Brno - Vysoké učení technické (VUT) v Brně dnes otevřelo nový vědecko-technický park za 114 milionů korun. Vznikly v něm i dvě unikátní laboratoře určené pro výzkum blesků. Vědci budou v moderních prostorách zkoumat odolnost jističů, pojistek nebo cívek. Vybavení mají do budoucna využívat i firmy.
Laboratoř spínacích přístrojů a Laboratoř velmi vysokého napětí - to jsou dvě klíčová pracoviště Vědecko-technického parku profesora Lista. První laboratoř bude vědcům sloužit jako zkratová zkušebna. „V této laboratoři se budou provádět především testy elektrických zařízení na průchod vysokým proudem. Máme zdroje pro generování vysokých proudů, které simulují zkraty, které mohou nastat v síti. Budeme například testovat, co se s jističem stane, když jím bude proud procházet,“ vysvětlil ředitel Centra výzkumu a využití obnovitelných zdrojů energie Vladimír Aubrecht.
Speciální generátor dokáže vyrobit střídavý proud o síle až 150 kiloampérů. „To je proud, který odpovídá třeba úderu blesku,“ upřesnil Aubrecht. Teplota plazmatu blesku se může vyšplhat na 20 tisíc stupňů Celsia. Energie, která se při zkratové zkoušce uvolní, by dokázala zničit menší rodinný domek.
Druhá laboratoř slouží k testování odolnosti zařízení proti velmi vysokému napětí. „Při úderu blesku dochází k přepětí, což jsou škodlivé jevy pro elektroniku. Pokud to nemáme zajištěné jističi, tak se stane, že nám odejde televize, mikrovlnka nebo pračka. Díky tomu, že můžeme sledovat průvodní jevy blesky, můžeme napomoci výrobcům a vývojářům navrhnout taková zařízení, která blesku odolají,“ řekl Aubrecht.
Moderní laboratoře ale nebudou používat jen vědci a studenti VUT. „Je to regionální výzkumné centrum, proto je naším záměrem zapojit také průmysl a realizovat společné výzkumné projekty,“ vysvětlil profesor a bývalý děkan Fakulty elektrotechniky a komunikačních studií VUT Radimír Vrba. Do budoucna by vědci mohli spolu s firmami pracovat na vývoji nových výrobků.
Vědecko-technický park profesora Lista vyrostl v Kolejní ulici v areálu kampusu VUT. Stavba si vyžádala 114 milionů korun, asi tři čtvrtiny poskytla Evropská unie, zbytek uvolnila škola z vlastních zdrojů.
