Chomsky v Česku. Odmítl školné a zpochybnil disent

Olomouc - Americký filosof Noam Chomsky, jenž je na několikadenní návštěvě Česka, dostál své pověsti sžíravého kritika kapitalismu i kontroverzního myslitele. Na své olomoucké přednášce odmítl školné na vysokých školách, které podle něj zadlužené absolventy nutí k disciplinovanosti a pasivitě, a zpochybnil také východoevropské disidenty. Byli prý protežováni západními velmocemi a jejich utrpení se nedá považovat za výjimečné.

Intelektuálové a disidenti v zemích východní Evropy měli podle Chomského privilegované postavení. „Žádní jiní intelektuálové nebyli velmocemi tak podporováni, přestože jejich (disidentů ve východní Evropě) pozice nebyla nijak výjimečná a ani to jejich utrpení nebylo nijak výjimečné. Přesto začali mít pocit, že svým způsobem výjimeční jsou,“ prohlásil Chomsky na tiskové konferenci v Olomouci, kam ho pozvala Palackého univerzita. „Utvrdili v sobě pocit, že oni byli ti jediní utlačovaní na celém světě.“

Útlak v komunistických státech východní Evropy podle něj nebyl tak velký jako v jiných částech světa, které byly v „americké doméně“. „Přicházeli tam o život statisíce lidí rukou teroristů, kteří byli dílem vycvičeni v Rusku a kteří vraždili v Latinské Americe, na Filipínách nebo v jihovýchodní Asii,“ podotkl Chomsky. „Latinskoamerické disidenty dnes v podstatě nikdo nezná, přestože se jednalo například o arcibiskupa, který byl zavražděn v okamžiku, když sloužil mši.“

Vondra: Naslouchání takovým kecům skončí v koncentráku nebo gulagu

Filosof svůj názor dokreslil projevem československého disidenta a později prezidenta Václava Havla v americkém Kongresu v roce 1990. K tomu došlo krátce poté, co v Salvadoru armáda na místní univerzitě podle Chomského zavraždila šest předních latinskoamerických intelektuálů. Administrativa amerického prezidenta Ronalda Reagana přitom v salvadorské občanské válce podporovala právě vládu a armádu, zatímco SSSR stál na straně povstalců. „Vzápětí nato přijel Havel do Spojených států a chválil je jako obránce svobody,“ podotkl Chomsky.

Takové výroky ovšem samozřejmě nenechaly v klidu někdejší představitele protikomunistických aktivit. „Absolutně nechápu, jak antisemitské a protikapitalistické postoje tohoto nešťastníka může u nás brát někdo s respektem,“ konstatoval Havlův spolupracovník z Charty 77 Alexandr Vondra. „V době, kdy tu lidé jako Havel seděli za svobodu v komunistickém vězení, on z bostonských kaváren obhajoval genocidu Pol Pota v Kambodži. Bude-li svět kecům takových lidí znovu obdivně naslouchat, skončí to znovu v koncentráku nebo v gulagu.“

Noam Chomsky?

Chomsky je emeritním profesorem lingvistiky na Massachusettském technologickém institutu (MIT). Levicově orientovaný aktivista je znám kritickým postojem k americkému kapitalismu, globalizaci a jejím dopadům, k válečným konfliktům, k zahraniční politice USA, Izraele a dalších vlád. Jeden z nejvlivnějších intelektuálů současnosti, který bývá považován za nejvýznamnějšího žijícího jazykovědce a zakladatele moderní jazykovědy, je hlavní osobností lingvistické konference; tu pořádá Univerzita Palackého. V Česku je poprvé. Navštívil i Prahu, kde v pondělí obdržel nejvyšší vyznamenání Akademie věd ČR.

Chomsky: Zvýší školné kvalitu VŠ? Omyl

Jako kritik kapitalismu se potom Chomsky výrazně projevil ve svém komentáři k placení školného. To podle něj snižuje kvalitu vysokých škol a škodí také studentům, kteří se kvůli vzdělání zadluží na značnou část života a přizpůsobují tomu své chování.

Školné má podle Chomského za následek, že na některé univerzity se dostane pouze privilegovaná vrstva studentů. „Pak to (školné) má velký vliv na disciplínu absolventů, protože všichni vycházejí z univerzit s dluhy. To zajišťuje, že budou po zbytek svého života pasivní a disciplinovaní, aby tento dluh mohli splatit,“ upozornil Chomsky.

Po zavedení školného se univerzity snaží přizpůsobit tržnímu systému, což podle Chomského výrazně snižuje jejich kvalitu. „Jako extrémní příklad uvedu Anglii. Jeden kritický analytik řekl, že v Británii chce vláda (zvýšením školného) udělat z prvotřídních univerzit komerční podniky třetí třídy. To je dopad placeného vzdělání,“ podotkl Chomsky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 1 hhodinou

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 4 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 5 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 5 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 6 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.