Vědci vytvořili „nízkoemisní krávy“. Dobytek produkuje méně skleníkového plynu

První zemědělci začali chovat dobytek, který byl cíleně vytvořen tak, aby v plynech, jenž z něj vycházejí, bylo méně metanu. Mělo by to pomoci proti změně klimatu, věří autoři tohoto projektu.

Až se kanadskému farmáři Benu Loewithovi na jaře příštího roku narodí telata, budou mezi prvními na světě, která byla vyšlechtěna s konkrétním ekologickým cílem. Budou produkovat méně metanu.

Loewith, který žije v Lyndenu v Ontariu, začal v červnu uměle oplodňovat svých 107 krav a jalovic spermatem býků, kteří mají geneticky zakódováno, aby „měli nižší emise“ – zjednodušeně řečeno jejich metabolismus vytvaří méně metanu, než je u krav běžné.

  • Metan neboli karban je nejjednodušší alkan, a tedy i nejjednodušší stabilní uhlovodík vůbec.
  • Hlavním přírodním zdrojem metanu je zemní plyn.
  • Vzhledem k tomu, že metan silně absorbuje infračervené záření, patří mezi významné skleníkové plyny zvyšující teplotu zemské atmosféry (je přibližně 20krát účinnější než oxid uhličitý, ale jeho obsah v atmosféře je oproti němu asi 200krát nižší: 0,0002 % metanu a 0,04 % oxidu uhličitého, takže vliv metanu je přibližně desetkrát menší).

„Když budeme chovat a šlechtit dobytek, aby tvořil nižší emise, a přitom tomu neobětujeme jejich jiné vlastnosti, je to výhra,“ řekl Loewith pro agenturu Reuters. Nejen on věří, že by tyto genetické úpravy krav mohly pomoci snížit jeden z největších zdrojů tohoto silného skleníkového plynu.

Sperma geneticky upravených býků koupil, stejně jako jiní zemědělci od společnosti Semex, která ho začala prodávat letos na jaře – nabízí ho v osmdesáti zemích světa. Mezi prvními si ho pořídily firmy ve Velké Británii, USA a na Slovensku, uvedl viceprezident Drew Sloan. Podle jejich výpočtů by se tak daly emise metanu pocházející z chovu dobytka v zemích, které přejdou na „nízkoemisní krávy“, do roku 2050 snížit až o 20–30 procent.

Že by to mohlo mít smysl, potvrdil agentuře Reuters i Frank Mitloehner, profesor na Kalifornské univerzitě v Davisu, který se na vývoji tohoto genetického produktu nepodílel.

Najdou se ale i odpůrci – někteří představitelé mlékárenského průmyslu nejsou zatím o smyslu chovu nízkometanového dobytka přesvědčeni a tvrdí, že by úprava mohla vést k problémům s trávením.

Kanadské ministerstvo zemědělství uvedlo, že zatím tento konkrétní produkt z hlediska snižování koncentrace metanu neřešilo, ale že obecně je snížení emisí z hospodářských zvířat „nesmírně důležité“.

Hospodářská zvířata se na světových emisích skleníkových plynů podílejí 14,5 procenty. Metan je po oxidu uhličitém druhým největším skleníkovým plynem.

Farmáři sice mohou už dnes dobytek krmit přísadami, které snižují produkci metanu, ale tyto účinky vyprchají, jakmile je dobytek přestane jíst, uvedl Mitloehner. Kombinovaný přístup je podle něj mnohem účinnější.

Vývoj trval roky

Vědci, kteří na vývoji této úpravy pracovali, zachycovali výdechy skotu, aby v nich změřili obsah metanu, a poté porovnávali údaje s genetickými informacemi a vzorky mléka. Našli tak nejvhodnější plemeno, které dále upravovali. Pokud se bude dobytek i nadále šlechtit tak, aby produkoval méně metanu, měl by se tento znak přenášet evolučně dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 1 hhodinou

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 5 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 6 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026
Načítání...