Brno - Po podzimních volbách přišly některé strany o své příznivce. Členská základna se zmenšila například Straně práv občanů Zemanovci. Silně naopak posiluje hnutí Ano, které jen na jihu Moravy eviduje tisíc žádostí o členství. Své budoucí spolustraníky si ale pečlivě vybírají. V přihlášce se například ptají, zda uchazeč neodešel z jiné politické strany, nebo jestli byl někdy trestně stíhaný. Změny postihly také Věci věřejné nebo občanské demokraty.
Hnutí ANO, které uspělo v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny, má na jihu Moravy asi 160 členů, zároveň ale eviduje tisícovku žádostí o registraci. Největší zájem se objevil asi měsíc po volbách, v nichž politický „nováček“ uspěl. Čekatele si přitom půl roku prověřují, než mu členství přidělí. Na internetu například sledují, zda dotyčný nebyl v minulosti trestaný.
V přihlášce musí zájemce o členství doložit, zda byl v minulosti členem jiné strany, nebo že nebyl nikdy stíhaný. Během půlročního čekání také hnutí ANO zajímá, zda bude dotyčný aktivním členem, který má o dění v politice zájem. „Setkáváme se s lidmi, kteří už měli působení v jiných stranách, a to před listopadem i po něm. Existuje také určitá skupina lidí, kteří by hnutí mohli zdiskreditovat,“ uvedl zakládající člen hnutí ANO Petr Kuběna.
Zemanovci zrušili deset místních organizací v kraji
Členové naopak ubývají Straně práv občanů Zemanovci (SPOZ), která se v podzimních volbách do Sněmovny nedostala. Z původních 510 členů jich sedm desítek odešlo, i tak ale zůstává jihomoravská buňka největší v republice. Podle zástupců strany se objevují i členové, kteří už v minulosti stranu opustili, aby se do ní posléze vrátili. SPOZ musela s odchodem členů zrušit deset místních organizací.
Dříve silná strana Věci věřejné také zaznamenala odliv členů, zrušila i svou znojemskou buňku. V současnosti má na jižní Moravě okolo stovky straníků. Odcházejí ale známé tváře, které byly v minulosti ve spojitosti s Věcmi veřejnými vidět - například dřívější místopředseda Michal Babák, který na post poslance kandidoval za Jihomoravský kraj. Místo toho se do popředí dostávají dříve neznámí řadoví členové strany.
Změny čekají i občanské demokraty, zavedná politická strana mění v Brně svou adresu, z dlouholeté pobočky v Zámečnické ulici se stěhuje do poslaneckých kanceláří na Šilingrově náměstí. Ušetří tak za nájemné. ODS plánuje i reorganizaci své manažerské sítě, na jihu Moravy zůstane jen čtveřice manažerů. Podle vedení strany se po nedávném olomouckém kongresu objevil nový zájem o členství ve straně. Nový předseda Petr Fiala, brněnský rodák, prý budí v zájemcích větší důvěru, a tak se pomalu množí i žádosti o členství v ODS.
Po devíti letech skončilo ve Zlíně jedno z dvojice stranických sdružení. Jejich členové se sloučili a zvolí si i nové vedení. Rozkol v místní organizaci vznikl v roce 2005 kvůli vnitrostranickým sporům, podle vedení konečně „zvítězil rozum“.
Češi nemají zájem o aktivní politiku, tvrdí politolog
Podle politologa Lubomíra Kopečka z brněnské Masarykovy univerzity vidí značná část uchazečů příležitost realizovat se v komunální politice. Například hnutí ANO zatím nemělo vybudovanou nejnižší regionální strukturu. I několik měsíců po volbách pokračuje v rozšiřování členské základny. Také ostatní politické strany čekají, že před podzimními komunálními volbami obdrží příliv členských přihlášek.
„Jsme zemí, která má velmi malý počet lidí, jež se angažují v politických stranách. Že se stovky lidí hlásí do nějaké politické strany není něco zcela běžného,“ prozradil Kopeček. Nábor členů na všech regionálních úrovní ale sleduje jasný cíl - uspět v komunálních volbách. „V momentě, kdy totiž nemám v dané obci členy, tak se špatně staví kandidátka do komunálních voleb,“ vysvětlil Kopeček.
