Už na začátku března naznačila Velká Británie, že by v rámci své vojenské pomoci mohla na Ukrajinu dodat i střely typu Starstreak. Podle webu Global Conflicts by se to mohlo stát právě v těchto dnech. Protiletecké střely by měly pomoci vrátit ukrajinské armádě rovnováhu potřebnou pro kontrolu vzdušného prostoru.
Starstreak je přenosný systém protivzdušné obrany vyvinutý společností Thales Air Defence v Belfastu. Výrobce popisuje zbraň jako „střely určené k zajištění blízké vzdušné obrany proti konvenčním vzdušným hrozbám, jako jsou stíhačky s pevným křídlem nebo vrtulníky“. Thales dodává, že Starstreak je „skutečně univerzální střela“, kterou lze odpalovat nejen pěchotou, ale také z lehkých pozemních, námořních i vzdušných platforem. Uvádí, že ji proto lze „rychle nasadit do operací a snadno začlenit do struktury sil“.
Tato tvrzení výrobce se opírají o pětadvacetiletou zkušenost britské armády. Zbraň používá od roku 1997.
Starstreak váží pouhých 14 kilogramů a měří asi 140 centimetrů, takže se dá snadno přenášet i na delší vzdálenosti. Skládá se z odpalovací trubice a zaměřovací jednotky, kterou ovládá jeden voják. Ten sleduje cíl pomocí opticky stabilizovaného zaměřovače – poté, co ho zaměří, odpálí střely.
Aby byl střelec v bezpečí, má střela dva stupně – první ji jen odpálí na krátkou vzdálenost, teprve pak se odpálí stupeň druhý. Ten ji urychlí na Mach 4, tedy čtyřnásobek rychlosti zvuku. A teprve, když dohoří druhý stupeň, uvolní se tři jednotlivé projektily.
Ty jsou vyrobené z wolframu, tedy kovu s mimořádnou hustotou. Jsou dlouhé necelých čtyřicet centimetrů a váží asi 900 gramů – z toho půlka připadá na výbušnou náplň. Na cíl se pak navádějí pomocí dvou laserových paprsků, což umožňuje větší přesnost než u jiných systémů – navíc se tato navigace nedá rušit pomocí elektronických nebo jiných systémů.
Proti pancéřovaným cílům jsou tyto půlmetrové šipky slabé, ale na letadla jejich kinetická energie a explozivní síla stačí. Síla nárazu spojená s výbuchem jsou schopné letadlo nebo vrtulník roztrhat na kusy. Střely přitom mohou zasáhnout nepřátelské stroje až na vzdálenost sedmi kilometrů, což znamená, že pokud protivník nedisponuje vysoce přesnou naváděnou municí, jsou jeho letecké síly zranitelné velmi často.
Začalo to Německem
Lehká střela Starstreak je britským pokusem o vlastní cestu a navazuje na německý Fliegerfaust z druhé světové války. Už během ní se ukázalo, jak dobře fungují přenosné raketové zbraně pěchoty proti těžké technice – německé pancéřové pěsti nebo americké bazuky se v druhé polovině války dokonale osvědčily.
Brzy se proto objevila myšlenka, že by něco podobného mohlo vzniknout i proti letecké vojenské technice. Prvním pokusem, neúspěšným, byl německý Fliegerfaust vyráběný zbrojovkou HASAG. Tato zbraň vystřelovala najednou čtyři nebo pět neřízených střel – více raket mělo zvyšovat pravděpodobnost zásahu letadla.
Německo ale stačilo nasadit jen několik desítek těchto zbraní, které žádný zázračný zvrat do vývoje války nepřinesly.
Po válce na tento výzkum navázaly Spojené státy, které začaly v šedesátých letech jako první vyrábět sériově MANPADS jménem Redeye. Ty byly přímým předchůdcem známějších protiletadlových raket Stinger. Sovětský svaz zase vyvinul vlastní systém Strela, jenž byl ve 21. století nahrazen zbraní Igla a nyní systémem Verba.
Nejen Starstreak
O nynějším plánu britské vlády pomoci ukrajinské armádě vedle tisíců protitankových střel také zásilkou těch protileteckých informoval poprvé 9. března v britském parlamentu ministr obrany Ben Wallace. Už tehdy agentura Reuters tento slib komentovala jako významný posun.
Londýn nejdříve Ukrajincům zaslal dva tisíce protitankových střel NLAW, které pomáhaly brzdit postup ruských jednotek. Podle Wallace pak počet těchto doručených systémů ještě vzrostl; následoval je menší počet protitankových střel Javelin.
Protiletecké střely, které by mohly Ukrajině pomoci odrážet nálety ruských letadel, se ale zdržely. „V reakci na žádost Ukrajiny se vláda rozhodla zvážit dodání vysokorychlostních přenosných protileteckých střel Starstreak,“ citoval britského ministra obrany v druhém březnovém týdnu deník The Guardian. „Domníváme se, že tento systém zůstane v definici obranných zbraní a zároveň pomůže ukrajinským silám lépe bránit své nebe,“ pokračoval.
Obrana ukrajinského vzdušného prostoru je v posledních dnech žhavým tématem, protože Rusové bombardují ukrajinská města a zabíjejí při tom civilisty. Kyjev neustále žádá západní spojence o pomoc s potlačením vzdušných útoků a o vytvoření bezletové zóny. NATO ale odmítá dohlížet na bezpečnost ukrajinského vzdušného prostoru v obavě z přímého střetu s Ruskem a snahy některých států Aliance dodat Ukrajincům stíhačky zatím nejsou úspěšné.
Snadno odpalovatelné střely schopné ničit široké spektrum letecké techniky by tento problém mohly částečně vyřešit. Takovým protiletadlovým zbraním, které může voják snadno přenášet na rameni, se říká MANPADS – neboli Man-portable air-defense systems.
