Bělehrad - Bývalý jugoslávský prezident byl 11. března 2006 nalezen ve své cele v haagské věznici Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) mrtev. Milošević byl uvězněn a souzen Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii pro obvinění z genocidy a válečných zločinů. Slobodan Milošević byl posledním z trojice nacionalistických prezidentů, kteří stáli počátkem 90. let minulého století za krvavým rozpadem Jugoslávie. Je mu připisována hlavní role při rozdmýchávání nacionalistických vášní a rozpoutání několika válek v 90. letech na Balkáně. Zasáhl do většiny konfliktů v bývalé Jugoslávii, které začaly v létě 1991 ve Slovinsku a pokračovaly téhož roku v Chorvatsku a na jaře 1992 v Bosně a skončily až koncem 90. let v Kosovu.
Slobodan Milošević se narodil v srbském Požarevaci 20. srpna 1941. Syn učitele pravoslaví a ortodoxní komunistky vstoupil do komunistické strany již v 18 letech, do aktivní politiky se ale zapojil až v roce 1982. Od května 1986 byl šéfem srbských komunistů a v prosinci 1987 převzal moc v Srbsku. Začátkem 90. let přeměnil zdiskreditovaný Svaz komunistů Srbska v Socialistickou stranu Srbska. Z dlouholetého konformního komunisty se stal Milošević socialistou a vyhraněným nacionalistou se snem o Velkém Srbsku, které by zahrnovalo i Srby obývané části Chorvatska a Bosny.
Od roku 1991 byl srbským prezidentem, od července 1997 do října 2000 stál v čele JSR. Funkci opustil až po bouřlivých demonstracích na podzim 2000, které ho přinutily přiznat porážku v prezidentských volbách.
V červenci 1998 jej poprvé za válečného zločince označil Senát USA, v květnu 1999 jej ICTY obvinil z válečných zločinů v Kosovu. V dubnu 2001 byl uvězněn v Bělehradě a v červnu 2001 byl vydán do Haagu. Stal se první hlavou státu v historii, kterou soudil Mezinárodní tribunál kvůli obvinění z válečných zločinů.
