Praha – V domě U Drahomířina sloupu na Loretánském náměstí začaly stavební práce, které mají palác z konce 16. století přeměnit v multifunkční Knihovnu Václava Havla. Podle zjištění Reportérů ČT ovšem na stavební úpravy, které financuje uhlobaron Zdeněk Bakala, dosud nebylo vydáno stavební povolení. O podobu stavebních zásahů do pozdně renesančního domu se přitom s pražským magistrátem, který úpravu povolil, přou památkáři – podle nich jsou plánované změny naprosto neadekvátní.
Knihovna Václava Havla v Praze vzniká po vzoru podobných institucí v USA. Jejím primárním úkolem je shromažďovat materiály o zesnulé hlavě státu, a uchovat tak dalším generacím prezidentův odkaz. V objektu na pražských Hradčanech tak vznikne badatelské archivní centrum i expozice orientovaná jako muzeum 21. století. Počítá se zastřešeným nádvořím a podzemním archivem. Autorem projektu rekonstrukce je španělský architekt Ricardo Bofill.
Spor o bazén
Pražští památkáři ovšem stavbě vyčítají přílišnou kumulaci funkcí. Vedle zmíněných veřejných prostor má totiž v části paláce vzniknout soukromá pražská rezidence Zdeňka Bakaly, jejíž součástí bude mj. také bazén. I kvůli němu budou muset stavaři zasáhnout do sklepení domu a část podzemí odtěžit.
Právě šíře stavebních úprav představuje mezi památkáři a magistrátem hlavní jablko sváru. Vědecká rada Národního památkového ústavu takovou přestavbu nedoporučila s tím, že rekonstrukce je necitlivá a předimenzovaná. Magistrátní odbor památkové péče jí i přesto dal zelenou, když vydal souhlasné stanovisko k územnímu řízení i stavebnímu povolení.
„Mám mnoho jiných příkladů, kdy víme, že památkový odbor magistrátu vychází vstříc investorům nad rámec své povinnosti,“ upozornila generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.
Kritizovaná je také stavba bazénu, kterému bude muset ustoupit část historických interiérů v jedné z nejcennějších památkových zón české metropole. Sám Bakala ovšem výtky památkářů považuje za přepjaté. „Je třeba si uvědomit, že bazén v dnešní době není žádným nadbytečným luxusem,“ konstatoval jeho mediální zástupce Pavel Kočiš. Obdobný postoj zastává i magistrát. „Nemyslím si, že by to podstatu toho objektu nějak ohrožovalo,“ podotkl bývalý ředitel odboru památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy Jan Kněžínek.
Když se hubí dřevomorka…
Podnikatele Zdeňka Bakalu zatím projekt stál desítky milionů korun. Zda a kdy bude vydáno stavební povolení, není známo. Památkářská odvolání totiž stavbu prozatím zablokovala. Podle stavebního úřadu je ale dům kvůli dřevomorce ve špatném stavu, a tak ho musí vlastník zabezpečit. U Drahomířina sloupu proto probíhají stavební práce, které dům formálně zabezpečují.
Podle statika, kterého oslovila Česká televize, ale aktivita stavařů rozhodně nesouvisí jen s dřevomorkou. „Když hledáte dřevomorku, můžete udělat cíleně sondy. Rozhodně nepotřebujete celoplošné odkrývání stropů,“ řekl nezávislý projektant a statik Vít Mlázovský.
