Nedostatek zdravotnického personálu znamená pro některé nemocnice už téměř kritickou situaci. Chybí zejména absolventi, což potvrzují některé pojišťovny i ministerstvo zdravotnictví. Přesné statistiky neexistují, profesní komory ale odhadují, že ve zdravotnictví schází přes dva tisíce lékařů a více než tři tisícovky sester. Nové lidi se nemocnice snaží nalákat hlavně na zaměstnanecké výhody, byty a školky.
Nemocnice na kraji krize. Tuzemská lůžková oddělení hlásí akutní nedostatek personálu
Události: Nedostatek personálu přivádí některá lůžková oddělení na pokraj krize (zdroj: ČT24)
V Česku je celkem 314 lůžkových zařízení, z toho 194 je nemocnic s akutní a následnou péčí. Počet lékařů a sester na jednotlivá lůžka stanovuje ministerská vyhláška. Předpis stanovuje vždy počet úvazků na třicet lůžek. Například na standardním chirurgickém oddělení jsou to celkem čtyři úvazky lékařů a devět a půl u sester. Zařízení, které předpis nesplní, nesmí péči v daném oboru poskytovat.
„Náš kolega lékař si spočítal, kolik nasloužil let navíc ve službách. Zjistil, že za třicet let nasloužil dalších osmnáct let pracovního života. To uvádím jen pro představu, jaká je zátěž. U sester takové přesčasy nemáme, ale máme práci o nocích, která je stresující,“ líčí konkrétní příklad z praxe přednosta dětského kardiocentra 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Motol Jan Janoušek.
90' ČT24: Nedostatek lékařů a sester v českém zdravotnictví (zdroj: ČT24)
V kardiocentru léčí děti se srdečními vadami jako jediní v Česku. Každý rok se těchto dětí narodí až osm set, přičemž třetina v kritickém stavu. Právě toto oddělení patří k těm, která bojují s úbytkem zdravotnického personálu. Přitom péče, kterou poskytují, rozhoduje mnohdy o celé budoucnosti pacientů.
Podle přednosty Janouška se personální potíže prohlubují už roky, nyní je motolské dětské kardiocentrum na kraji krize. „Část té péče delegujeme na naše standardní oddělení, protože se nám děti na JIP nevejdou,“ říká. Aktuálně by potřebovali třináct sester.
Skoro jako válečná medicína
Od nového roku se zhoršila personální situace také v nemocnici na Královských Vinohradech. „Že nemůžeme někoho přijmout, je naprosto běžné. Přijímáme jen ty nejdramatičtější stavy, ostatní se snažíme někam odesílat,“ popisuje situaci přednosta III. interní – kardiologické kliniky Petr Widimský.
Interních lůžek měli tři stovky, dnes jsou na kapacitě 180. A počet pacientů roste mimo jiné i kvůli rušení nedaleké pohotovosti a dalších nemocnic. „Během jednoho víkendu přišlo tři sta pacientů na příjem, což je situace úplně katastrofální. To je skoro jako válečná medicína. Ve hře jsou i neuvěřitelné věci jako přistavět polní nemocnici k této budově,“ pozastavuje se nad situací přednosta Widimský.
Počty lůžek omezuje třeba i Krajská nemocnice v Liberci, které scházejí především zdravotní sestry na odděleních intenzivní péče. Momentálně tam omezují počty lůžek, zavírání zatím neplánují.
Školky v areálu, byty, náborové příspěvky
Fakultní nemocnici v Brně třeba scházejí nejvíc zdravotní sestry na chirurgii a na interně. „Momentálně nám chybí zhruba padesát zdravotních sester, nicméně mnohem větší problém je, že máme 100 až 150 sester na mateřské dovolené,“ říká mluvčí nemocnice Pavel Žára. V areálu proto nemocnice zřídila vlastní školku v naději, že dostane do svých služeb více sester na zkrácený úvazek.
Nemocnice také zřídila na každém oddělení pracovníka, který za sestry vyplňuje část papírů, aby měly víc času na pacienty. Město jim dokonce poskytlo služební byty. „Benefity pomáhají, mírně se nám daří díky nim udržet stabilitu,“ uvedl mluvčí a dodal, že i přes dosavadní snahy potřebuje velká nemocnice personálu víc.
Vítkovická nemocnice v Ostravě rovněž zřídila vlastní školku. K tomu ještě nabízí všem z jiných regionů dočasné ubytování přímo v areálu nemocnice. Sestrám nemocnice nabízí i možnost průběžně se vzdělávat a na odděleních, kde nejvíc chybí, přidávají nástupní bonusy.
Opatření jim fungují. „Kolem prosince se nám podařilo saturovat do plna, máme tady mladé sestřičky a vlastně se to tu obměnilo,“ popisuje staniční sestra chirurgie Vítkovické nemocnice Sandra Kaperová. V oboru pracuje jedenáct let. Nové sestry se podle ní těžko shánějí ne kvůli penězům, ale pro náročnost práce samotné.
Podle ministra zdravotnictví se ale situace mění. Argumentuje rostoucími počty studentů na lékařských fakultách a zdravotnických školách. Tomu, aby pak opravdu nastoupili do praxe, mají podle resortu pomoct stipendijní programy. Ty nově státní nemocnice poskytují studentům výměnou za závazek, že po škole nastoupí právě k nim.
Vedle možnosti udělovat stipendijní programy velkými nemocnicemi startuje ministerstvo třeba i kampaň Studuj zdrávku. Odborníci včetně ministra zdravotnictví objíždějí základní školy a debatují se studenty.