Ukrajina přestala být pro Česko prioritou

Zatímco naprostá většina zemí již ratifikovala Asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou, jejíž nepodepsání stálo na počátku Euromajdanu, v České republice stále ještě chybí souhlas Poslanecké sněmovny, který může přijít nejdříve po prázdninách. ČR je tak zdaleka nejpomalejší zemí bývalé „východní Evropy“, ve které k ratifikaci nedošlo.

Nedostatek vůle dokončit tento proces je dalším z řady excesů, které nenávratně ničí českou pověst na Ukrajině. Celá situace je o to zarážející, že Ukrajina patří dlouhodobě mezi prioritní země české exportní strategie. Jak jinak podpořit české investice na Ukrajině, než ratifikací a implementací dohody, jež vytváří zónu volného obchodu s EU?

Předseda KDU-ČSL a místopředseda vlády Pavel Bělobrádek nedávno v facebookové diskusi namítal, že vláda má o ratifikaci Asociační dohody zájem, ale Poslanecká sněmovna se jí prozatím nemohla zabývat kvůli tomu, že by poslanci KSČM projednávání obstruovali. Vzhledem k tomu, že dohoda byla parlamentu předložena již loni v říjnu, že byla na řádném programu poslední schůze sněmovny a že analogické Asociační dohody s Gruzií a Moldavskem ČR ratifikovala již letos na jaře, se jedná o velmi chabou výmluvu. Těžko může obstát i argument, že v jiných zemích podobné strany jako KSČM nemají, neboť například v Itálii hlasovalo proti ratifikaci celých 112 z celkového počtu 630 poslanců.

Celá situace kolem ratifikace jednoznačně svědčí o nedostatku vůle dotáhnout věc do konce. Jak je možné, že ve čtyřech členských zemích EU (Bulharsko, Rumunsko, Litva a Lotyšsko) došlo k ratifikaci již loni v červenci a v ČR to stále nejde? Obzvláště nelichotivě vypadá srovnání s východními členskými zeměmi EU, s nimiž bychom měli sdílet mnohé zahraničněpolitické priority. Kromě Slovinska totiž všechny tyto země zvládli ratifikaci ještě v průběhu loňského roku. A to včetně údajně „proruského“ Maďarska.

Vůbec největším problémem je to, že Ukrajina byla kvůli jiným problémům do jisté míry odsunuta na druhou kolej. Přitom stále musí čelit válečnému konfliktu na svém území, ve kterém pravidelně umírají ukrajinští vojáci, obrovským ekonomickým problémům a potřebě hlubokých reforem. Ukrajinci jsou nuceni spolehnout se jen na sebe, což je v určitém slova smyslu jistě dobře, neboť pokud dovedou transformaci své země do konce, bude to jen jejich zásluha. Ale přinejmenším konkrétní motivaci ke změnám ve své zemi by si zasloužili. V této situaci stojí za připomenutí, že Ukrajinci na Majdanu umírali mimo jiné pod vlajkami EU, protože chtějí žít v normální zemi.

Pokud není vůle dělat nic jiného, tak by měla být prioritou přinejmenším co nejrychlejší implementace Asociační dohody, která by mohla Ukrajině reálně pomoci. Rychlost některých zemí v čele s ČR ale jednoznačně ukazuje, že Ukrajina zkrátka přestala být prioritou. A tak zatímco je evropská pomoc Ukrajině takřka nulová a Ukrajinci musí o téměř všechno bojovat sami, někteří politici stále opakují ohranou písničku o občanské válce nebo extremistech a pověst České republiky tím dostává další rány. Důkazem toho je i tento blog na webu zpravodajského serveru Ukrajinska pravda. Pokud budou čeští politici tuto ostudu komentovat podobně alibisticky jako místopředseda Bělobrádek, tak se ale bohužel změny k lepšímu nedočkáme. Bylo by zajímavé sledovat, jak by si s podobným alibistickým přístupem poradili s výzvami, kterým čelí současná Ukrajina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...