Rváčov (Hlinsko) – Jméno Lubomír Votava bylo velmi často skloňováno v devadesátých letech. Jedná se totiž o největšího rváče politických kuloárů tehdejší doby. Votava byl tehdy asistentem a tělesným strážcem republikánského vůdce Miroslava Sládka. Nejvíc ho proslavil incident s policií, před kterou se zamkl v Poslanecké sněmovně, aby se vyhnul soudu kvůli rvačce. Po odchodu do politického důchodu se usadil v obci Rváčov a začal tady pěstovat zvláštního koníčka – na svou chalupu věší nahé panenky.
Devětačtyřicetiletý vyučený traktorista Lubomír Votava byl v devadesátých letech minulého století ve víru politického dění, do něhož někdy sám aktivně, ba dokonce i fyzicky zasahoval. V roce 1989 totiž po shlédnutí mítinku republikánské strany do ní vstoupil a za čas se vypracoval až na místo asistenta předsedy republikánský strany, kterým byl Miroslav Sládek.
Votavu asi nejvíce proslavil incident s novinářem Markem Vítkem, kdy Vítek na Staroměstském náměstí „dostal pár facek“. „Vlepil jsem mu je, ale nebyly to žádný velký facky ve skutečnosti. Víte co, ono ve skutečnosti nikdy ty naše zásahy nebyly takový, že by ty lidi z toho měli nějaký zdravotní následky nebo něco takovýho,“ popisuje Votava.
Marek Vítek, novinář
„Měl jsem nějaký otřes mozku a měl jsem pohmožděniny jakoby po celém těle, protože vlastně celou tu cestu po schodech, po těch schodech k pomníku, až za pomník mě ta bojůvka táhla.“
Poté, co se s vůdcem republikánů jeho osobní strážce před čtrnácti lety rozešel, žije ve Rváčově životem starého mládence, pracuje brigádnicky v lese při likvidaci polomů. Má skoro neustále puštěnou zpravodajskou čtyřiadvacítku a také pěstuje zvláštního koníčka, když věší nahé panenky kolem svého domu. Většina mě považuje za šílence, hodně mě jich může považovat i za blázna, často se nad sebou zamýšlím, jestli je to, co se děje, skutečnost nebo sen, popisuje Votava. Podle psychologa Slavomila Hubálka vypovídá Votavův koníček o fantazijní agresivitě.
Slavomil Hubálek, psycholog
„V každém případě je to odrazem jakési fantazijní agresivity a my dobře víme, že před agresivním činem předchází dlouhé období fantazií, v podstatě přípravy a domnívám se, že to v podstatě nějakým způsobem symbolizuje agresivitu na dítě, na dětský objekt, a pokud mluvíme o prevenci násilí ve společnosti, tak si myslím, že přinejmenším by ten autor měl být podrobně psychologicky, psychiatricky vyšetřen znalci, aby se zjistilo, zda to nepřináší nějaké nebezpečí skutečně živým lidem.“
S podivuhodným koníčkem nesouhlasí řada obyvatel obce. „Já jsem o tom s ním hovořil a tenkrát mně vysvětloval, že se snaží v lidech vzbudit určitý rozpor mezi tou krásou a mezi panenkami. Když budu za sebe osobní, mně se to taky nelíbí, ale je to na jeho domě, těžko s tím něco dělat,“ vysvětluje starosta obce Tomáš Dubský.
Někteří lidé jsou toho názoru, že by to měla řešit policie. Ta zde ale nemá žádnou moc. „Já se nedomnívám, že by to mělo být posuzováno jako trestné jednání. Tady by v úvahu připadal maximálně trestný čin výtržnictví, ale domnívám se, že toto jednání nedosahuje ani toho minimálního stupně společenské škodlivosti, aby toto jednání skutečně jako trestný čin mohlo být posuzeno a projednáno před soudem,“ vysvětluje právník Ludvík Kummer.
