Jižní Morava/Zlínský kraj - Opuštěná a chátrající zemědělská družsva hyzdí nejednu obec. Staré kravíny dnes ale mají i nová využití. Slouží jako kulturní centra, prezentační sídla firem nebo muzea zemědělské techniky. Na nákladnou rekonstrukci ale většina obcí nemá peníze.
Na úvod příběh se šťastným koncem: Před čtyřmi lety prošel nákladnou rekonstrukcí areál bývalého vepřína v Bílovicích na Uherskohradišťsku. Přestavba zahrnovala nový futuristický povrch a kruhové střešní světlíky. Fasádu dvou budov nyní tvoří lesklá stříbrná fólie. V typické podlouhlé stavbě se letos předávaly i Národní ceny za studenstký design z rukou zástupců zlínské univerzity. „Šlo nám o to, aby se sjednotil objem budov do jednoho celku. Tím se vytvořila taková nová realita,“ uvedl zakladatel bílovické společnosti David Karásek.
V bývalé zemědělské budově sídlí administrativa designové společnosti, která v moderně upraveném centru své výrobky i prezentuje. Pod střechou bývalého JZD sídlí také sklad a výrobní část společnosti. „Je pravda, že v podkroví je tepleji, než je obvyklé. Musí tam být vzduchotechnika. Jinak je to normální původní budova,“ popsal rozdíl v bydlení Karásek.
Co udělat se starým kravínem řešili také v Hošticích-Herolticích na Vyškovsku. Vzniklo tak Muzeum zemědělských strojů, které představuje hospodaření na venkově od 19. století. Stovky exponátů zahrnují spalovací motory zemědělské techniky i původní vybavení koňských potahů. Výstava funguje coby stálá expozice družstva Haná, jež působí ve Švábenicích.
Zvelebit někdejší JZD chtějí také v Lovčičkách na Vyškovsku. Od studentů architektury si nechali zpracovat návrhy, jak by chátrající areál mohl v budoucnu vypadat. „Od roku 2006 obec nebyla schopná areál zrevitalizovat. Architekti z brněnského VUT se proto rozhodli udělat ročníkovou práci pro své studenty – zpracovali urbanistické studie pro tento areál,“ vysvětlil místostarosta Lovčiček Michal Kraus (ČSSD).
„Kouzlo studie je v tom, že spojuje rodinné domky i domy s malým hospodářstvím nebo budovy pro seniory. Bude to komplex pro 100 až 150 lidí, což je 20 procent celkové populace obce,“ naznačil rozsah využití Kraus. Například student Michal Stehlík chtěl vytvořit bytovou zástavbu, která by ale zároveň vycházela z charakteru místa. „Určitou nevýhodou může být současný špatný stav staveb, ekologická zátěž, nebo i strach místních z velké oblasti, která by přivedla spoustu nových lidí,“ naznačil možná úskalí Stehlík.
Konkrétní návrh, jak bude lovčický areál vypadat ale ještě vedení obce nemá. Projekty studentů se chce jen inspirovat. „Nikdo neuvažuje o tom, že okamžitě začneme stavět požární zbrojnici, knihovnu, obecní úřad nebo domov pro seniory, protože na to obec nemá prostředky,“ připustil místostarosta. Peníze ale později chtějí Lovčičky získat z prodeje obecních pozemků.
Přestože původní podobu zemědělského družstva mají místní stále v paměti, s jeho srovnáním se zemí se už smířili. „Když se rozdávaly ceny pro nejhezčí farmu, Lovčičky pravidelně vyhrávaly. Ale vím, že není možné areál udržet s budovami z 50. let,“ smutně dodal Kraus.
V opuštěných areálech vidí potenciál naopak architekti a urbanisté. „Toto jsou projekty, se kterými se budou dnešní studenti - pozdější architekti setkávat. Jsou to revitalizace opuštěných areálů,“ okomentoval směřování urbanismu vedoucí Ústavu navrhování brněnského VUT Vítězslav Nový.
Dvacet let chátrající družstevní sklad chtěla odkoupit i Střítež na Jihlavsku. Obec ale neuspěla a nyní její náves hyzdí ruina. „Mrzí nás to, protože tenkrát na to byly peníze, aby se to zrekonstruovalo,“ zavzpomínal starosta Stříteže Pavel Koudela (nez.).
Zázemí zemědělského podniku v Nivnici možná nevypadá na první pohled zcela moderně, vybavení má ale nové. „Prvotní je, aby to bylo funkční a teprve druhotné je, aby to slušně vypadalo,“ argumentoval ekonom nivnické společnosti Martin Moulis. Největší finanční injekcí pro ně byla výstavba bioplynky. „Největší investicí za posledních pět let byla bioplynová stanice, která nám ale zároveň pomohla stabilizovat ekonomiku firmy,“ popsal finanční zdroj Moulis.
Sám odhaduje, že za posledních patnáct let komplex spolykal už 200 tisíc milionů korun. „Celý areál se musel zmodernizovat. Například naše dojírna je částečně automatizovaná, řízená počítačem,“ pochlubil se Moulis. Sám přitom věří, že alespoň polovina zemědělských středisek stále funguje s původním účelem. Aby přežila, musela přitom projít rekonstrukcí. Ani nivnická zemědělská společnost nezahálí. Příští rok například chtějí opravit silnice v areálu.
Na jihu Moravy dnes zůstává 180 opuštěných brownfieldů, které původně sloužily zemědělským družstvům. „Máme dotace pro brownfields zaměřené na nové využití prostoru. Můžou to být vzdělávací zařízení, mohou tam vzniknout i nové ubytovací kapacity. Při revitalizaci záleží na novém smyslu, nezáleží na tom, co tam bylo předtím,“ vysvětlila mluvčí Regionálního operačního programu Jihovýchod Kateřina Dobešová. Ačkoliv většina prázdných ploch se po rekonstrukci proměnila v průmyslové areály, například v Bystřici nad Pernštejnem nově vzniká centrum zelených vědomostí.
Na konci osmdesátých let fungovalo na jihu Moravy asi 250 státních podniků a zemědělských družstev. Tehdejší Jihomoravský kraj ale zahrnoval i část Vysočiny a Zlínského kraje.
