Václavov - Vlekoucí se církevní restituce dělají starosti zemědělcům hospodařícím na půdě, kterou má stát vrátit církvím. Podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi teď nemůže pozemkový úřad, který pozemky spravuje, majetek pronajímat. Některým zemědělcům, kteří si půdu roky pronajímali, hrozí, že přijdou o dotace a budou muset hospodaření omezit.
Josef Šajnar byl první soukromý zemědělec, který začal po listopadu 1989 hospodařit ve Václavově na Bruntálsku. Na tamních pastvinách vybudoval ekologický chov skotu, zaměstnává celoročně čtyři lidi, maso prodává do Itálie, Slovinska a Německa. Hospodaří na necelých sedmi stech hektarech. Téměř třetinu pastvin mu teď Státní pozemkový úřad kvůli církevním restitucím zablokoval. „Je to veliká nejistota. Budeme muset snížit počet krav a zřejmě i lidí,“ povzdechl si Josef Šajnar.
Podobných případů je více. Jen na Bruntálsku si církve zažádaly asi o pět set hektarů půdy. Tamní agrární komora chce prosadit ve sněmovně návrh, který by umožnil zemědělcům na pozemcích dál hospodařit i bez nájemní smlouvy do doby, než úřady restituce dokončí. „Jsem přesvědčen, že by to bylo řešení ve prospěch zemědělství i celého státu,“ řekl předseda představenstva bruntálské komory. „Bylo by to dobré řešení. Pozemky budou obdělané, neztratí hodnotu,“ uvedl například i zemědělec Jan Hoško.
Poslance ČSSD Ladislav Velebný už také slíbil podporu. „Návrh považuji za dobrý. Věřím, že to společně vyřešíme,“ řekl.
Toto řešení by nemuselo vadit ani církvím. „Zemědělskou půdu nemáme v úmyslu prodávat. Po převzetí ji chceme dál pronajímat nájemcům, se kterými uzavřeme nové nájemní smlouvy,“ potvrdil mluvčí Biskupství ostravsko-opavského Pavel Siuda.
Státní zemědělský a intervenční fond chce také prosadit návrh, aby zemědělci, kteří na sporných pozemcích hospodaří, získali v případě jejich prodeje předkupní právo.
