Armáda může na Slovensko vyslat 30 lékařů

Praha - Armáda je v případě potřeby schopna vyslat na pomoc Slovensku nejvýše 30 vojenských lékařů. Na dnešním jednání se na tom dohodli ministři obrany Alexandr Vondra a zdravotnictví Leoš Heger. Češi vojenské lékaře poskytnou, pokud o ně Slovensko projeví zájem. Rozhovory o pomoci mezi oběma zeměmi zatím nebyly ukončeny. V protestní akci 1200 slovenským lékařům uplynula dvouměsíční výpovědní doba. Hromadnými odchody si chtějí vynutit razantní zvýšení platů. Kvůli případnému vyslání armádních lékařů se v pátek sejde mimořádně vláda. České nemocnice neprojevily zájem svoje zaměstnance na Slovensko vyslat.

Redaktorka ČT Iva Bartoňová například zjistila, že lékaři v Moravskoslezském kraji pomoc Slovensku neplánují. V tamních nemocnicích totiž lékařů není nadbytek, a pokud by odešli, ohrozili by provoz. Podle vedení ostravské FN se slovenským pacientům dostane péče v případě akutní potřeby, nicméně pokud budou chtít čeští lékaři odejít pomoci na Slovensko, budou si muset vzít dovolenou nebo neplacené volno.  

Část z bouřících se slovenských lékařů by měla dnes nastoupit do služby kvůli vládou vyhlášenému nouzovému stavu. Nemocnice však asi nedokážou zajistit plnohodnotnou péči o pacienty. Slovensko potřebuje akutně 15 anesteziologů. Lékařské odbory vyzvaly lékaře, ať na Slovensko v roli stávkokazů nechodí. „Počítali jsme s tím, že vzhledem k tomu, že to bude na bázi dobrovolnosti, asi mezi lékaři nebude zájem. Situace se jim asi nejeví tak vyhrocená,“ řekl Heger. Původní zprávy od slovenského ministerstva zdravotnictví, že dají českým lékařům dočasný plat, se podle Hegera nepotvrdily. Očekává se prý, že by pomoc hradila česká strana lékařům jen jako náhradu platu.

ČSSD plán na vyslání lékařů kritizuje

Plán na vyslání vojenských lékařů na pomoc slovenským nemocnicím dnes kritizovala opoziční ČSSD. Stínový ministr obrany Jan Hamáček označil českou nabídku Slovensku za nepřijatelnou. Slovenská vláda se podle něj do sporů s lékaři dostala vlastní vinou. „Česká armáda by proto neměla být tím, kdo bude aktivně řešit a potlačovat vnitropolitické spory a protesty profesních skupin za svá práva v cizí zemi,“ uvedl Hamáček. 

V akci podobné té, která se v Česku odehrála na jaře, na 1 200 slovenským lékařům o půlnoci uplynula dvouměsíční výpovědní doba. Hromadnými odchody si doktoři chtějí vynutit razantní navýšení platů. „Organizuje se spolupráce s vojenskými lékaři, hledá se cesta, jak poskytnout menší výpomoc reálně a brzy,“ shrnul Heger. Podle jeho informací by návrh na vyslání vojenských lékařů měla vláda projednat v pátek.

Nahrávám video

Na Slovensku podalo výpověď původně přes 2 000 lékařů, část jich výpověď stáhla, ve středu jich bylo ve výpovědi ještě 1 200. Podle Hegera jsou kritické čtyři nemocnice, asi 16 z 90 je ohrožených, ale fungují. Čtyři kritické nemocnice jsou podle ministra na hraně kolapsu a potřebovaly by asi 15 anesteziologů, aby provoz udržely.

Slovensko řeší situaci s výpověďmi lékařů zatím odlišně než Česko, kde vláda na jaře protestujícím lékařům ustoupila a v memorandu jim slíbila výrazný růst platů. Lékaři pak výpovědi stáhli a v nemocnicích zůstali. Heger nechtěl zatím komentovat odlišný postup obou vlád.

Další kolo jednání na Slovensku v noci na dnešek opět ztroskotalo v otázce mezd. Odboráři nepřistoupili ani na nový návrh kabinetu premiérky Ivety Radičové, který počítal s vyšším růstem základních platů než o dosud slíbených 30 procent, tedy 300 eur (7 600 korun). Zástupci asi 7000 nemocničních lékařů požadují výraznější zvýšení.

Hromadné výpovědi doktorů už několik dnů komplikují provoz celé nemocniční sítě čítající necelou stovku zařízení. Výpadek doktorů už ve středu ohrožoval například chod nemocnice v Liptovském Mikuláši, problémy zaznamenala i bratislavská univerzitní nemocnice, která je největším zdravotnickým zařízením v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSečteno: Hlavní město Praha

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 25. srpna se věnoval hlavnímu městu Praze.
před 31 mminutami

VideoČasto se stanou věci, kterým by málokdo věřil, říkají Reportéři ČT Vrána a Vlach

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 1 hhodinou

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. Zatím vystupují řečníci s přednostním právem. O samotném programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Náročné operace jen ve specializovaných centrech, plánuje ministerstvo

Tři čtvrtiny ze zhruba sedmnácti tisíc nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba čtyři tisíce zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.
před 2 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 10 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 18 hhodinami

Příprava I/35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava silnice I/35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.