Podíl pozitivních testů v Česku je skoro 35 procent, nejvíce od začátku pandemie

Laboratoře provedly ve středu celkem 45 122 testů a odhalily 15 727 případů nákazy. Byl to nejvyšší nárůst za jeden den. Ve čtvrtek do 18 hodin přibylo v Česku 6588 nakažených, oproti středě je to za stejnou dobu pokles zhruba o sedm set případů. 

Aktuálně je v zemi je 180 566 nakažených. Většina z nich má mírný průběh. V posledních dnech ale rychle roste i počet zemřelých. Ve čtvrtek do statistik přibylo 168 obětí, z toho 77 úmrtí připadá na čtvrtek. V nemocnicích je s covidem 8236 pacientů, což je mírný pokles proti středě. V těžkém stavu je téměř 1200 z nich.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) předpokládá, že počet hospitalizovaných bude i v následujících dnech stoupat, zlepšení se dá podle něj čekat zhruba za deset až 14 dní.

Blatný ve středu poslancům vysvětlil, jak bude fungovat model pro přijímání a uvolňování opatření. Budou rozdělena do pěti pásem podle rizika šíření nákazy v konkrétním kraji. Regiony se budou hodnotit podle reprodukčního čísla, podílu pozitivních testů nebo čtrnáctidenního průměrného nárůstu nových případů na 100 tisíc obyvatel.

Opatření musí trvat podle statistiků ještě dva až tři týdny

„Na základě modelů dalšího vývoje epidemie covidu-19 budeme doporučovat ministrovi zdravotnictví zachovat opatření ještě dva až tři týdny,“ řekl poslancům během jednání sněmovny ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Ještě dva týdny podle něj poroste počet hospitalizací, v posledních dnech jich přibývá přes 700 denně.

Podle Duška budou rozhodující právě data za úterý, středu a čtvrtek. Ukážou, jestli je pokles dostatečný. Pokud bude vývoj pozitivnější, odhaduje v polovině listopadu 6 až 9 tisíc nově pozitivních denně. „Za celý měsíc by pak bylo 100 tisíc případů, pokud by epidemie brzdila pomaleji, tak více než dvojnásobek, “ vysvětlil.

Dušek dále upozornil na to, že za září onemocnělo 46 tisíc lidí a za říjen to bylo přes 264 tisíc. Bylo mezi nimi téměř 39 tisíc seniorů nad 65 let, kteří tvořili 14,5 procenta všech nakažených. Lidí starších 75 let bylo asi 18 400, tedy zhruba sedm procent. Nakažení senioři jsou podle Duška zárukou, že bude hospitalizovaných přibývat. 

Zlínský kraj přesouvá pacienty do pražského Motola

Nejvýrazněji se v posledním týdnu šířila nákaza na Pelhřimovsku, kde přibylo 1119 nakažených na 100 tisíc obyvatel. Víc než tisícovku nových případů za týden eviduje i Vsetínsko. Nejnižší čísla v současnosti hlásí Praha, kde připadá 380 pozitivně testovaných na 100 tisíc obyvatel, a Chebsko s 389 případy.

Od vypuknutí pandemie se v Česku nemocí covid-19 nakazilo víc než 378 700 lidí, 199 763 se už vyléčilo.

Nemocnice Zlínského kraje chystají na pátek přesun pěti pacientů s koronavirem napojených na umělou plicní ventilaci do pražské Fakultní nemocnice v Motole. Nemocnice v kraji jsou na hraně kapacitních možností, je v nich 482 covid pozitivních pacientů. Intenzivní péči potřebuje přes 100 pacientů s covidem i jinými diagnózami, zbývající kapacity jsou již omezené. Většina covidových pacientů na intenzivních lůžkách potřebuje ventilaci dlouhodobě, zpravidla několik týdnů.

Zdravotníků s covidem rychle přibývá

Počty nakažených koronavirem rostou i mezi zdravotníky. Statistici evidují, že k úterý se jich nakazilo celkem 14 181, z toho 2468 bylo lékařů a 6670 zdravotních sester. „Před měsícem bylo nakažených zdravotnických pracovníků v Česku zhruba pětina,“ upozornil Dušek poslance. Podle statistik je v Česku asi 50 tisíc lékařů a přibližně 80 tisíc zdravotních sester.

Nejvíce zdravotníků s covidem-19 bylo v Praze, téměř 2600. Následoval Moravskoslezský kraj s 1716 nakaženými pracovníky ve zdravotnictví a Jihomoravský s 1586. Více než tisícovka nemocných lékařů a sester byla také ve Středočeském a Ústeckém kraji. Naopak nejméně jich hlásí Karlovarský kraj, a to 201.

V pátek a v sobotu budou do vznikající brněnské záložní nemocnice navážena polohovací lůžka. Na místě přitom měla být už v polovině týdne, měla být přivezena ze skladů státních rezerv. Postele se však ukázaly jako zastaralé, a tak je nakonec dodá soukromá firma. Záložní nemocnice by měla být hotová v pondělí. Její provoz bude zajišťovat Fakultní nemocnice Brno. Na výstavišti má být přes 300 lůžek.

Česko je na tom téměř nejhůř

Kvůli výraznému šíření nemoci v posledních týdnech se Česko stalo jednou z nejhůře postižených zemí v počtech nakažených i zemřelých. Počet úmrtí lidí s covidem stoupl o 44 na 4133 případů. V úterý byl v Česku zaznamenán zatím nejvyšší počet úmrtí pacientů s nemocí covid-19 za jeden den, podle aktuálních informací zemřelo 223 lidí. Ve středu to bylo podle údajů ministerstva zdravotnictví 123 úmrtí.

Podle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je Česká republika podle počtu nakažených na 100 tisíc obyvatel za uplynulý týden celosvětově na třetím místě, nejhůře je na tom Lucembursko. Podle počtu úmrtí k počtu obyvatel za uplynulý týden je Česko již několik dní nejhorší. Na první místo se Česko dostalo koncem minulého týdne.

S testováním v domovech pro seniory se mělo začít dříve, říká Hořejší

Ve středu začalo také povinné testování klientů a zaměstnanců v domovech pro seniory. Právě v sociálních zařízeních se nákaza šíří nejvíce, během posledního měsíce se nakazilo asi šest tisíc lidí. A nejvíce seniorů s covidem-19 také končí v péči lékařů. V některých zařízeních ale testy stále ještě nemají, bojí se také nedostatku personálu. Podle ministra Blatného pojišťovny dokončují jednání s distributorem, po němž má následovat rozvoz. Konkrétní termín ještě nepadl. 

Imunolog Václav Hořejší vítá, že se bude testování opakovat každých pět dní, což podle něj podchytí většinu onemocnění, s testováním se ale mělo začít dříve. „To, že se začíná až teď, je skandální. Nechápu, že se to nezačalo dělat dříve. Jde o nejrizikovější skupinu a prostředí, kde se covid hrozně šíří. Ve Švédsku tvořili polovinu úmrtí klienti domovů pro seniory,“ řekl Hořejší České televizi.

Podle imunologa by se i v Česku mělo uskutečnist plošné testování jako na Slovensku. „Teď se odhalí jen malá část případů, protože lidé nemají příznaky, nebo se nechtějí nechat testovat. V případě plošného testování by pozitivně testovaní lidé šli do karantény a po 14 dnech by téměř vše bylo vyřešeno. Pak bychom mohli hasit lokální ohniska,“ myslí si Hořejší. Ministerstvo už oznámilo, že klienty sociálních služeb nebude pokutovat za odmítnutí testu.

Ze záznamů z krajských hygienických stanic vyplývá, že od 14. října, kdy došlo k uzavření škol, sportovišť a restaurací, v těchto místech významně klesl počet ohnisek nákazy. Opačná situace je v právě v sociálních zařízeních a nemocnicích. Jednotlivci se nejčastěji nakazí na pracovišti, při běžné aktivitě jako je například nákup,  nebo v rodině.

Podle Centra pro modelování biologických procesů bude pokles počtu nových případů covidu jen velmi pomalý. Doporučuje proto zpřísnit opatření nebo plošné testování populace. Počet hospitalizací má kulminovat kolem 10. listopadu.

V České republice stále platí kvůli pandemii nouzový stav, a to do 20. listopadu. Kromě omezení volného pohybu jsou od poloviny října zavřené školy kromě těch mateřských, restaurace, obchody a provozovny s výjimkou základního sortimentu a služeb. Premiér Andrej Babiš (ANO) předpokládá, že v pátek by vláda zřejmě mohla mít odhady, kdy bude možné znovu otevřít školy nebo obchody.