„Nekritizujte režim v zemi,“ vyzval vědce šéf Ruské akademie věd

Vědci by neměli zveřejňovat ve veřejném prostoru urážlivé komentáře o režimu v zemi, okomentoval prezident Ruské akademie věd (RAN) Alexandr Sergejev výnos prezidenta Vladimira Putina o vyloučení čtyř renomovaných vědců z vědecké rady při bezpečnostní radě hlavy státu. Uvedla to agentura TASS. Všichni vyloučení se na začátku března podepsali pod prohlášení, upozorňující na rizika a důsledky ruské invaze na Ukrajinu.

Putin z řad svých poradců vyloučil ředitele Ústavu Evropy Alexeje Gromyka, ředitele střediska euroatlantické bezpečnosti diplomatické akademie MGIMO Alexandra Nikitina, hlavního vědeckého pracovníka Ústavu USA a Kanady RAN Alexandra Panova a vědeckého ředitele tohoto ústavu Sergeje Rogova.

„Kolegové, kteří podepsali veřejný dokument, jsou nepochybně velice vážení, jsou to i ředitelé a vědečtí vedoucí našich akademických ústavů, jakož i ústavů ministerstva zahraničí. Velmi vážení lidé. Sergej Michajlovič (Rogov) byl dokonce vedoucím rady expertů, což vypovídá, jaký byl k němu vztah. Ale dokonce i v případě, že nesouhlasíte, tak proč to dáváte najevo ve veřejném prostoru?“ pozastavil se Sergejev.

Prezident akademie sice oceňuje občanské stanovisko každého z vědců, nicméně podle TASS pokládá prý za nezbytné, aby toto stanovisko bylo vyjadřované na vhodném místě a formulacemi, které nebudou vůči úřadům urážlivé.

Putinovo Rusko má s vědou problém

Rusko současně zařadilo mezi „zahraniční agenty“ vědecko-popularizační magazín Troickij variant-Nauka, oznámil list Kommersant s odvoláním na úřední seznam „cizích agentů“. Kromě něj se na tento seznam na konci března dostaly nově i charitativní nadace KAF a ekologická organizace Druzja Baltiki (Přátelé Baltského moře).

Na černou listinu se časopis dostal poté, co v den ruského útoku na Ukrajinu zveřejnil otevřený dopis ruských vědců a odborných novinářů proti válce. O necelé dva týdny později úřady zablokovaly internetovou stránku časopisu, který od té doby působí na zahraničních serverech. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se tento magazín, který vychází tiskem i na internetu, věnuje otevřeně dopadům, které válka má na ruskou vědu, kritizuje například negativní důsledky na kosmickou agenturu Roskosmos.

Udělení nálepky „cizího agenta“, který své veškeré publikace a komunikaci musí označovat tímto zahanbujícím označením a podléhá mnohem přísnějšímu dozoru úřadů, se podle šéfredaktora Borise Šterna dalo čekat. „Je to odplata za dopis vědců. Jsem na to hrdý,“ napsal na Facebooku s tím, že bude přemýšlet, jak dál. „Je to jako živelná pohroma – neví se, jak se na to připravit,“ dodal zástupce šéfredaktora Michail Gelfand.

V Rusku fungují už tři rejstříky „zahraničních agentů“: pro média, pro nevládní organizace a pro spolky, které nejsou právnickou osobou. Nejrychleji se zvětšuje seznam cizích agentů mezi médii, do kterého jsou zařazována nejen média, ale i jednotliví novináři, právníci a ochránci lidských práv.

Pro zařazení na „černou listinu“ musí dotyční „vyvíjet politickou činnost“ v nejširším slova smyslu a dostávat „zahraniční financování“, což zákon nijak neupřesňuje, takže může jít i o dárky od přátel či získání zahraniční ceny. Zařazení mezi „agenty“ má mnohdy likvidační dopady.

Někteří vědci invazi odsoudili

V Rusku řada vědců přitom svou solidaritu s Ukrajinou projevuje, nejvíce je to vidět na výše popsaném otevřeném dopise, který podepsalo už přes pět tisíc ruských vědců a vědeckých novinářů. Označili v něm válku za „krok do nikam“, který z Ruska udělá ve vědě i politice vyvrhele.

V otevřeném dopise z 24. února se mimo jiné píše: „Invaze znamená, že my vědci už nebudeme moci normálně vykonávat svou práci: vědecký výzkum je přece nemyslitelný bez spolupráce s kolegy z jiných zemí“.

Dopis, který byl zveřejněn na nezávislém vědeckém zpravodajském webu TrV-Nauka, je částečně výzvou mezinárodnímu společenství, „aby jakékoli kroky k potrestání Ruska byly nastavené tak, aby nebyli potrestáni právě lidé, kteří mají námitky proti tomu, co Rusko dělá“, říká Michail Gelfand.

Ruským vědcům může navíc ze strany státu hrozit nebezpečí za to, že se vyjadřují ve prospěch Ukrajiny. Úřad ruského generálního prokurátora už prohlásil, že každý, kdo bude přistižen při poskytování pomoci národu nebo organizaci jednající proti Ruské federaci, může být obviněn z vlastizrady.

Úřady již zatkly stovky pouličních demonstrantů, včetně profesora Skoltechu Georgie Bazykina. Významný evoluční genetik byl zadržen 27. února poté, co v centru Moskvy držel ručně psaný nápis „Zastavte válku ještě dnes“. Později byl propuštěn a nyní čeká na soud. Na Twitteru napsal, že jeho osud je „jen drobnou nepříjemností ve srovnání s tím, čemu nyní čelí lidé na Ukrajině nebo čemu bude čelit celý svět včetně Ruska, pokud (prezident Vladimir) Putin dosáhne svého“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 10 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 14 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 16 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 17 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 20 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...