Praha - Jan Špáta, jeden z nejvýznamnějších představitelů českého dokumentárního filmu, natočil za čtyřicet let své kariéry více jak sto autorských filmů a ovlivnil jimi několik generací dokumentaristů. Špáta se jako kameraman podílel na dalších třech stovkách filmů a získal desítky ocenění. V roce 2002 obdržel za svou činnost Medaili Za zásluhy. Jan Špáta zemřel 18. srpna 2006 v Praze ve věku nedožitých čtyřiasedmdesáti let. V televizní tvorbě, točené již na video, se Špáta do povědomí zapsal výraznými snímky ze seriálů Jak se žije, GEN a GENUS.
Jan Špáta se narodil 25. října 1932 v Náchodě. Na Průmyslové grafické škole v Praze vystudoval obor fotografie, poté absolvoval kameru na FAMU. Po studiích nastoupil jako kameraman - reportér do Zpravodajského filmu. Později Špáta přednášel a učil na katedře dokumentární tvorby FAMU, kde se v roce 2002 stal profesorem.
Špátovy dokumenty měly převážně tématiku sociální (Respice finem; Vstaň a choď ), sportovní (Atletické variace), hudební (Variace na téma Gustava Mahlera; Hallo, Satchmo!) a cestopisnou (Lidé z hor; Japonsko, má láska).
Špáta spolupracoval s mnoha režiséry. Ze spolupráce s Evaldem Schormem vzešly snímky jako Země zemi, Stromy a lidé, Železničáři nebo Zrcadlení. Dále spolupracoval například s Jiřím Papouškem, Helenou Třeštíkovou, Drahomírou Vihanovou či s Olgou Sommerovou, jeho druhou manželkou.
