Místo čtyř typů věznic budou v Česku fungovat jen dva. Počítá s tím novela trestního zákoníku, kterou schválila vláda. Nově by tak měly existovat pouze věznice s ostrahou a se zvýšenou ostrahou. Konkrétní režim ve věznici pak bude záležet na tom, jak se vězeň bude chovat. Nová pravidla začnou fungovat od října 2017.
Podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána by změna měla přispět k účinnější práci s vězni a ke snížení recidivy. V Česku nyní existují věznice se zvýšenou ostrahou, ostrahou, dozorem a dohledem. O zařazení pachatelů do jednotlivých typů věznic rozhodují výhradně soudy.
Ministerstvo ale upozornilo, že soudci přistupují k zařazování odsouzených rozdílně, takže obdobně rizikoví pachatelé se stejnou délkou trestu a stejnou charakteristikou osobnosti končí v různých typech věznic.
Podle návrhu soudům zůstane pravomoc posílat odsouzené do jednoho ze dvou typů věznic, Vězeňská služba ale bude následně vězně sama rozdělovat do tří typů oddělení rozlišených podle způsobu zabezpečení. Aby se snížila možnost korupce, bude se na rozhodnutí o umístění do konkrétní věznice podílet i vychovatel, speciální pedagog, psycholog a sociální pracovník.
Vězeňská služba by pak rozhodovala i o přeřazování vězňů, protože soudy v tomto ohledu podle ministerstva nemohou dostatečně zohlednit osobnost a rizikovost pachatelů, která se ve výkonu trestu mění a vyvíjí.
„Od režimu 19. století, kdy jsme měli káznice, zostřené káznice, v jedněch se dávala v poledne polévka a v druhé jenom chleba, přecházíme do režimu, kde je prostě vězení dvou typů a všechno další zaleží na tom, jak se ten člověk aktuálně chová,“ dodal ministr.
Do věznice se zvýšenou ostrahou by se dostali pachatelé s výjimečným trestem, členové organizovaných zločineckých skupin, pachatelé s minimálně osmiletým trestem za zvlášť závažný zločin nebo lidé odsouzení za úmyslný trestný čin, kteří utekli z vazby či z výkonu trestu. Těmto vězňům by Vězeňská služba nemohla povolit vycházky ani přerušení výkonu trestu. Ostatní odsouzené by soudy posílaly do věznic s ostrahou.
Česko má vysokou míru recidivy
Česká republika má dlouhodobě problémy se začleňováním propuštěných vězňů do společnosti. Počet vězněných lidí za poslední dva roky od amnestie citelně vzrostl. Ze 6443 amnestovaných se jich do loňského prosince vrátila za mříže téměř čtvrtina, konkrétně 1498 lidí. Uvádí to zpráva o stavu lidských práv za loňský rok, kterou také schválila vláda.
„Toto nelichotivé číslo dokládá řadu přetrvávajících zásadních problémů českého vězeňství, zejména vysokou míru recidivy amnestovaných a nepřipravenost systému a celé společnosti amnestované začlenit do svých řad,“ píše se ve zprávě. Dokument poukazuje i na nedostatečnou práci s odsouzenými ve věznicích, což přičítá dlouhodobému podfinancování vězeňství. Jako řešení doporučuje například větší míru využívání alternativních trestů.
Zpráva se věnuje i mnoha dalším okruhům lidských práv, například dětí, cizinců a homosexuálů. Zmiňuje rovněž úpravu exekucí, spory o bankovní poplatky za správu úvěrů, domácí porody nebo případ muslimské dívky nosící šátek ve škole.
