„Nekritizujte režim v zemi,“ vyzval vědce šéf Ruské akademie věd

Vědci by neměli zveřejňovat ve veřejném prostoru urážlivé komentáře o režimu v zemi, okomentoval prezident Ruské akademie věd (RAN) Alexandr Sergejev výnos prezidenta Vladimira Putina o vyloučení čtyř renomovaných vědců z vědecké rady při bezpečnostní radě hlavy státu. Uvedla to agentura TASS. Všichni vyloučení se na začátku března podepsali pod prohlášení, upozorňující na rizika a důsledky ruské invaze na Ukrajinu.

Putin z řad svých poradců vyloučil ředitele Ústavu Evropy Alexeje Gromyka, ředitele střediska euroatlantické bezpečnosti diplomatické akademie MGIMO Alexandra Nikitina, hlavního vědeckého pracovníka Ústavu USA a Kanady RAN Alexandra Panova a vědeckého ředitele tohoto ústavu Sergeje Rogova.

„Kolegové, kteří podepsali veřejný dokument, jsou nepochybně velice vážení, jsou to i ředitelé a vědečtí vedoucí našich akademických ústavů, jakož i ústavů ministerstva zahraničí. Velmi vážení lidé. Sergej Michajlovič (Rogov) byl dokonce vedoucím rady expertů, což vypovídá, jaký byl k němu vztah. Ale dokonce i v případě, že nesouhlasíte, tak proč to dáváte najevo ve veřejném prostoru?“ pozastavil se Sergejev.

Prezident akademie sice oceňuje občanské stanovisko každého z vědců, nicméně podle TASS pokládá prý za nezbytné, aby toto stanovisko bylo vyjadřované na vhodném místě a formulacemi, které nebudou vůči úřadům urážlivé.

Putinovo Rusko má s vědou problém

Rusko současně zařadilo mezi „zahraniční agenty“ vědecko-popularizační magazín Troickij variant-Nauka, oznámil list Kommersant s odvoláním na úřední seznam „cizích agentů“. Kromě něj se na tento seznam na konci března dostaly nově i charitativní nadace KAF a ekologická organizace Druzja Baltiki (Přátelé Baltského moře).

Na černou listinu se časopis dostal poté, co v den ruského útoku na Ukrajinu zveřejnil otevřený dopis ruských vědců a odborných novinářů proti válce. O necelé dva týdny později úřady zablokovaly internetovou stránku časopisu, který od té doby působí na zahraničních serverech. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se tento magazín, který vychází tiskem i na internetu, věnuje otevřeně dopadům, které válka má na ruskou vědu, kritizuje například negativní důsledky na kosmickou agenturu Roskosmos.

Udělení nálepky „cizího agenta“, který své veškeré publikace a komunikaci musí označovat tímto zahanbujícím označením a podléhá mnohem přísnějšímu dozoru úřadů, se podle šéfredaktora Borise Šterna dalo čekat. „Je to odplata za dopis vědců. Jsem na to hrdý,“ napsal na Facebooku s tím, že bude přemýšlet, jak dál. „Je to jako živelná pohroma – neví se, jak se na to připravit,“ dodal zástupce šéfredaktora Michail Gelfand.

V Rusku fungují už tři rejstříky „zahraničních agentů“: pro média, pro nevládní organizace a pro spolky, které nejsou právnickou osobou. Nejrychleji se zvětšuje seznam cizích agentů mezi médii, do kterého jsou zařazována nejen média, ale i jednotliví novináři, právníci a ochránci lidských práv.

Pro zařazení na „černou listinu“ musí dotyční „vyvíjet politickou činnost“ v nejširším slova smyslu a dostávat „zahraniční financování“, což zákon nijak neupřesňuje, takže může jít i o dárky od přátel či získání zahraniční ceny. Zařazení mezi „agenty“ má mnohdy likvidační dopady.

Někteří vědci invazi odsoudili

V Rusku řada vědců přitom svou solidaritu s Ukrajinou projevuje, nejvíce je to vidět na výše popsaném otevřeném dopise, který podepsalo už přes pět tisíc ruských vědců a vědeckých novinářů. Označili v něm válku za „krok do nikam“, který z Ruska udělá ve vědě i politice vyvrhele.

V otevřeném dopise z 24. února se mimo jiné píše: „Invaze znamená, že my vědci už nebudeme moci normálně vykonávat svou práci: vědecký výzkum je přece nemyslitelný bez spolupráce s kolegy z jiných zemí“.

Dopis, který byl zveřejněn na nezávislém vědeckém zpravodajském webu TrV-Nauka, je částečně výzvou mezinárodnímu společenství, „aby jakékoli kroky k potrestání Ruska byly nastavené tak, aby nebyli potrestáni právě lidé, kteří mají námitky proti tomu, co Rusko dělá“, říká Michail Gelfand.

Ruským vědcům může navíc ze strany státu hrozit nebezpečí za to, že se vyjadřují ve prospěch Ukrajiny. Úřad ruského generálního prokurátora už prohlásil, že každý, kdo bude přistižen při poskytování pomoci národu nebo organizaci jednající proti Ruské federaci, může být obviněn z vlastizrady.

Úřady již zatkly stovky pouličních demonstrantů, včetně profesora Skoltechu Georgie Bazykina. Významný evoluční genetik byl zadržen 27. února poté, co v centru Moskvy držel ručně psaný nápis „Zastavte válku ještě dnes“. Později byl propuštěn a nyní čeká na soud. Na Twitteru napsal, že jeho osud je „jen drobnou nepříjemností ve srovnání s tím, čemu nyní čelí lidé na Ukrajině nebo čemu bude čelit celý svět včetně Ruska, pokud (prezident Vladimir) Putin dosáhne svého“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 19 hhodinami

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 22 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 23 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025
Načítání...