Praha – Vicepremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se v souvislosti s násilnou smrtí devítileté školačky v Klášterci nad Ohří zamýšlel nad trestem smrti. V rozhovoru pro rádio Impuls prohlásil, že když se nad vraždou zamyslí, byl by pro zavedení trestu smrti. Ten z českého práva zmizel v roce 1990. Později v Poslanecké sněmovně řekl, že pro obnovení trestu smrti není, jen se dovede vcítit do pocitů rodiny zavražděné dívky.
Babiš se ohradil proti interpretaci, že by volal po obnovení nejvyššího trestu. „Reagoval jsem na to, že kdybych byl táta té holčičky, kterou znásilnili a zabili, tak bych toho vraha asi zabil,“ řekl ve sněmovně Babiš. „Mám čtyři děti a dvě vnučky, umím se vcítit do pozice té matky a je to hrozný,“ dodal Babiš s tím, že nechtěl podpořit znovuzavedení trestu smrti.
Devítiletou dívku podle policie minulý týden znásilnil a zavraždil pětadvacetiletý muž, který patří k širšímu okruhu příbuzných. Od pátku je podezřelý muž ve vazbě. V souvislosti s tímto případem Babiš rádiu Impuls prohlásil, že když se nad vraždou zamyslí, byl by pro zavedení trestu smrti. „Určitě ano, protože kdybych se vžil do role jejího otce, tak bych ho (vraha) taky asi chtěl zabít,“ uvedl na dotaz rozhlasové stanice.
Trest smrti znala i první republika
Trest smrti platil v Československu od vzniku samostatného státu v roce 1918. Nová republika jej převzala z rakouského právního řádu. Absolutní trest pak zůstal zachován i v pozdějších úpravách trestního práva až do roku 1990. Demokratický řád od něj ustoupil ze dvou základních důvodů – trest smrti podle něj nepatří do humánního státu, případný justiční omyl je navíc neodčinitelný.
Nejvyšším možným trestem je v současné době odnětí svobody na doživotí. Poslední poprava se v českých zemích konala 2. února 1989, kdy byl v Praze oběšen pětinásobný vrah Vladimír Lulek, který ubodal svou manželku a děti (více zde). Zákaz trestu smrti zakotvuje v českém právním řádu Listina základních práv a svobod. Znovuzavedení trestu smrti by si tedy vyžádalo i změnu ústavy. V Česku se diskuse o obnovení trestu smrti rozpoutávají obvykle právě po brutálních zločinech.
Trest smrti navíc zakazuje Charta základních práv Evropské unie. Je naopak obvyklý v některých afrických zemích, téměř celé Asii a v některých státech USA. Světové tabulky v počtu poprav vede dlouhodobě Čína. Počet popravených v Číně je státním tajemstvím, podle odhadů je ale v této zemi každoročně vykonáno několik tisíc rozsudků smrti. Na druhém místě je Írán, kde bylo v loňském roce popraveno 369 lidí, následuje Irák se 169 popravenými. Z evropských zemí praktikuje trest smrti pouze Bělorusko.
