Česká národní banka bude mít ze zákona pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na bydlení, rozhodla o tom sněmovna. Zároveň odmítla zrychleně projednat vládní novelu o vydávání certifikátů o očkování proti covidu-19, negativním testu nebo o prodělané nákaze. Předlohu kritizovala opozice i kvůli tomu, že úřady by mohly podmínit certifikátem účast na veřejných i soukromých akcích nebo vstup do různých provozoven. Poslanci také odsoudili nucené přistání dopravního letadla Ryanairu v Bělorusku a požadují vyšetření celé události.
Dosud mohla ČNB dávat bankám pouze doporučení, která ale nejsou právně závazná. Rozšíří se také možnosti centrální banky při obchodování na finančních trzích.
Dolní komora odmítla návrhy Senátu, který chtěl do zákona mimo jiné vložit mírnější podmínky pro banky při poskytování hypoték. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) podpořila sněmovní verzi zákona.
Novela přináší centrální bance zákonnou pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na bydlení, které banky a další poskytovatelé úvěrů je budou muset dodržovat. Pokud to poruší, bude jim hrozit pokuta až deset milionů korun. Tyto limity mají působit jako prevence systémového rizika. Guvernér ČNB Jiří Rusnok již dříve poukazoval na to, že úvěry na bydlení tvoří víc než polovinu poskytnutých úvěrů.
Poslanci řešili také trestní novelu a přistoupili na senátní úpravy. Zavedení terapeutických programů pro rizkové řidiče tak čeká odklad. Budou fungovat od července 2023 místo ledna příštího roku. Rozšíří se také okruh obětí trestných činů s právem postavení zranitelné oběti.
Postavení zranitelné oběti by měly mít také oběti trestných činů znásilnění, týrání svěřené osoby a týrání osoby žijící ve společném obydlí. Zranitelné oběti mají právo na citlivější vyšetřování případu, například u jejich výslechů není pachatel, mohou mít také bezplatně zmocněnce.
Novela se týká zejména alternativních trestů. Zavádí ale také trestnost komerčního šíření materiálu k propagaci národního socialismu a dalších podobných hnutí. Zakotví rovněž stálou zbraňovou amnestii.
Zahrádkářský zákon
Čeští zahrádkáři se po mnoha letech dočkají svého zákona, který například zakotví veřejnou prospěšnost této činnosti. Sněmovna schválila zahrádkářský zákon, který jí vrátila horní komora s pozměňovacím návrhem. Senátoři z něj chtěli vypustit některá ustanovení, například pasáž o kulturních hodnotách zahrádkářské činnosti nebo ustanovení podrobně upravující pachtovní smlouvu na pozemky pro zahrádkářské spolky.
Zákon má za cíl především upravit postavení a veřejnou prospěšnost zahrádkářského hnutí v českém právním řádu. Definuje například zahrádkářské osady nebo podmínky pachtu pozemků. Upravuje možnost Státního pozemkového úřadu nebo obcí přenechat pozemky k zahrádkářské činnosti. V účinnosti má vstoupit prvním dnem šestého měsíce po vyhlášení ve sbírce. To by mohlo odpovídat letošnímu listopadu nebo prosinci.
Platy učitelů
Schvalování zákona o minimální výši učitelských platů poslanci odsunuli. A to díky hlasům ANO, ČSSD a SPD. Podle Pirátů, STAN a KDU-ČSL tak hrozí, že norma nebude přijata. Novela o pedagogických pracovnících měla být první předlohou, o níž sněmovna měla hlasovat.
Uzákonění poměru učitelských platů k průměrné mzdě, které má platit od roku 2023, sněmovna schválila koncem ledna. Senát o dva měsíce později do novely vložil mimo jiné ustanovení o postupném nárůstu učitelských platů v příštím roce, což má dolní komora potvrdit. Na minulé schůzi se k tomu nedostala.
Zavedení covid pasů
Novelu k zavedení takzvaných covidových pasů nechtěli ve stavu legislativní nouze projednávat opoziční poslanci včetně komunistů. Rezervovaně se k tomu stavěli i sociální demokraté.
Pirátům například vadí, že vláda poslancům materiál předala na konci minulého týdne a ve sněmovně ho chce projednat zrychleně – tedy schválit v jediném dni. Sněmovní tisk je podle poslance KDU-ČSL Víta Kaňkovského velmi špatně připraven, ministerstvo do něj navíc vložilo spoustu dalších neprojednaných změn. Šéf lidoveckých poslanců Jan Bartošek považuje řadu věcí v zákoně na hraně ústavnosti, předloha se podle něj musí řádně projednat ve výborech.
Předlohu v podobě, jak ji předložilo ministerstvo zdravotnictví, není možné schválit, uvedl předseda ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS). Podle něho je třeba najít minimalistickou verzi, která usnadní cestování do zahraničí. Předseda pirátského klubu Jakub Michálek upozornil na to, že omezení by mohlo zahrnout jakékoli infekční onemocnění.
Podle poslance KSČM Stanislava Grospiče by bylo nejlepší, pokud by vláda novelu stáhla a předložila jinou. „Vytváříme občany druhé kategorie,“ uvedl.
„Nemyslíme si, že by se covid pas měl vůbec projednávat,“ podotkl předseda klubu SPD Radim Fiala. Podle poslance STAN Petra Pávka si předloha zaslouží širší debatu. Šéf KDU-ČSL Marian Jurečka si postěžoval na to, že kabinet o ní s poslanci předem nejednal, její nynější podoba je podle Jurečky na hraně ústavnosti a možná i za ní.
Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) připomněl, že zdravotnický výbor plénu navrhl, aby o předloze hlasovalo nejpozději v polovině června. Byl by tedy podle něho čas na zásadní úpravy návrhu. Vondráček varoval, že zamítnutí stavu legislativní nouze bude znamenat, že sněmovna bude moci zahájit projednávání novely až po uplynutí zákonné desetidenní lhůty. Vyslovil obavu, že standardním procesem zákonodárci nebudou schopni předlohu přijmout.
Sankce proti Bělorusku
Poslanci odsoudili nucené přistání letadla Ryanairu v Bělorusku a zadržení opozičního aktivisty a novináře Ramana Prataseviče. Sněmovna proto v přijatém usnesení požaduje nezávislé vyšetření celého incidentu. Rovněž vyzvala běloruskou vládu k okamžitému propuštění Prataseviče i jeho přítelkyně Sofie Sapegové.
Dolní komora rovněž vyzvala vládu, aby se jednoznačně postavila za spuštění účinných evropských sankcí. Mezi ně by mělo patřit například označení běloruského vzdušného prostoru za nebezpečný. Sankcí by měl být i zákaz letů běloruské státní společnosti Belavia do zemí a ze zemí EU.
Dalším trestem by mělo být i vyloučení Běloruska z Interpolu nebo vyhoštění deklarovaných zástupců běloruské zpravodajské služby KGB z území států EU. Ekonomické sankce by měly směřovat i na běloruské podniky, oligarchy a další podnikatele, kteří spolupracují s běloruským vládcem Alexandrem Lukašenkem.
Radní ČT a komise k Bečvě
Poslanci by měli volit čtveřici členů Rady České televize a členy vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii na Bečvě až ve středu. Dohodlo se na tom podle Vondráčka vedení dolní komory. Volební body byly původně na programu v úterý v podvečer.
Volba televizních radních je sledovaná kvůli tomu, že část kandidátů představuje podle kritiků ohrožení nezávislosti tohoto veřejnoprávního média. Poslanci ji už několikrát odložili.
