Středověká obchodní cesta s mroží slonovinou vedla do Kyjeva. Podle nové studie začínala možná až v Kanadě

Středověký Kyjev byl se Skandinávií propojený ještě více, než se předpokládalo, ukázal nový výzkum ukrajinských archeologů. Důkazem je objev kusů mrožích lebek, které pocházely z Grónska nebo dokonce z Kanady.

Výzkum na kyjevské ulici Spaska začal už roku 2007. Toto místo sice leží na místě u nábřeží Dněpru, kde severští obchodníci prodávali ve středověku své zboží, ale všechna předchozí zkoumání zde nic neobjevila.

Průzkum vedený archeoložkou Natalií Khamaikovou ale úspěšný byl. Protože Dněpr tuto oblast pravidelně zaplavoval, byly skvěle rozdělené jednotlivé vrstvy - a v nich se našlo množství nejrůznějších artefaktů.

Nejzajímavější byla vrstva, která podle všeho pochází z doby kolem roku 1100. V ní se našly zlaté dráty, úlomky skla, vyřezávaná slonovina, germánský železný meč a obrovské množství zvířecích kostí a kůstek. Vůbec nejdůležitější se nakonec ukázalo devět masivních kostí pocházejících z mrožích lebek.

Genetická analýza totiž ukázala, že DNA odpovídá zvířatům, která žila jen v Grónsku nebo v Kanadě. Obchodní cesta, která končila v Kyjevě, tedy začínala až na dalekém severu a musela měřit přes čtyři tisíce kilometrů.

Úlomky z mrožích lebek nalezené v Kyjevě
Zdroj: Proceedings of the Royal Society B

Poklad z mrožích klů

Mroži byli ve středověku jedním z největších pokladů severu. Z jejich šlach se vyráběly nenahraditelné části lodní výstroje, tuk byl svítidlem a kly zase materiálem, který v Evropě i arabském světě nahrazoval pravou slonovinu.

Snadno se opracovává (nejčastěji vyřezáváním), vypadá krásně a je odolná vůči zubu času i vlivu prostředí. Vyráběly se z ní proto jílce mečů, herní předměty, ale i náboženské artefakty.

Historici dlouho předpokládali, že obchod s mrožovinou byl omezený regiony: tedy, že ve Skandinávii se využívala zvířata z Grónska, zatímco v Rusku a na Ukrajině spíše ta z ruské části Arktidy. A až doposud to také výzkumy potvrzovaly. Jenže objev z Kyjeva tento pohled komplikuje.

Hlavice berly z let 1050 až 1100, řezba v mrožím klu
Zdroj: Wikimedia Commons

Mroží kly se převážely se zbytkem lebky - proto se do Kyjeva dostaly i úlomky lebečních kostí. DNA v nich se zachovala velmi dobře, takže se z ní daly získat informace o původu mrožů. „Hodně nás to překvapilo,“ uvedla Khamaiková pro odborný časopis Science. „V Kyjevě jsme takové nálezy nikdy neměli.“

Vědci pod jejím vedením proto podrobili kosti i další analýze, tentokrát chemické. Ta prozradila, že složení velice dobře odpovídá vzorkům z Grónska a Islandu, ale vůbec ne těm z Barentsova moře - tedy oblasti, která zásobovala mrožovinou tento prostor. Dalším dokladem skandinávského původu mrožů byly stopy po řezech - ty pocházejí zřejmě ze snahy odlomit opatrně kly. I ony se podobají těm nalezeným ve Skandinávii.

Hrací deska hnefataflu z 11. století
Zdroj: Wikimedia Commons

Hra o trůny

Posledním důkazem o skandinávském původu mrožů je další nález ze stejného místa. Archeologové totiž jen kousek od úlomků lebek našli několik figurek ze hry hnefatafl. Tato vikingská obdoba šachů je odvozená od římské hry latrunculi a byla mezi severskými národy nesmírně oblíbená.

Jedna z figurek nalezených v kyjevské ulici Spaska byla vyřezaná z mroží slonoviny - šlo zřejmě o figurku krále. Dochovala se ve velmi dobrém stavu, analýza ukázala, že vypadá prakticky úplně stejně jako figurky ze stejné hry nalezené ve skandinávských zemích.

Podle studie, která vyšla v dubnu v odborném žurnálu Proceedings of the Royal Society B, tedy všechny tyto důkazy dohromady přesvědčivě ukazují, že původem kostí bylo Grónsko nebo dokonce kanadské části Arktidy.

Co to říká nového? Jednak to ukazuje na ještě intenzivnější propojení mezi Skandinávií a oblastí dnešní Ukrajiny, ale také to naznačuje na významné změny, které se ve středověkém světě odehrávaly. Nedávno totiž vědci upozornili, že lebky skandinávských mrožů z let 1000 až 1400 se postupně stále zmenšovaly. To znamená, že zvířata nestačila k pokrytí poptávky a stále více se lovila i mláďata nebo samice. 

Nový výzkum ukazuje, proč se to stalo: kly ze severozápadu Evropy totiž musely pokrýt touhu po krásném materiálu nejen ve Skandinávii, ale také na východě kontinentu a zřejmě i v Arábii.

Úbytek mroží populace, který logicky následoval, zase vysvětluje, proč došlo k tak rychlému a zatím ne zcela pochopenému opuštění vikingských kolonií v Grónsku v letech 1300 až 1400. Studie navíc zdůrazňuje, jak významnou roli hrál Kyjev díky své strategické poloze na Dněpru v mezinárodním obchodu mezi Evropou a Orientem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 2 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 6 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 6 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 21 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...