New York (USA) - Neočekávanou paniku v New Yorku rozpoutalo 30. října 1938 odvysílání rozhlasové hry Válka světů o invazi Marťanů na Zemi podle románu Herberta George Wellse. Hra byla zpracována formou fiktivní reportáže. Vysílání hry rozpoutalo neočekávanou paniku. Během něho stoupla sledovanost z milionu posluchačů na šest milionů a téměř třetina z nich uvěřila, že jde o skutečnost. Tato rozhlasová mystifikace se poté stala nejslavnější rozhlasovou hrou všech dob a H. G. Wellse přes noc vynesla na vrchol popularity a otevřela mu cestu do Hollywoodu.
Wellsova hra měla dvě části. První byla zrežírována do podoby běžného vysílání, kdy do bloku zpráv a hudby začaly přicházet vstupy s informacemi o erupcích na Marsu. Následovala reportáž o dopadu obrovského meteoritu na americkou farmu Grover's Mill u Trentonu ve státě New Persey, z kterého podle reportéra začínaly vylézat podivné bytosti spalující ničivými paprsky vše živé.
Další vstupy pak přinášely informace o počtu obětí a dalších dopadech podobných těles na Zemi. Závěrečný vstup pak vybízel posluchače k evakuaci New Yorku. Ačkoli během první části bylo čtyřikrát oznámeno, že se jedná o rozhlasovou hru, vypukla v New Yorku panika. Lidé se schovávali v metru, zamykali v domech či utíkali do lesů, jiní se vydali na místo činu.
Vzniklé panice napomohla podle pozdějších psychologických analýz především atmosféra napětí a úzkosti v předvečer druhé světové války, nejistota z budoucnosti a dozvuky světové hospodářské krize a nezaměstnanosti.
Spojené státy přitom nebyly první zemí, kde se podobná rozhlasová mystifikace objevila. Obdobně laděnou rozhlasovou hru odvysílal Československý rozhlas už o osm let dříve, v roce 1930. Hra Požár v opeře dramaticky zachycovala zkázu pražské Státní opery. „Je známo, že poté se naši posluchači stavovali na vyvýšeninách nad Prahou a hledali místo, odkud je požár vlastně vidět. Mysleli si, že jej uvidí v přímém přenosu,“ popsal důsledky rozhlasové hry Marek Janač z Českého rozhlasu.
