Jihomoravský a Zlínský kraj - Nedostatek peněz, krize i nové rozpočtové určení daní nutí některá města prodávat svůj majetek. Brno jen za loňský rok zpeněžilo budovy a pozemky za 670 milionů. Podařilo se mu přitom rozprodat desítky bytových domů a řadu administrativních budov. Lehce se daly koupit nemovitosti v centru. Za pozemky v průmyslové zóně Černovická terasa utržilo město stamiliony. Svůj majetek rozprodávají i ostatní obce Jihomoravského a Zlínského kraje, jsou však střídmější. Zbavují se přitom hlavně bytů, pozemků. Některá města, například Uherské Hradiště, dokonce svých akcií.
Náměstek primátora: enormní prodej majetku Brna byl nutný, v odkup Jalty doufáme
„V rozpočtu byl pro rok 2012 schválen prodej cenných papírů určených k obchodování v maximální výši 140 milionů korun, a to na krytí podílů k dotačním investičním akcím, případně na financování vlastních kapitálových výdajů. Nakonec město prodalo cenné papíry ve výši 90 milionů,“ uvedl Jan Pášna, mluvčí Uherského Hradiště. Město i letos plánuje prodat několik domů, které nevyužívá a ani nepronajímá, jako je třeba budova bývalé okresní vojenské správy či tři další domy.
Znojmu by měl pomoci dořešený soudní spor ohledně areálu bývalých jatek v centru města, v němž je řada prázdných hal. A doufá, že jej prodá za velmi slušnou cenu, protože leží v jedné z nejatraktivnějších částí. Přes 8 milionů chce letos utržit za prodej bytů a pozemků v průmyslové zóně Nouzka II Vyškov.
Brno prodává. I kvůli 700 milionům, o něž přišlo z rozpočtového určení daní
Brno k velkému objemu prodeje vlastního majetku donutila nepříliš dobrá finanční situace. Stavby, které by si dřív zřejmě nechávalo takzvaně v záloze, už dneska držet nechce. Proto nabídlo zájemcům například administrativní budovu v Jezuitské ulici v samém srdci města za 26 milionů nebo podíl na administrativní budově v Šumavské, za který dostalo 15 milionů. Za dalších 16,5 milionu přitom prodalo jen před několika týdny i jednu z budov na Mendlově náměstí, kterou ještě před několika lety chtěli srovnat se zemí v souvislosti s rekonstrukcí lokality.
„Musíme prodávat, a to bez větších podmínek. Samozřejmě je nám jasné, že zbavovat se majetku není pro město principiálně dobré, ale nic jiného nám nezbývá,“ míní náměstek primátora Oliver Pospíšil (ČSSD). Dříve se přitom majetek prodal zhruba za 200 milionů ročně. Loni jej Brno prodalo za 670 milionů, z toho 350 milionů získalo za pozemky na Černovické terase. Letos chce prodávat opět zhruba za 300 milionů. Už dnes má dva zájemce o bývalý areál kojeneckého ústavu v ulici Hlinky za 65 milionů.
Vila, ve které sídlil kojenecký ústav
Podle odborníků je prodej městského majetku v tak velkém objemu problémem. Město se totiž zbavuje základního kapitálu, a pokud peníze využije například na běžný provoz, a nikoliv účelově, jde o velký hazard. „Pokud se zbavuje majetku, který je v dobrém stavu, a například pozemků, jejichž cena může být za dva roky mnohem vyšší, nepovažoval bych takové město za dobrého hospodáře,“ uvedl finanční odborník Josef Machů.
Ležáky, které městské kasy stojí nejvíce, se neprodávají. Jaltě svítá naděje, už několikátá
Seznam nemovitostí, které se městům prodat stále nedaří, také není zrovna krátký. Je to například areál znojemského Louckého kláštera, který se radnice snažila léta prodat, už se o to ale nesnaží, boskovický Salmův mlýn zatížení soudním sporem či brněnský palác Jalta. O něj projevila zájem podnikatelka Magdalena Robková a radnice hovoří o vážné zájemkyni. Je už ale několikátá a tak je i radnice opatrná. „Mám ale s Jaltou opravdu vážné úmysly. Chtěla bych ji zrekonstruovat a využít všechny prostory. Jednak bych tam chtěla zbudovat luxusní byty a komerci, ale také využít ty obrovské podzemní prostory,“ prohlásila dnes Robková.
V obchodním rejstříku figuruje sedmačtyřicetiletá podnikatelka Robková, která pobývá především v zahraničí, ve dvou firmách - v jedné realitce a druhé firmě, která se zabývá prodejem vína. Tvrdí ale, že za ní stojí velký zahraniční developer, který jí poskytne 100 milionů jak na koupi Jalty, tak dalších sto na její rekonstrukci. Do doby, než se tak stane, bude palác Jalta dál chátrat.
Magdalena Robková - podnikatelka
„Mám ale s Jaltou opravdu vážné úmysly. Chtěla bych ji zrekonstruovat a využít všechny prostory. Jednak bych tam chtěla zbudovat luxusní byty a komerci, ale také využít ty obrovské podzemní prostory.“
Zda-li se obchod s „danajským darem“ podaří, nechce náměstek Pospíšil předjímat. Město má podle všeho záruku v desetimilionové kauci, kterou musí Robková městu složit. „Kdyby ji složila a nakonec k obchodu přesto nedošlo, město si dle smlouvy nechá pět milionů,“ dodal. Solventnost zájemkyně si ale neověřovalo a podmiňovat smlouvu například načasováním případné rekonstrukce paláce taky nebude. „Není na to doba. Nechceme dopadnout jako při prodeji pozemků pod někdejšími jaselskými kasárnami,“ dodal náměstek.
Své neprodejné budovy má například i Kroměříž. Jsou mezi nimi i tři budovy, které by jí přinesly necelých deset milionů. „Prodejen domů v Kojetínské, Rostislavově a Purkyňově ulici bychom přitom získali zhruba deset milionů, které bychom využili na splácení dluhů, za něž musíme vydat 40 milionů ročně,“ vysvětlil mluvčí Kroměříže Pavel Zrna.
Byty, rodinné domky a chaty jdou „na dračku“
Co lze opravdu prodat téměř lusknutím prstu, jsou byty. Města se jich zatím zbavují ráda. Reagují tak většinou na zájem samotných občanů. Zlín tak například v roce 2012 prodal 113 bytů, z toho 35 půldomků za 38 milionů. Rok 2013 bude ve znamení privatizace poloviny bytového fondu Znojma. „I když primárním důvodem této privatizace je snaha vyřešit bytové potřeby občanů, dalším důvodem je nutnost plnění odkládacích podmínek při refinancování revolvingového úvěru od Komerční banky,“ vysvětlila znojemský mluvčí Zuzana Pastrňáková.
Baťovská architektura
Břeclav získala největší peníze za prodej bytů už v letech 2008 a 2009, získala tak 400 milionů. Část peněz se snaží schraňovat a letos z nich půjdou peníze na opravu bytů, které si město nechalo, rekonstrukci bývalé budovy úřadu na ulici Tomáše Garrigua Masaryka a budovy Domu školství.
Loni si přitom na účet mohl připsat zhruba 17 milionů za prodané byty a 4 miliony za pozemky Vyškov. První suma skončí ve Fondu bydlení, druhá bude využita na provoz města.
A to je podle odborníků krok správný. „V těchto ohledech nejsou města příliš dobrým hospodářem, neumí se o byty a bytové domy skutečně starat,“ dodal Machů. Zlín hodlá letos navíc prodat objekt bývalého okresního soudu a chatu na Sirákově. Rekreačního zařízení se zbaví i Uherské Hradiště a Vsetín chce dokonce prodat dvě klubovny - v Janišově a ve Vesníku.