Vědci našli způsob, jak z veřejně dostupných družicových dat získat důkazy o pohybu ruských vojsk

Pohyby ruských vojsk, zejména těžké raketové techniky, může sledovat každý. Prozrazují je totiž radarové odrazy na veřejně dostupných satelitních mapách.

Investigativní server Bellingcat upozornil na technologii, kterou může využít úplně každý člověk s počítačem a přístupem k internetu. Na satelitních snímcích jsou totiž vidět stopy po silných vojenských radarech, které využívá celá řada armád světa, včetně té ruské.

Něco tady nehraje

Poprvé na tuto možnost upozornil už roku 2018 izraelský inženýr Harel Dan. Ten si náhodou na satelitních snímcích, které pořídila evropská družice Sentinel-1 patřící pod agenturu Copernicus, všiml něčeho zvláštního. Nad velkou částí Blízkého východu totiž převládaly jakési rušivé signály.

Sentinel 1
Zdroj: ČT24/www.czechspace.cz

Když se je pokusil odfiltrovat, udělal omylem chybu, a místo toho je zdůraznil. A pak byl najednou na snímcích patrný jasný vzor. Jeho pozdější a detailní analýza ukázala, že za rušení zodpovídají silné signály systémů protiraketové obrany, zejména americké patrioty, které jsou rozmístěny v Bahrajnu, Kataru, Jordánsku, Izraeli, Jemenu a dalších zemích v tomto regionu.

Jak je to možné?

Většina satelitních snímků vzniká podobně jako fotografie – to znamená, že zachycuje sluneční světlo odražené od zemského povrchu. Jenže Sentinel-1 je satelitem jiného typu; pro zobrazování zemského povrchu totiž využívá technologii známou jako SAR (Synthetic Aperture Radar), neboli radar se syntetickou aperturou.

Pod tímto záhadným názvem se skrývá družice, která vysílá z oběžné dráhy puls rádiových vln a pak měří, kolik signálu se odrazí zpět. Je to vlastně dost podobné tomu, jak netopýři používají sonar, aby viděli ve tmě: vysílají volání a poslouchají ozvěnu.

  • Systémy SAR byly a stále jsou umísťovány na mnohé družice. Mezi nejvýznamnější z nich patří:
  • kanadské satelity RADARSAT
    satelity ERS ESA
    satelit ENVISAT ESA
    japonské satelity JERS
    satelit Sentinel-1 ESA
    izraelské satelity Ofek-8 a Ofek-10


Radary na některých bateriích protiraketové obrany a další vojenské radary pracují na frekvencích v pásmu G NATO (4 000 až 6 000 gigahertzů), které se překrývá s civilním pásmem C (4 000 až 8 000 gigahertzů), běžně používaným satelity s technologií SAR, jako je právě třeba Sentinel-1.

Takže když se radary na těchto vojenských přístrojích zapnou, aby sledovaly potenciální cíle, družice se SAR to také zachytí – signál se přitom jakoby vnoří do odrazu pulzů ze satelitu. A je to možné rozpoznat jako rušení, včetně místa, odkud pochází.

Vojenské radary, které se dají takto zachytit, využívá podle serveru Bellingcat řada států a mnoho zařízení – ať už se jedná o námořní radary, například japonský FCS-3, čínský Type-381 a ruský raketový systém země-vzduch S-400. Všechny by měly být detekovatelné, když jsou zapnuté a v dohledu Sentinelu-1.

Vojenská data v rukou běžných lidí

Harel Dan se nesmířil jen s tím, že asi našel vojenské radary – raději si jejich výskyt ještě potvrdil pomocí nejrůznějších dostupných otevřených dat, Google Maps nebo oblíbené běžecké aplikace Strava, kterou rádi využívají vojáci a dají se tak vystopovat.

Když si ověřil, že to opravdu funguje, dokázal najít spousta dalších systémů, jež jsou takovými radary vybavené, například švédský systém STRIL, který slouží jako včasné varování před ruskými letadly a raketami.

V Danově práci pak pokračoval Ollie Ballinger z londýnské University College. Tomu se podařilo vytvořit jednoduchý nástroj, který prochází obrovské množství archivních i aktuálních radarových dat ze Sentinelu-1 a vyhledává rušení vojenských radarů jak na obrovské ploše, tak i v širokém časovém měřítku. Nástroj pojmenoval RIT neboli Radar Interference Tracker.

„Tohle fakticky umožňuje každému, kdo má připojení k internetu, sledovat, kdy a kde jsou určité vojenské radarové systémy rozmístěny,“ uvádí vědec.

Přístup k tomuto nástroji a jeho zdrojovému kódu je k dispozici zde.

Důkazy o přesunech ruských sil

Nástroj RIT se podle Ballingera už osvědčil, když pomohl sledovat pohyb vojsk a vojenské techniky v západním Rusku, kde dochází v současnosti k obrovské koncentraci vojenských sil Ruské federace. 

Například v září loňského roku RIT zachytil dva silné signály poblíž ruských měst Pogonovo a Liski. V letech 2019 a 2020 nebyl v těchto lokalitách zaznamenán žádný signál. Koncem roku 2021, kdy se ruské vojenské síly začaly přesouvat k západní hranici země, se tam však tyto signály poprvé objevily.

Že se u Pogonova začaly ruské jednotky koncentrovat, dosvědčilo více článků, ale žádná z těchto zpráv neuváděla přítomnost radarových systémů. Radarová data to ale prokázala, což naznačovalo, že už na konci září začalo Rusko přesouvat těžkou vojenskou techniku do této oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 9 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 12 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 14 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 14 hhodinami
Načítání...