Na premiéru Dvořákovy Armidy přijel i skladatelův vnuk

Ostrava - Národní divadlo moravskoslezské se pokouší vzkřísit zapomenutou operu Armida jedno z nejslavnějších Čechů Antonína Dvořáka. Na premiéru díla v režii Jiřího Nekvasila se přijel podívat i poslední žijící vnuk skladatele - Antonín Dvořák III.

Reportáž Petry Sasínové (zdroj: ČT24)

Syn osmého dítěte skladatele, Antonín Dvořák z Příbrami, který dvacet let pracoval v tamních uranových dolech, viděl poslední dílo slavného dědečka poprvé v životě.

„Pokud jsem někdy viděl Armidu jako dítě, tak je to možné, ale nepamatuji si. Toto je moje první představení Armidy, které jsem za těch 83 let viděl. Hudbu miluji, ale vůbec muzikant nejsem,“ řekl Anotnín Dvořák III. po premiéře.

Na rozdíl od Rusalky divadla inscenují Armidu sporadicky. Poslední scénické provedení bylo před jednadvaceti lety právě v Ostravě. A teď je ostravská scéna jediná na světě, která ji uvádí.

„Je to mimořádně nádherná hudba a absolutně nechápu, že tahle opera stojí stranou zájmu divadel na celém světě,“ řekl představitel hlavního hrdiny, zpěvák Tomáš Černý.

„Je to pořád plnokrevný Dvořák a každý z posluchačů si tam určitě najde i tu Rusalku,“ uvedla sopranistka Eva Dřízgová-Jirušová, která zpívá Armidu už podruhé v životě.

Na velký epos o lásce křižáckého rytíře a pohanské princezny se od začátku lepí smůla. Premiéra v roce 1904 byla nepovedená a zklamaný Dvořák zemřel měsíc po ní.

„Dvořák v Armidě používá zajímavé a velice barevné motivy, samozřejmě odkazuje na dílo Richarda Wagnera, ale sám sebe nezapře barevností a geniální melodikou,“ řekl také dirigent a šéf operního souboru, jenž Armidu prosazoval, Robert Jindra.

Mimořádné je toto dílo i podle hudeního publicisty Martina Jemelky. „Způsobem instrumentace se v Armidě Dvořák přiblížil k prahům hudebního impresionismu a expresionismu,“ prohlásil Jemelka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...