„Nekritizujte režim v zemi,“ vyzval vědce šéf Ruské akademie věd

Vědci by neměli zveřejňovat ve veřejném prostoru urážlivé komentáře o režimu v zemi, okomentoval prezident Ruské akademie věd (RAN) Alexandr Sergejev výnos prezidenta Vladimira Putina o vyloučení čtyř renomovaných vědců z vědecké rady při bezpečnostní radě hlavy státu. Uvedla to agentura TASS. Všichni vyloučení se na začátku března podepsali pod prohlášení, upozorňující na rizika a důsledky ruské invaze na Ukrajinu.

Putin z řad svých poradců vyloučil ředitele Ústavu Evropy Alexeje Gromyka, ředitele střediska euroatlantické bezpečnosti diplomatické akademie MGIMO Alexandra Nikitina, hlavního vědeckého pracovníka Ústavu USA a Kanady RAN Alexandra Panova a vědeckého ředitele tohoto ústavu Sergeje Rogova.

„Kolegové, kteří podepsali veřejný dokument, jsou nepochybně velice vážení, jsou to i ředitelé a vědečtí vedoucí našich akademických ústavů, jakož i ústavů ministerstva zahraničí. Velmi vážení lidé. Sergej Michajlovič (Rogov) byl dokonce vedoucím rady expertů, což vypovídá, jaký byl k němu vztah. Ale dokonce i v případě, že nesouhlasíte, tak proč to dáváte najevo ve veřejném prostoru?“ pozastavil se Sergejev.

Prezident akademie sice oceňuje občanské stanovisko každého z vědců, nicméně podle TASS pokládá prý za nezbytné, aby toto stanovisko bylo vyjadřované na vhodném místě a formulacemi, které nebudou vůči úřadům urážlivé.

Putinovo Rusko má s vědou problém

Rusko současně zařadilo mezi „zahraniční agenty“ vědecko-popularizační magazín Troickij variant-Nauka, oznámil list Kommersant s odvoláním na úřední seznam „cizích agentů“. Kromě něj se na tento seznam na konci března dostaly nově i charitativní nadace KAF a ekologická organizace Druzja Baltiki (Přátelé Baltského moře).

Na černou listinu se časopis dostal poté, co v den ruského útoku na Ukrajinu zveřejnil otevřený dopis ruských vědců a odborných novinářů proti válce. O necelé dva týdny později úřady zablokovaly internetovou stránku časopisu, který od té doby působí na zahraničních serverech. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se tento magazín, který vychází tiskem i na internetu, věnuje otevřeně dopadům, které válka má na ruskou vědu, kritizuje například negativní důsledky na kosmickou agenturu Roskosmos.

Udělení nálepky „cizího agenta“, který své veškeré publikace a komunikaci musí označovat tímto zahanbujícím označením a podléhá mnohem přísnějšímu dozoru úřadů, se podle šéfredaktora Borise Šterna dalo čekat. „Je to odplata za dopis vědců. Jsem na to hrdý,“ napsal na Facebooku s tím, že bude přemýšlet, jak dál. „Je to jako živelná pohroma – neví se, jak se na to připravit,“ dodal zástupce šéfredaktora Michail Gelfand.

V Rusku fungují už tři rejstříky „zahraničních agentů“: pro média, pro nevládní organizace a pro spolky, které nejsou právnickou osobou. Nejrychleji se zvětšuje seznam cizích agentů mezi médii, do kterého jsou zařazována nejen média, ale i jednotliví novináři, právníci a ochránci lidských práv.

Pro zařazení na „černou listinu“ musí dotyční „vyvíjet politickou činnost“ v nejširším slova smyslu a dostávat „zahraniční financování“, což zákon nijak neupřesňuje, takže může jít i o dárky od přátel či získání zahraniční ceny. Zařazení mezi „agenty“ má mnohdy likvidační dopady.

Někteří vědci invazi odsoudili

V Rusku řada vědců přitom svou solidaritu s Ukrajinou projevuje, nejvíce je to vidět na výše popsaném otevřeném dopise, který podepsalo už přes pět tisíc ruských vědců a vědeckých novinářů. Označili v něm válku za „krok do nikam“, který z Ruska udělá ve vědě i politice vyvrhele.

V otevřeném dopise z 24. února se mimo jiné píše: „Invaze znamená, že my vědci už nebudeme moci normálně vykonávat svou práci: vědecký výzkum je přece nemyslitelný bez spolupráce s kolegy z jiných zemí“.

Dopis, který byl zveřejněn na nezávislém vědeckém zpravodajském webu TrV-Nauka, je částečně výzvou mezinárodnímu společenství, „aby jakékoli kroky k potrestání Ruska byly nastavené tak, aby nebyli potrestáni právě lidé, kteří mají námitky proti tomu, co Rusko dělá“, říká Michail Gelfand.

Ruským vědcům může navíc ze strany státu hrozit nebezpečí za to, že se vyjadřují ve prospěch Ukrajiny. Úřad ruského generálního prokurátora už prohlásil, že každý, kdo bude přistižen při poskytování pomoci národu nebo organizaci jednající proti Ruské federaci, může být obviněn z vlastizrady.

Úřady již zatkly stovky pouličních demonstrantů, včetně profesora Skoltechu Georgie Bazykina. Významný evoluční genetik byl zadržen 27. února poté, co v centru Moskvy držel ručně psaný nápis „Zastavte válku ještě dnes“. Později byl propuštěn a nyní čeká na soud. Na Twitteru napsal, že jeho osud je „jen drobnou nepříjemností ve srovnání s tím, čemu nyní čelí lidé na Ukrajině nebo čemu bude čelit celý svět včetně Ruska, pokud (prezident Vladimir) Putin dosáhne svého“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 14 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.