Současná čísla vývoje epidemie covidu-19 podle modelů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) předvídají spíš pomalejší brzdění epidemie, které bude trvat nejméně celý listopad. Rychlejší zbrždění je možné, podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) ale vyžaduje snížení kontaktů a dodržování opatření proti šíření nákazy. Testy do pátečních 18:00 potvrdily nákazu koronavirem u 5843 testovaných, ve čtvrtek přibylo 13 231 pozitivních na covid-19.
Brždění epidemie je podle ÚZIS pomalé, pro zrychlení je nutné dodržovat restrikce
Šíření koronaviru - listopad
„Situace je stabilizovaná, ale rozhodně není čas na nadměrný optimismus. Prosím vás, dodržujme všichni nastavená opatření. Čím více je budeme dodržovat, tím kratší dobu budou trvat,“ řekl ministr na pátečním brífinku.
Reprodukční číslo, které uvádí průměrný další počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného, je podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška 1,01. Pro rychlejší zpomalování epidemie je třeba ho snížit pod jedna a dál dodržovat přijatá opatření.
Vývoj epidemie v krajích není podle Duška všude stejný. Nejlepší je v Praze, kde už klesá počet nových případů i podíl pozitivních testů. V dalších regionech nákaza stagnuje nebo ještě roste. Podle Blatného podíl pozitivních testů ze všech testovaných na covid-19 neklesá, ale stabilizoval se. Stále je kolem 30 procent.
Člen Rady vlády pro zdravotní rizika, vysočinský hejtman a pověřený předseda asociace krajů Jiří Běhounek (za ČSSD) řekl v Událostech, komentářích, že se situace zásadně nezmění ještě alespoň čtrnáct dnů. „Čísla v našich nemocnicích, která jsou také se zpožděním, bohužel neklesají tak, jak bychom si představovali. Přibývá pořád hospitalizovaných,“ podotkl.
Biochemik z Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer se také domnívá, že až za dva až tři týdny se sníží reprodukční číslo pod 1. „Problém je, že je stále velká pohyblivost lidí. Je stále velké množství lidí v práci, není dostatečně využívaný systém práce z domova. Stále spoustu lidí přichází do nákupních center a pohybují se v nákupních centrech. Stále se lidé scházejí v přátelských komunitách a širších rodinách. (…) Stále málo lidem dochází, že to je příčina,“ zdůraznil.
Ministerstvo zdravotnictví začne každý den uvádět rizikové skóre šíření epidemie covidu-19, půjde o číslo od nuly do 100. Bude celoplošné i stanovené pro jednotlivé kraje. Bude také označeno barevně na škále od zelené přes žlutou po červenou, řekl Blatný. Tabulka souvisejících opatření bude hotová do pondělí.
Pro vypočítání skóre se bude používat čtrnáctidenní počet nových případů na 100 tisíc obyvatel, zásah populace seniorů, zjednodušené reprodukční číslo a podíl pozitivně testovaných lidí ze všech testů. Hodnotit se bude podle průměru za sedm dní, aby se opatření neměnila často.
„Budu vědět, že při riziku 20 procent budou aktivovaná opatření číslo 2. Když stoupne na 40 procent, bude třeba aktivovaná úroveň opatření 3,“ upřesnil ministr zdravotnictví.
Zemřelých stále výrazně přibývá
V nemocnicích bylo s covidem-19 podle posledních údajů 8236 pacientů, v těžkém stavu je téměř 1200 z nich. V posledních dnech rychle roste počet zemřelých. V tomto týdnu zatím zemřelo v Česku s koronavirem 726 lidí, z toho 236 v úterý. To bylo dosud nejvíc za jediný den.
Denní přírůstky nově zjištěných případů současně výrazně nerostou, ale ani citelně neklesají. Minulý týden, kdy byl státní svátek a děti měly podzimní prázdniny, přibývalo ve všedních dnech v průměru 13 tisíc nakažených a tempo nárůstu v mezitýdenním srovnání zpomalovalo. Tuto středu ale denní přírůstek znovu vystoupal na rekordní hodnotu, když laboratoře odhalily 15 727 pozitivních testů. Průměrný přírůstek za uplynulé čtyři pracovní dny tohoto týdne je asi 12 500.
Stále vysoký je v Česku také podíl pozitivních testů na koronavirus. Nakažený bývá zhruba každý třetí, který jde na odběry. Ve středu to bylo 34,85 procenta, což je dosud nejvyšší hodnota od začátku epidemie. Výši tohoto ukazatele a počty testů za čtvrtek zveřejní ministerstvo v pátek večer.
Zdravotnictví se připravuje na to, že v dalších dnech dál poroste počet hospitalizovaných, největší nápor by měl přijít zřejmě příští týden. I proto odborníci z Ústavu zdravotnických informací budou na základě modelů dalšího vývoje epidemie doporučovat ministrovi zdravotnictví zachovat současná omezení ještě dva až tři týdny.
Zpřísněte opatření, vyzývá vládu Česká lékařská komora
Lékaři by si ale přáli restrikce ještě přísnější. Výzvu vládě zveřejnila v pátek na svém webu Česká lékařská komora (ČLK). „Epidemická situace v České republice je stále mimořádně vážná, možná nejhorší v celé Evropě. Pokles počtu nově potvrzených případů nemoci covid-19 prokázaných v uplynulých dnech nebyl obrazem zlepšení epidemické situace, ale pouhým důsledkem snížení počtu prováděných testů,“ uvedl prezident komory Milan Kubek.
Ochránit se podle ČLK nepodařilo zranitelné skupiny obyvatel. Stoupá počet nakažených seniorů. V říjnu bylo lidí nad 65 let asi 14,5 procenta ze všech nově pozitivních. „Za uplynulý týden zemřelo 1230 pacientů a tento týden zemře přes veškerou snahu zdravotníků dalších přibližně 1500 osob,“ vyčíslil Kubek.
Podle něj se tak potvrzuje, že současná protiepidemická opatření sice dokázala zbrzdit zhoršování situace, ale nemohou v potřebném čase epidemii zastavit. Představenstvo ČLK vyzvalo už před týdnem nastupujícího ministra Blatného, aby vládě předložil návrh na zpřísnění opatření.
„Představa, že můžeme rozjetou epidemii zvládnout bez závažných ekonomických ztrát, je nebezpečnou iluzí. Čím déle se bude epidemie covidu-19 nekontrolovaně šířit, tím budou nakonec i ekonomické ztráty vyšší. V současném stavu nemůžeme přežívat do jara,“ dodal Kubek.
Jiří Běhounek je ale přesvědčen, že dále zpřísnit opatření by prakticky nešlo. „Zpřísnění opatření, to by bylo jaro. To se na tři neděle stát prakticky úplně zastavil a ze všech stran byla slyšet kritika, že to je neúnosné. Ani v Izraeli, který vyvinul velký tlak, se určité provozy, firmy a další činnosti úplně nezastavily. Nevím, jestli bychom to dokázali snést a jestli by to veřejnost přijala,“ řekl v Událostech, komentářích.
Větší rozvolňování protipandemických opatření se ale zatím nechystá. „Nedovedu si představit, že by se restaurace otevíraly v listopadu. Otázka je, jak se nám to podaří v průběhu prosince. Věřím, že se nám to aspoň částečně podaří,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Jak to bude dál, zatím nevědí ani majitelé knihkupectví nebo prodejen s oblečením. Podle Havlíčka jsou pro tyto prodejny předvánoční prodeje klíčové. Spousta obchodů si totiž před Vánocemi často vydělá peníze na celoroční provoz. Dřív než obchody nebo restaurace by se však měly otevírat školy.
Ředitelé škol zatím nevědí, jak dlouho se ještě bude učit on-line
Podle ministra zdravotnictví by se s uvolňováním protiepidemických opatření mohlo začít zhruba za tři týdny. Školy by však uvítaly podrobný plán, k tomu už vládu vyzvalo Sdružení místních samospráv. Asociaci ředitelů základních škol také zajímá, jak budou vypadat přijímací zkoušky na střední školy.
„Pracujeme na několika scénářích, a nyní čekáme na rozhodnutí ministerstva zdravotnictví,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Kvůli distanční výuce ministerstvo zvažuje třeba to, jakou váhu by měl mít při přijímacím řízení prospěch z konce loňského a prvního pololetí letošního školního roku. Podle ředitelů gymnázií by jednotné přijímací zkoušky neměly být snazší než jindy, mohly by je ale dělat jen školy s převisem uchazečů.
Městská nemocnice Ostrava otevře další covid jednotku
Nápor covid pozitivních pacientů už způsobuje problémy v některých zdravotnických zařízeních. Čtyři nemocnice Zlínského kraje jsou na hraně kapacitních možností. Sanitky proto v pátek převezly pět pacientů s koronavirem napojených na umělou plicní ventilaci ze tří nemocnic Zlínského kraje do pražské Fakultní nemocnice v Motole.
Kvůli množství nakažených pacientů otevře o víkendu Městská nemocnice Ostrava další covidovou jednotku. Novinářům to sdělila její mluvčí Andrea Vojkovská. V současnosti má pro péči o pacienty pozitivní na covid-19 vyčleněno šest stanic a tři jednotky intenzivní péče. Celkem jde o sto standardních lůžek a 14 míst na jednotkách intenzivní péče, která jsou vybavena plicní ventilací. Ty jsou ale v současnosti téměř zaplněné.
„Každý týden předěláváme akutní lůžka na lůžka covidová. Nyní jich máme více než sto a znovu se blížíme k jejich úplnému naplnění. Tento počet je přitom srovnatelný s fakultními nemocnicemi, které jsou lépe vybaveny nejen personálně, ale také materiálně a stavebně, zejména v případě infekčních lůžek,“ uvedl ředitel nemocnice Petr Uhlig.
Podle něj se navíc nemocnice musí vyrovnat s nedostatkem personálu. Chybí jí hlavně všeobecné sestry a specialistky pro intenzivní a anesteziologicko-resuscitační (ARO) péči. „Aktuálně máme z 1943 zaměstnanců 118 covid pozitivních, což je zhruba šest procent a dalších 22 je v karanténě,“ vyčíslil Uhlig.
Nemocnice už pro covidové jednotky vyčlenila dvě ortopedické stanice, chirurgii E a geriatrie F a D. Pozitivním pacientům slouží také stanice C v Léčebně dlouhodobě nemocných v Radvanicích, která spadá pod Městskou nemocnici Ostrava. Novou stanici zřídí místo interny B, bude na ní k dispozici 14 lůžek.
Od začátku týdne funguje v Městské nemocnici Ostrava vedle interní příjmové ambulance infekční ambulance. Určena je pozitivním pacientům či lidem v karanténě nebo s příznaky onemocnění. Ambulance má nepřetržitý provoz.
Zájem o odběry je v některých městech násobně vyšší než kapacita
S kapacitou bojují také odběrová místa. Ta v některých regionech nestíhají. Ve středu byla nejhorší situace v Liberci, Novém Jičíně, Kroměříži nebo Jablonci. Vyplývá to z dat zveřejněných odběrovými místy.
Zájem násobně převyšuje kapacitu také na některých menších odběrových místech v Brně a Ostravě. Několik dní se na volný termín čeká také v Třebíči, Jeseníku, Prachaticích, ale také ve velkých nemocnicích, jako je Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem nebo Oblastní nemocnice Kolín. V Praze jsou odběrová místa poloprázdná. Data zde ukazují volnou kapacitu přes 70 procent a termíny je možné rezervovat někdy i na stejný den.
Na dlouhé čekání na termín testu upozorňovali ve středu poslanci z těchto regionů. „Odběrová místa musí zajistit páteřní síť (nemocnic),“ řekla jim k tomu hlavní hygienička Jarmila Rážová. Síť tvoří velké fakultní nemocnice, v regionech, kde nejsou, nemocnice krajské.
Na konci července ministerstvo zveřejnilo návrh Národní strategie testování. Podle ní měla vzniknout síť páteřních laboratoří vázaných na státem přímo řízené organizace, jako jsou fakultní nemocnice nebo zdravotní ústavy, nebo krajské nemocnice.
Tyto laboratoře budou obsluhovat páteřní odběrová místa, která zajistí testování i o víkendech a svátcích. Minimální počet by měl být podle strategie jedno mobilní a jedno stacionární místo na každý kraj. Zohlednit se má i rozloha kraje a počet obyvatel, v Praze by tak měla být tři.
V Praze se denní přírůstek nakažených drží pod tisícem
V Česku je několik regionů, kde zaznamenali za posledních sedm dní více než 1000 případů nákazy na 100 tisíc obyvatel, a to na Pelhřimovsku a Vsetínsku. V předchozích týdnech patřila k regionům, kde se nákaza šíří nejvíc, Praha. Nyní je ale na opačném konci žebříčku. Za poslední týden má hlavní město v přepočtu na 100 tisíc obyvatel zhruba 360 nově nakažených.
Ve čtvrtek přibylo v Praze 885 potvrzených případů nemoci covid-19. To je o 446 méně než před týdnem a o 34 méně než ve středu. Denní přírůstek nakažených se tu šestý den po sobě drží pod tisícem.
Od začátku epidemie se nakazilo přes 51 600 Pražanů a víc než 60 procent z nich se z nákazy vyléčilo. Aktuálně je pozitivně testovaných 18 268. V přepočtu nových nakažených na počet obyvatel patří metropole k regionům, kde se nákaza šíří nejpomaleji. Ve čtvrtek zemřeli v Praze čtyři lidé s koronavirem, o den dřív dvacet, od začátku epidemie je obětí dohromady 488.
Ve všedních dnech minulého týdne laboratoře evidovaly v hlavním městě přes tisíc pozitivních testů za 24 hodin, o týden dřív byly denní nárůsty ještě vyšší. Dosavadní rekord drží 22. říjen se 1719 případy.
V Česku se od začátku března potvrdila nákaza u téměř 392 tisíc lidí, přes 214 tisíc z nich se už vyléčilo. Momentálně je v zemi 173 343 nakažených.
V Říčanech se nakazila většina klientů domova seniorů
Domovy seniorů v Česku začaly s plošným testováním klientů. Například v Říčanech odhalily testy nákazu u 92 ze 130 seniorů. Z osmdesáti zaměstnanců měla pozitivní test třicítka z nich, část personálu tak musela do izolace. Zařízení nyní hledá dobrovolníky, kteří by mohli pomoci s péčí o seniory.
Většina nakažených seniorů má jenom mírné příznaky nemoci covid-19. „Zhruba deset klientů máme v izolovaném oddělení, kde se o ně trvale starají naši pracovníci, kteří tam s nimi jsou a trvale bydlí,“ uvedl ředitel domova seniorů v Říčanech Pavel Kyzlink.
Pomoc od dobrovolníků by se však zaměstnancům hodila. Minimálně na dva týdny by zařízení potřebovalo asi dvacítku lidí, kteří by zbylému personálu pomáhali. Domov shání hlavně zdravotní sestry, pečovatele nebo lidi na úklid či do kuchyně.
Situace v domovech pro seniory či léčebnách dlouhodobě nemocných ostře kritizoval Libor Grubhoffer. Bývalý rektor Jihočeské univerzity z šíření nákazy v těchto zařízeních viní vládu. „To je obrovské zanedbání vládou, to považuji za jednu z největších chyb, kterých se dopustila, že podcenila tyto rizikové skupiny a vystavila je riziku umírání,“ uvedl.
Argument, že až nyní je možné podobně plošné testování díky antigenním testům, Grubhoffer odmítl. „Antigenní testy jsou tady od jara, velice kvalitní. Nemám na mysli nekvalitní čínské, ale pracovali jsme například s tchajwanskými, ty jsou naprosto excelentní,“ argumentoval biochemik v Událostech, komentářích.
Povinná karanténa v Bavorsku
Bavorsko od pondělí zruší pro české občany výjimku pro cestování s negativním testem na koronavirus. Povinná bude desetidenní karanténa, po pěti dnech ji bude možné ukončit negativním testem na onemocnění covid-19.
Výjimka bude platit pro tranzit, mezinárodní dopravu, malý příhraniční styk, návštěvy nejbližší rodiny nebo střídavou péči o dítě. U pendlerů zůstávají stejné podmínky jako dosud, tedy pravidelné testování. Na Twitteru o tom informovalo ministerstvo zahraničí.
Německo zařadilo Českou republiku mezi rizikové oblasti 25. září. Ti, kteří nemají výjimku a neprokážou se negativním testem na covid-19, musí na 14 dnů do karantény. Čeští pendleři mají výjimku od bavorské vlády, ale od 23. října platí v Bavorsku povinnost nechat se jednou za týden otestovat. Pro zahraniční pracovníky jsou testy bezplatné, hradí je tamní vláda.