Praha – 97 procent dětí se sluchovým postižením se rodí slyšícím rodičům. Informovanost o sluchovém postižení je v Česku velmi malá, takže rodiče většinou netuší, co je čeká, a s obavami přemýšlí, jak se se svým dítětem domluví a jak ho vychovají. Pomoci jim má nová aplikace pro mobilní telefony a tablety "Znakujte s námi". Ročně se v Česku narodí až 1 200 dětí se středně těžkou a 100 dětí s těžkou sluchovou vadou.
Důležité je dostat informace včas, upozorňuje Jana Fenclová z Centra pro dětský sluch TAMTAM. „V Česku není uzákoněn screening sluchových vad a jen část dětí je diagnostikována. Když se na vady sluchu přijde již v porodnici, mají rodiče čas získat kompetentní informace a začít včas s dítětem pracovat. Pokud dítě neprojde screeningem, rodiče postupně zjišťují, že se dítě nevyvíjí stejně jako jiné děti, a může to trvat i dva roky. Situace je pak daleko komplikovanější,“ uvedla.
Centrum pro dětský sluch Tamtam:
Většina našich klientů se setkává u většinové společnosti s neporozuměním. Setkávají se se stále přežívajícími mýty, případně s obavou společnosti z komplikované komunikace s lidmi se sluchovým postižením. Tato skutečnost platí i pro skupinu pediatrů, kterým chybí aktuální informace, a rodiče mnohdy musí opakovaně dokazovat, že jejich potomek má patrně problém se sluchem, než je lékař ochoten poslat dítě k odbornému vyšetření. Tím dítě ztrácí velmi drahocenný čas, ve kterém by mohlo za použití správných metod a kompenzačních pomůcek dojít k plnému rozvinutí řeči a rodina by byla ušetřena dlouhého období nejistot.
Zdroj: www.tamtam-praha.cz
Stejně jako se na slyšící dítě mluví již od narození, mělo by se „mluvit“ i na neslyšící děti. Je dobré se naučit znakový jazyk a znaky s dítětem používat. Jitka Motejzíková z Informačního centra rodičů a přátel sluchově postižených rodiče povzbuzuje. „Nemusí to být ze začátku dokonalé, ale je dobré používat alespoň gesta a výraznou mimiku, hojně využívat oční kontakt a řeč vizualizovat. Rodiče si musí ohlídat, aby dítě znak vidělo,“ dodává.
Někdy si rodiče zoufají, že trvá delší dobu, než dítě začne na jejich snahu reagovat. „Je to stejné jako pasivní znalost jazyka,“ ujišťuje Fenclová. Dítě třeba tři měsíce na znaky příliš nereaguje, ale pak samo aktivně začne používat ty nejjednodušší znaky a postupně se to vyvíjí, tak jako u jakéhokoliv jiného jazyka," popisuje.
Znakujte s námi
Nově má rodičům neslyšících dětí pomoct nová aplikace. Ta nabízí výuková videa, kde jsou znaky zachycené v pohybu, což u tištěných materiálů není možné. Znaky jsou řazeny podle jednotlivých témat a podle různých úrovní obtížnosti. „Rodiče neslyšících dětí jsou v rámci celé republiky i ve vzdálených lokalitách. Do kurzů znakového jazyka by chodit nemohli. Dosud měli k dispozici tištěné výukové materiály,“ vysvětlila přínos aplikace Motejzlíková.
Aplikace nabízí velký okruh znaků pro děti od 0 do tří let. Je interaktivní, naleznete v ní cvičení i deníček pro vlastní poznámky. Můžete se učit kdekoliv, kdykoliv a sami. Aplikaci začaly využívat i samotné děti. Zatím je k dispozici pouze pro Android, plánuje se přizpůsobit i pro další platformy.
Část sluchových vad je způsobena vnějšími příčinami, podle různých studií 40-50 procent, část dědičnými, a to 50-60 procent. Vnější příčiny mohou působit již v těhotenství, obvykle při infekci matky. Sluch mohou poškodit i některá v těhotenství podávaná antibiotika. Vnější příčiny mohou působit i v období kolem porodu, nejčastěji u dětí s velmi malou porodní váhou nebo dětí s poporodní asfyxií (nedostatek kyslíku). Po porodu může dojít k poškození vláskových buněk hlemýždě vlivem infekce, především meningitidy, nebo v důsledku užívání některých antibiotik. Příčinou dědičných sluchových vad jsou genetické poruchy. Mohlo by se zdát, že genetická příčina je možná jen tehdy, když se v rodině někdy hluchota vyskytla, ale není to pravda. Jsou velice časté případy, kdy dítě má genetickou ztrátu sluchu, ačkoli se tento problém v rodině nikdy nevyskytl. Více čtěte ZDE.
