyřhodinovým zpožděním.

Ze čtvrtečních 5749 nově potvrzených případů covidu bylo 58,7 procenta odhaleno u neočkovaných lidí. Necelých 40 procent připadalo na lidí s dvěma dávkami vakcíny a zbytek byli lidé s nedokončeným očkováním. Dokončené očkování má v Česku 62 procent obyvatel.

U lidí ve věku nad 65 let bylo ve čtvrtek potvrzeno 615 nových případů nákazy. Epidemická zátěž mezi seniory je podle ÚZIS stále vysoká, pozitivní zprávou ale je, že virová nálož i v této části populace dlouhodobě klesá, i když velmi pomalu.

V přepočtu na 100 tisíc obyvatel v Česku připadá 308 nových případů za poslední týden. Je to nejnižší hodnota sedmidenní incidence od konce října. „Makropopulační data nadále potvrzují klesající trend epidemie v tempu cca 25 procent týdně,“ uvádí ÚZIS. Zároveň ale upozorňuje, že hodnoty řady klíčových ukazatelů zůstávají stále rizikově vysoké.

Nejrychleji se epidemie v posledních dnech šíří v Praze a středních Čechách. V metropoli připadá na 100 tisíc obyvatel 384 nových případů za poslední týden, ve Středočeském kraji 366. Naopak nejnižší incidenční číslo vykazuje Karlovarský kraj se 162 případy na 100 tisíc obyvatel za týden.

Reprodukce viru slábne

O zpomalování šíření epidemie svědčí reprodukční číslo, které udává, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden pozitivně testovaný. Aktuálně to je 0,78. Pod zlomovou hodnotou jedna se reprodukční číslo drží od začátku prosince.

Ve čtvrtek provedly laboratoře podle průběžných údajů 49 400 testů na přítomnost nového typu koronaviru. Ve stejný den předchozího týdne to byl více než dvojnásobek, téměř 105 tisíc.

Poměrně vysoká ale zůstává relativní pozitivita testů. U diagnostických testů, kdy jsou testováni lidé s příznaky onemocnění, je sedmidenní průměr pozitivních vzorků 22,7 procenta. U epidemiologicky indikovaných testů, prováděných například kvůli kontaktu s nakaženým, je pozitivních přibližně 12 procent vzorků.

Nemocnice v Česku ve středu přijaly 162 nových pacientů s covidem. Hospitalizovaných tak bylo 3163 lidí, z toho 627 leželo na jednotkách intenzivní péče. Za celou dobu epidemie v Česku od začátku loňského března bylo zaznamenáno asi 2,47 milionu případů nákazy a zemřelo přes 36 tisíc lidí s covidem-19. Za čtvrtek je zatím hlášeno 28 úmrtí.

Zdravotníci v Česku dosud aplikovali 15,4 milionu dávek očkování proti covidu. Ukončené očkování má přes 6,6 milionu lidí.

Kvůli šíření varianty omikron ale může být znovu v nemocnicích až 7 tisíc nakažených v jeden den, z toho asi tisíc na jednotkách intenzivní péče. Denně budou nemocnice přijímat až 900 pacientů, přestože riziko hospitalizace je proti deltě u omikronu poloviční až třetinové, předpokládá ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

V současné době tvoří varianta omikron deset až 15 procent případů, zřejmě už v prvních deseti dnech nového roku to bude 50 procent a zcela převáží ve druhé polovině ledna.

Bilance roku 2021

V končícím roce testy v Česku potvrdily víc než 1,74 milionu případů koronaviru. Do nemocnice muselo zhruba 111 tisíc nakažených, zemřelo jich přes 24 tisíc. Potvrzených případů bylo nejvíc v listopadu, hospitalizovaných i úmrtí v březnu.

Zhruba osm z deseti nakažených byli lidé bez očkování proti covidu-19, podobně u hospitalizovaných a zemřelých. Z covidových pacientů, kteří skončili na jednotce intenzivní péče, nemělo vakcínu zhruba 87 procent.

Ve srovnání měsíců připadá nejvíc potvrzených nákaz na listopad, víc než 400 tisíc. Následuje prosinec se zhruba 303 tisíci případů, data ale ještě nejsou úplná. Těsně přes 300 tisíc nakažených hygienici odhalili v březnu, víc než 250 tisíc v lednu a únoru. Naopak nejméně se nákaza šířila v letních měsících, méně než šest tisíc bylo případů v červnu a srpnu, jen těsně tuto hranici překročil červenec.

Bez očkování se nakazilo víc než 1,43 milionu lidí. Jejich podíl mezi všemi případy klesá ke konci roku s tím, jak se zvyšuje počet očkovaných a zřejmě také kvůli šíření koronavirové varianty omikron, která podle expertů snadněji překonává vakcinaci.

Ještě v lednu tak bylo mezi nakaženými skoro 99 procent neočkovaných, v prosinci podíl klesl k 60 procentům. Data také ukazují, že se nakazilo zhruba tři a půl tisíce lidí, kteří k dokončenému očkování dostali posilující dávku.

Nemocnice přijaly nejvíc pacientů s koronavirem v březnu, víc než 25 tisíc. V lednu bylo přes 20 tisíc a v únoru téměř 19 tisíc hospitalizovaných. Čísla zachycují pacienty ve věku od 16 let. Očkování nemělo víc než 80 procent lidí, kteří museli do nemocnice.

Ještě vyšší je podíl neočkovaných mezi pacienty, kteří skončili na jednotkách intenzivní péče, vakcínu nemělo přibližně 87 procent z nich. Intenzivní péči vyžadovalo za celý rok víc než 22 300 hospitalizovaných, téměř dvě třetiny z nich byly ve věku nad 65 let.

Úmrtí s koronavirem v Česku přibývalo nejrychleji v březnu, kdy jejich počet překročil šesti tisíc. Téměř pět tisíc lidí s covidem-19 zemřelo v lednu, zhruba 4200 v únoru. Naproti tomu v červenci ministerstvo eviduje 16 úmrtí s koronavirem a v srpnu 28. Vakcínu nemělo v celoročním souhrnu přibližně 84 procent zemřelých s koronavirem.

Konec covidových úvěrů

Podnikatelé mají poslední možnost požádat o úvěr z programu COVID III a COVID plus. Záruční programy fungují od loňského jara, příjem žádostí do nich měl původně skončit loni na konci roku. Evropská komise ale prodloužila takzvaný dočasný rámec, který členským státům v souvislosti s pandemií koronaviru umožnil okamžitě podpořit ekonomiku.

COVID III slouží na pomoc živnostníkům a firmám s až 500 zaměstnanci. Za půjčky ručí stát prostřednictvím Národní rozvojové banky. Banky v COVID III k 30. listopadu podle naposledy zveřejněných údajů České národní banky schválily 7004 žádostí za zhruba 44,2 miliardy korun. Podnikatelé ke stejnému datu čerpali úvěry za přibližně 38,5 miliardy korun.

COVID plus je otevřen exportním podnikům nad 250 pracovníků. Ručitelem je Exportní garanční a pojišťovací společnost.

Podpora ze záručních programů je ale podle Hospodářské komory o zhruba 91 procent nižší, než minulá vláda slibovala. Podnikatelé z nich od loňska do konce listopadu letošního roku získali 72,9 miliardy korun, ministři přitom počítali s pomocí ve výši 851,1 miliardy korun.

Národní rozvojová banka nebyla na tak velký příjem žádostí kapacitně připravena, poskytování úvěrů se protahovalo, nefungoval zrychlený režim. Navíc mnoho podnikatelů kvůli přísným kritériím na tento typ podpory nedosáhlo, uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Velkou část uhlí a plynu může dle analýzy nahradit geotermální energie

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
před 47 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o financování veřejnoprávních médií

„Změny ve financování veřejnoprávních médií a zrušení koncesionářských poplatků není běžná politická agenda, to je vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti,“ uvedl Martin Baxa (ODS) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. „(Financování veřejnoprávních médií) ze státního rozpočtu je věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje, vidíme ale, že to funguje v dalších mnoha státech,“ sdělil Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) s tím, že v rámci vládní koalice probíhají diskuse o „nejrůznějších variantách“.
před 1 hhodinou

Vláda snahy o zrušení „protišpionského“ trestného činu nevzdává, řekl Tejc

Slib z programového prohlášení vlády o tom, že zruší trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, rozhodně nepadá, prohlásil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ústavní soud (ÚS) sice ve středu zamítl návrh skupiny senátorů, který o toto usiloval, podle ministra ale výhrady, které vládní koalice k jeho definici má, ÚS nevyvrátil. Bude tak dál hledat způsoby, jak výrazně změnit formulaci nebo tento trestný čin zcela zrušit a nahradit, třeba úpravou jiných, dříve přijatých opatření, nastínil Tejc ve středu v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou.
před 1 hhodinou

V pátek má být i deset stupňů, pak se citelně ochladí

Česko čekají v závěru týdne rozdílné teploty, zatímco v pátek se budou nejvyšší denní teploty šplhat k deseti stupňům Celsia, o víkendu se budou pohybovat kolem nuly. Noční teploty klesnou při vyjasnění a sněhové pokrývce až k minus devíti stupňům. V sobotu bude déšť i v nižších polohách přecházet ve sněžení, vyplývá z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 1 hhodinou

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 2 hhodinami

Podlézat Trumpovi byla chyba. Chce se zapsat do učebnic, tvrdí oceněný vědec

Starý řád končí a nový ještě neexistuje – tvrdí expert na zahraniční politiku Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je čerstvým laureátem Ceny Neuron pro nadějné vědce a ve své práci zkoumá, jak lidé reagují na hrozby a jak funguje strach. Současná doba podle něj přeje autoritářským osobnostem typu Donalda Trumpa. Další vývoj mezinárodní politiky se teď prý nedá vůbec předpovídat – může vést k většímu ozbrojenému konfliktu, ale i k menším střetům, po kterých se společnost adaptuje na nový systém.
před 3 hhodinami

Poslanci by se měli zabývat návrhem usnesení proti týrání zvířat

Poslanci by se ve čtvrtek měli postavit proti týrání zvířat. Z koaličního podnětu by sněmovna měla usnesením odsoudit všechny druhy krutého zacházení za zvířaty a vyzvat policii a justici, aby všechna taková jednání vyšetřily a pachatele potrestaly. Následně by poslanci mohli pokračovat v debatě o protiobstrukčních změnách pravidel sněmovního jednání.
před 5 hhodinami

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...