Jihlava - Kdo poznal vodicího psa již nikdy nechce bílou hůl. To říkají lidé s těžkým zrakovým postižením. Ale i vodicí psi se musí ve své "profesi" zdokonalovat. Na Vysočině proto začalo celostátní soustředění držitelů vodicích psů. Pod vedením odborníků se zdokonalují v pohybu a orientaci v neznámém prostředí.
Tříletá fenka Priscila prakticky na každém kroku doprovází Lindu z Plzně, která má těžké zrakové postižení. Stěží dokáže očima vnímat pouze obrysy a bez své čtyřnohé pomocnice už si život nedokáže představit. „Během soustředění procvičujeme ve městě především jak má Priscila najít přechod, obrubníky, chodník, aby mě v té rušné Plzni nezavedla tam, kam nemá,“ popisuje základní soubor činností vodicího psa nevidomá Linda Ambrožová.
Spolu s Lindou se do Švábova u Batelova sjely na tradiční soustředění asi čtyři desítky nevidomých. 7 instruktorů se jim a jejich pejskům dvakrát denně individuálně věnuje. „Cvičení se skládá z frekvence, což je samostatná práce vodicího psa v běžném městském provozu, a další částí je cvičení klasické kynologické poslušnosti a ovladatelnosti,“ říká předsedkyně Klubu držitelů vodicích psů Ilona Vobrová.
Jako nejlepší a nejposlušnější vodicí psi se v současnosti osvědčují labradorští nebo zlatí retrívři. Jejich náročná výchova trvá asi dva roky, ale i v praxi mají stále co zlepšovat. „Ti pejsci mohou zapomenout například chůzi po krajnici, nebo jízdu dopravním prostředkem,“ připomíná Ilona Vobrová. „Tady se chodí a hledají třeba schody, dveře, přechody a tak. Procvičují se takové ty věci, co jsou na denním pořádku,“ vyjmenovává další úkoly vodicích psů nevidomá Blanka Janečková.
S nevidomými a slabozrakými i jejich vodicími psy se budeme na Jihlavsku potkávat až do konce týdne. Soustředění potrvá až do neděle 17. srpna.
