Praha - Listopad 1989 byl jen začátek. Následující týdny a měsíce přinesly mnoho zásadních změn a teprve ony znamenaly vlastní transformaci Československa v demokratický stát. Jedním ze základním předpokladů byly i volby z 8. června 1990, první svobodné hlasování od roku 1946. Teprve z něj vzešlí zástupci mohli zvolit legitimní hlavu státu. Václav Havel, hlavní symbol listopadových změn, byl prezidentem sice zvolen již na sklonku roku 1989, volili jej však komunisté a do čela ČSSR. Volba se proto opakovala, opět ve prospěch prezidenta. Stalo se tak právě 5. července 1990. Václav Havel byl zvolen prezidentem ČSFR.
Pátý červencový den zasedlo ve Vladislavském sále 284 poslanců Federálního shromáždění (FS), přičemž historický prostor Pražského hradu zažíval prezidentskou volbu podruhé v krátké době; naposledy se zde zvedaly ruce 29. prosince 1989. O staronové hlavě staronového státu se rozhodlo již dopoledne.
Předseda FS Alexander Dubček v 11 hodin oznámil, že prezidentem České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR) byl třípětinovou většinou v obou komorách parlamentu zvolen Václav Havel. Sál tleskal. Snad až na pár výjimek. Proti zvolení Havla hlasovalo 50 zákonodárců.
Ještě týž den složil ústavním zákonem předepsaný prezidentský slib. S volbou prezidenta přitom FS nesmělo příliš otálet. Podle tehdy platných zákonů končilo Havlovo první funkční období 40 dnů od ustavení nového FS vzešlého z červnových voleb.
Havel prezidentem země, která pěla labutí píseň
Hned po zvolení Havlovi gratuloval tehdejší premiér Marián Čalfa. Zároveň jej ujistil, že vláda vyvine veškeré úsilí, aby nezklamala jeho důvěru. Havel v odpovědi uvedl: „Pevně věřím, že budeme spolupracovat, že vaše vláda dostane v nejbližších dnech důvěru, že nejen přežije příští dva roky, ale že se také s úspěchem zhostí svých úkolů.“
Prezidentský slib:
Slibuji na svou čest a svědomí věrnost České a Slovenské Federativní Republice. Budu dbát blaha národů a národností v ní žijících, své povinnosti budu konat podle vůle lidu a v zájmu lidu a zachovávat ústavu a ostatní zákony.
Prezident tehdy zřejmě netušil, že i jeho mandát nebude mít delšího trvání. V souvislosti s blížícím se rozpadem federace na funkci prezidenta ČSFR Václav Havel rezignoval měsíc před vypršením mandátu 20. července 1992 poté, co nebyl Federálním shromážděním zvolen na další funkční období.
