Blatný představil model uvolňování opatření. Záležet bude na situaci v krajích

Model pro uvolňování nebo zpřísňování opatření v Česku bude mít pět úrovní rizika a hodnotit se bude situace v jednotlivých krajích. Podle záznamu to řekl na středečním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví poslancům ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). V úterý přibylo v Česku 12 088 nakažených, méně než před týdnem.

Video Blatný: Rozvolnění opatření není pravděpodobné v příštích deseti dnech
video

Blatný: Rozvolnění opatření není pravděpodobné v příštích deseti dnech

„Čísla nám říkají jen to, že se stav nezhoršuje. Byl bych opatrný říkat, že se zlepšuje, ale určitě se nehorší. Netroufnu si odhadnout, kdy by se děti mohly vrátit do škol. V horizontu příštího týdne až deseti dnů není pravděpodobné, že by došlo k rozvolňování opatření,“ sdělil v Událostech ČT ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Plánuje také uvést model, podle kterého se bude rozhodovat, zda opatření zpřísnit, nebo naopak uvolnit.
 
Pro posuzování regionu na škále nula až sto procent rizika se bude používat čtrnáctidenní počet nových případů na 100 tisíc obyvatel, zásah populace seniorů, zjednodušené reprodukční číslo a podíl pozitivně testovaných lidí ze všech testů. Kraje a platná opatření budou podle pěti stupňů i barevně odlišená. 

„Cílem je maximální čitelnost a predikovatelnost, a proto jsou tam zahrnována kritéria, která si může každý občan vyhodnotit. Naším cílem je, aby s tímto skórovacím systémem mohli pracovat i běžní lidé,“ řekl ministr na jednání výboru. První variantu chce mít Blatný do začátku příštího týdne. Hodnotit by se pak podle tohoto modelu mělo do konce letošního roku.

V současnosti platná opatření lze podle Blatného hodnotit jako poměrně přísný lockdown, tedy uzávěru celé společnosti. „Dovolím si řečnickou otázku: 'Co je to lockdown?' Já to nevím. Proto jsem si nechal vypracovat úplně jednoduchou tabulku, ve které se dává do korelace to, jaká opatření jsou v jednotlivých zemích a jaká opatření jsou v České republice. Z ní dle mého soudu vyplývá, že v České republice je poměrně tvrdý lockdown už teď,“ uvedl.

Na přípravě modelu pro další rozhodování se podle Blatného podílejí téměř všechny skupiny z českých i zahraničních univerzit, které vývoj epidemie v Česku modelují. „Slibuji si od toho, že se sníží prezentace těchto údajů skrze média a že bude vedená exaktně a v konsenzu,“ uvedl Blatný. 

V Česku zemřelo nejvíce lidí s covidem od začátku epidemie

V Česku pokračuje zpomalování nárůstu případů nemoci covid-19. V souvislosti s novým typem koronaviru ale zemřelo v úterý 220 lidí, což je nejvíce od začátku epidemie. Nejvyšší je nyní podle údajů k úterý také počet hospitalizovaných, kterých je zhruba 8300, z toho 1244 ve vážném stavu. Ke středeční 18. hodině přibylo zatím 7298 potvrzených případů covidu-19, zhruba o tisícovku méně než minulou středu k večeru. Od začátku března je celkový počet obětí 3913.

V posledních dnech se nákaza nejrychleji šíří na Náchodsku. Za uplynulých sedm dní tam na sto tisíc obyvatel zaznamenali 991 nakažených, na Pelhřimovsku 919. Relativně nejlepší situace je aktuálně na Břeclavsku, kde na sto tisích obyvatel připadá 330 případů nákazy. K méně postiženým regionům patří nyní i Praha se zhruba 411 nakaženými na sto tisíc obyvatel za uplynulý týden.

Pro vývoj epidemie budou podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) data za úterý a středu klíčová. I přes mírný pokles hospitalizovaných očekává, že jejich počet bude v následujících dnech stoupat a případné zlepšení situace se v nemocnicích projeví teprve za deset až 14 dní. Nemocnice v posledním měsíci výrazně omezily neakutní péči o pacienty a uvolněné kapacity mění na oddělení pro nakažené koronavirem. Díky tomu klesají volné kapacity mírněji, než roste počet hospitalizací.

Krajská nemocnice v Karviné nepřijímá interní pacienty

Péči musela nově omezit například Krajská nemocnice v Karviné. Kvůli nedostatku personálu zavřela internu a nepřijímá nové pacienty od záchranné služby. Oddělení bude uzavřeno minimálně do pondělí. S péčí o pacienty vypomůže soukromá Karvinská hornická nemocnice.

Podle mluvčí krajské nemocnice Věry Murínové má zařízení zhruba ze 750 kmenových zaměstnanců 42 nemocných. Dalších 44 v karanténě, i když část z nich pracuje. Nemocní jsou i čtyři lékaři interny. „To je pro nemocnici našeho typu hodně,“ řekla Murínová. Nemocnice nyní na covidových jednotkách pečuje o 48 pacientů. Čtyři z nich jsou na ARO, tři na JIP a sedm má na onemocnění covid-19 podezření. Nemocnice podle Murínové spustila náborovou kampaň a snaží se získat další personál. V pátek bude vyhodnocovat další postup. 

Podle mluvčí Karvinské hornické nemocnice Andrey Vargové už zařízení přijalo nezbytná opatření, aby mohlo reagovat na výpadek krajské interny. Vedení nemocnice povolalo do služby další lékaře a sestry, aby nebyl přetížen personál, který pečuje o pacienty na interním oddělení.

„Protože volných míst na interně máme relativně málo, navýšili jsme kapacitu příjmové ambulance, a to tak, že jsme uvolnili čtyři lůžka, která byla původně vyhrazena pro izolaci pacientů, u kterých je podezření na nákazu koronavirem. Izolaci suspektních pacientů teď zajišťujeme jiným způsobem a uvolněná lůžka máme k dispozici pro pacienty, kteří vyžadují interní péči a mají negativní test na covid-19,“ uvedl ředitel Karvinské hornické nemocnice Tomáš Canibal.

V domovech seniorů začíná plošné testování, chybí však testy

Kromě nakažených zdravotníků přibývá i seniorů s onemocněním covid-19 a jejich podíl mezi pacienty s koronavirem roste. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) se také zvyšuje průměrný věk nemocných s koronavirem, kteří se dostávají do nemocnic. Zvedl se z 65 na 70 let. U starších lidí mívá navíc nákaza horší průběh a vyžádá si víc obětí.

Ve středu proto začíná platit nařízení o plošném testování v domovech pro seniory a dalších zařízeních sociálních služeb. Testy by se u klientů i personálu měly opakovat každých pět dnů. Provádět je budou zdravotníci. První vyšetření by se mělo uskutečnit nejpozději do sedmi dnů, tedy do příští středy.

Testy ale zařízení obvykle ještě nemají. Podle Blatného je dodavatelů víc a testovací materiál by po republice měla distribuovat společnost Avenier, která má síť očkovacích center. Testování budou pak dělat zdravotníci.

Odbory a asociace poskytovatelů sociálních služeb poukazují na to, že zdravotnický personál v domovech často chybí. Řada pracovníků je navíc v karanténě, na nemocenské či se školáky doma na ošetřovném po uzavření škol. Podle ministra domovy musí testování zajistit. Pokud vlastní zdravotníky nemají, mají využít své smluvní doktory.

Zaměstnanci v domovech by také měli dostat respirátory třídy FFP2. Stát jim pošle ze svých rezerv na měsíc tři miliony kusů. Podělit by se o ně mělo zhruba 90 tisíc zaměstnanců. Materiál začnou podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) ve středu rozvážet hasiči do krajských distribučních center.

S psychikou má v době krize pomoct terapie zdarma

Pomoc by nově mohla mířit také lidem, na které dopadly kvůli epidemii koronaviru psychické potíže. Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl dotační program, který by umožnil deset sezení u soukromých terapeutů zdarma. Peníze by mohli dostat terapeuti, kteří absolvovali pětiletý akreditovaný psychoterapeutický výcvik. Babiš to napsal na Twitteru před zasedáním Rady vlády pro duševní zdraví.

Kolik peněz by stát na věc uvolnil, neupřesnil. Plánuje také posílení krizových linek zaměřených především na děti. „Zapojíme další týmy psychologů do podpory obecné populace a nastavíme koordinaci meziresortní spolupráce i pro práci na úrovni krajů, i pro účely jiných závažných událostí,“ uvedl premiér. Připomněl také, že od 1. listopadu začala znovu fungovat linka psychologické pomoci na čísle 1221.

Podle analýzy pracovní skupiny Rady vlády pro duševní zdraví krizových telefonických a online služeb využívaly v době nouzového stavu vyhlášeného kvůli epidemii koronaviru na jaře desetitisíce obyvatel Česka. Analýzu má k dispozici ČTK.

Vysokou potřebu pomoci podle ní měli senioři, osamělí a lidé s chronickým tělesným nebo duševním onemocněním. Jako zranitelné skupiny se ukázaly osoby žijící v kolektivních zařízeních, děti, sociálně slabí, osoby bez internetu, lidé s fyzickým či mentálním znevýhodněním, menšiny a cizinci a občané uvázlí v zahraničí.

Podle studie Národního ústavu duševního zdraví z letošního května přibylo v dospělé populaci duševních chorob o deset procent a trojnásobně se zvýšilo riziko sebevražd. 

Bavorsko rezervuje pro Česko sto lůžek intenzivní péče, hranice se nezavřou

Premiér Andrej Babiš (ANO) také ve středu dopoledne přes video jednal s bavorským ministerským předsedou Markusem Söderem o přeshraniční spolupráci České republiky a Bavorska v době koronavirové pandemie. Pro případ české potřeby rezervuje Bavorsko 100 lůžek intenzivní péče. Na tiskové konferenci po jednání s ministerským předsedou spolkové země to řekl Babiš.

„Tento projev solidarity je pro nás důležitý. Domluvili jsme se, že pokud by to bylo potřeba, a doufejme, že to nebude potřeba, tak aktivace by přišla ze strany našeho ministerstva zdravotnictví,“ uvedl Babiš. „Je to samozřejmě velkorysé gesto a chci jen potvrdit, že v případě potřeby na bavorské straně budeme postupovat recipročně,“ dodal. Podle Babiše po celou dobu koronavirové epidemie solidarita v Evropě funguje.

Český premiér dále vyloučil úplné uzavření hranic s Německem. I podle Södera by to mělo negativní dopad na ekonomiku obou zemí. „Učinili jsme celou řadu důležitých kroků, které mají rozšiřování pandemie zabránit. Jde nám především o to, abychom zachovali funkční ekonomiku, hospodářské podniky, školy a mateřské školy. Dobré je, že otevřené hranice jsou na obou stranách doprovázeny analogickými a velmi podobnými opatřeními. Pro nás je důležité, aby i lidé z Česka mohli přijíždět. Máme celou řadu zaměstnanců z Česka, kteří pracují zejména ve sféře ochrany zdraví a medicíny,“ poznamenal bavorský premiér Söder.

Německo zařadilo Česko od 25. září mezi rizikové oblasti. Návštěvník, který nemá výjimku a neprokáže se negativním testem na covid-19, musí na 14 dnů do karantény. Čeští pendleři mají od bavorské vlády výjimku, ve spolkové zemi ale zároveň platí od 23. října povinnost nechat se jednou za týden otestovat. Pro zahraniční pracovníky jsou testy bezplatné a hradí je bavorská vláda.

Od březnového vypuknutí epidemie v Česku se nemocí covid-19 nakazilo skoro 363 tisíc lidí, víc než 185 tisíc pacientů se mezitím vyléčilo. Momentálně je v zemi nakažených téměř 174 tisíc. Za posledních sedm dní zemřelo s koronavirem přes 1220 lidí, tedy téměř třetina celkového počtu obětí. Minulý pátek bylo úmrtí 200, což je dosud nejvíce v jednom dni. Nemocniční léčbu potřebovalo 7396 pacientů s covidem-19, z toho 1134 bylo ve vážném stavu.