Ve čtvrtek v Česku přibylo 5749 potvrzených případů covidu, o 22 procent méně než před týdnem. Výrazně nižší byl ale i počet provedených testů, který v mezitýdenním srovnání klesl zhruba na polovinu. V nemocnicích je 3163 pacientů s prokázanou infekcí, zhruba o 950 méně než v předvánoční čtvrtek. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Za rok 2021 zemřelo s covidem více než 24 tisíc lidí, což – pro srovnání – zhruba odpovídá počtu obyvatel Litoměřic nebo Českého Těšína.
Covid v Česku dál slábne. Za rok 2021 ale zemřelo na 24 tisíc lidí
Koronavirus - prosinec
Údaje o vývoji epidemie za předchozí den obvykle zveřejňuje server ministerstva zdravotnictví kolem 05:00. V pátek 31. 12. byla data na webu aktualizována se zhruba čtyřhodinovým zpožděním.
Ze čtvrtečních 5749 nově potvrzených případů covidu bylo 58,7 procenta odhaleno u neočkovaných lidí. Necelých 40 procent připadalo na lidí s dvěma dávkami vakcíny a zbytek byli lidé s nedokončeným očkováním. Dokončené očkování má v Česku 62 procent obyvatel.
U lidí ve věku nad 65 let bylo ve čtvrtek potvrzeno 615 nových případů nákazy. Epidemická zátěž mezi seniory je podle ÚZIS stále vysoká, pozitivní zprávou ale je, že virová nálož i v této části populace dlouhodobě klesá, i když velmi pomalu.
V přepočtu na 100 tisíc obyvatel v Česku připadá 308 nových případů za poslední týden. Je to nejnižší hodnota sedmidenní incidence od konce října. „Makropopulační data nadále potvrzují klesající trend epidemie v tempu cca 25 procent týdně,“ uvádí ÚZIS. Zároveň ale upozorňuje, že hodnoty řady klíčových ukazatelů zůstávají stále rizikově vysoké.
Nejrychleji se epidemie v posledních dnech šíří v Praze a středních Čechách. V metropoli připadá na 100 tisíc obyvatel 384 nových případů za poslední týden, ve Středočeském kraji 366. Naopak nejnižší incidenční číslo vykazuje Karlovarský kraj se 162 případy na 100 tisíc obyvatel za týden.
Reprodukce viru slábne
O zpomalování šíření epidemie svědčí reprodukční číslo, které udává, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden pozitivně testovaný. Aktuálně to je 0,78. Pod zlomovou hodnotou jedna se reprodukční číslo drží od začátku prosince.
Ve čtvrtek provedly laboratoře podle průběžných údajů 49 400 testů na přítomnost nového typu koronaviru. Ve stejný den předchozího týdne to byl více než dvojnásobek, téměř 105 tisíc.
Poměrně vysoká ale zůstává relativní pozitivita testů. U diagnostických testů, kdy jsou testováni lidé s příznaky onemocnění, je sedmidenní průměr pozitivních vzorků 22,7 procenta. U epidemiologicky indikovaných testů, prováděných například kvůli kontaktu s nakaženým, je pozitivních přibližně 12 procent vzorků.
Nemocnice v Česku ve středu přijaly 162 nových pacientů s covidem. Hospitalizovaných tak bylo 3163 lidí, z toho 627 leželo na jednotkách intenzivní péče. Za celou dobu epidemie v Česku od začátku loňského března bylo zaznamenáno asi 2,47 milionu případů nákazy a zemřelo přes 36 tisíc lidí s covidem-19. Za čtvrtek je zatím hlášeno 28 úmrtí.
Zdravotníci v Česku dosud aplikovali 15,4 milionu dávek očkování proti covidu. Ukončené očkování má přes 6,6 milionu lidí.
Kvůli šíření varianty omikron ale může být znovu v nemocnicích až 7 tisíc nakažených v jeden den, z toho asi tisíc na jednotkách intenzivní péče. Denně budou nemocnice přijímat až 900 pacientů, přestože riziko hospitalizace je proti deltě u omikronu poloviční až třetinové, předpokládá ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
V současné době tvoří varianta omikron deset až 15 procent případů, zřejmě už v prvních deseti dnech nového roku to bude 50 procent a zcela převáží ve druhé polovině ledna.
Bilance roku 2021
V končícím roce testy v Česku potvrdily víc než 1,74 milionu případů koronaviru. Do nemocnice muselo zhruba 111 tisíc nakažených, zemřelo jich přes 24 tisíc. Potvrzených případů bylo nejvíc v listopadu, hospitalizovaných i úmrtí v březnu.
Zhruba osm z deseti nakažených byli lidé bez očkování proti covidu-19, podobně u hospitalizovaných a zemřelých. Z covidových pacientů, kteří skončili na jednotce intenzivní péče, nemělo vakcínu zhruba 87 procent.
Ve srovnání měsíců připadá nejvíc potvrzených nákaz na listopad, víc než 400 tisíc. Následuje prosinec se zhruba 303 tisíci případů, data ale ještě nejsou úplná. Těsně přes 300 tisíc nakažených hygienici odhalili v březnu, víc než 250 tisíc v lednu a únoru. Naopak nejméně se nákaza šířila v letních měsících, méně než šest tisíc bylo případů v červnu a srpnu, jen těsně tuto hranici překročil červenec.
Bez očkování se nakazilo víc než 1,43 milionu lidí. Jejich podíl mezi všemi případy klesá ke konci roku s tím, jak se zvyšuje počet očkovaných a zřejmě také kvůli šíření koronavirové varianty omikron, která podle expertů snadněji překonává vakcinaci.
Ještě v lednu tak bylo mezi nakaženými skoro 99 procent neočkovaných, v prosinci podíl klesl k 60 procentům. Data také ukazují, že se nakazilo zhruba tři a půl tisíce lidí, kteří k dokončenému očkování dostali posilující dávku.
Nemocnice přijaly nejvíc pacientů s koronavirem v březnu, víc než 25 tisíc. V lednu bylo přes 20 tisíc a v únoru téměř 19 tisíc hospitalizovaných. Čísla zachycují pacienty ve věku od 16 let. Očkování nemělo víc než 80 procent lidí, kteří museli do nemocnice.
Ještě vyšší je podíl neočkovaných mezi pacienty, kteří skončili na jednotkách intenzivní péče, vakcínu nemělo přibližně 87 procent z nich. Intenzivní péči vyžadovalo za celý rok víc než 22 300 hospitalizovaných, téměř dvě třetiny z nich byly ve věku nad 65 let.
Úmrtí s koronavirem v Česku přibývalo nejrychleji v březnu, kdy jejich počet překročil šesti tisíc. Téměř pět tisíc lidí s covidem-19 zemřelo v lednu, zhruba 4200 v únoru. Naproti tomu v červenci ministerstvo eviduje 16 úmrtí s koronavirem a v srpnu 28. Vakcínu nemělo v celoročním souhrnu přibližně 84 procent zemřelých s koronavirem.
Konec covidových úvěrů
Podnikatelé mají poslední možnost požádat o úvěr z programu COVID III a COVID plus. Záruční programy fungují od loňského jara, příjem žádostí do nich měl původně skončit loni na konci roku. Evropská komise ale prodloužila takzvaný dočasný rámec, který členským státům v souvislosti s pandemií koronaviru umožnil okamžitě podpořit ekonomiku.
COVID III slouží na pomoc živnostníkům a firmám s až 500 zaměstnanci. Za půjčky ručí stát prostřednictvím Národní rozvojové banky. Banky v COVID III k 30. listopadu podle naposledy zveřejněných údajů České národní banky schválily 7004 žádostí za zhruba 44,2 miliardy korun. Podnikatelé ke stejnému datu čerpali úvěry za přibližně 38,5 miliardy korun.
COVID plus je otevřen exportním podnikům nad 250 pracovníků. Ručitelem je Exportní garanční a pojišťovací společnost.
Podpora ze záručních programů je ale podle Hospodářské komory o zhruba 91 procent nižší, než minulá vláda slibovala. Podnikatelé z nich od loňska do konce listopadu letošního roku získali 72,9 miliardy korun, ministři přitom počítali s pomocí ve výši 851,1 miliardy korun.
Národní rozvojová banka nebyla na tak velký příjem žádostí kapacitně připravena, poskytování úvěrů se protahovalo, nefungoval zrychlený režim. Navíc mnoho podnikatelů kvůli přísným kritériím na tento typ podpory nedosáhlo, uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.