Vědci našli způsob, jak z veřejně dostupných družicových dat získat důkazy o pohybu ruských vojsk

Pohyby ruských vojsk, zejména těžké raketové techniky, může sledovat každý. Prozrazují je totiž radarové odrazy na veřejně dostupných satelitních mapách.

Investigativní server Bellingcat upozornil na technologii, kterou může využít úplně každý člověk s počítačem a přístupem k internetu. Na satelitních snímcích jsou totiž vidět stopy po silných vojenských radarech, které využívá celá řada armád světa, včetně té ruské.

Něco tady nehraje

Poprvé na tuto možnost upozornil už roku 2018 izraelský inženýr Harel Dan. Ten si náhodou na satelitních snímcích, které pořídila evropská družice Sentinel-1 patřící pod agenturu Copernicus, všiml něčeho zvláštního. Nad velkou částí Blízkého východu totiž převládaly jakési rušivé signály.

Sentinel 1
Zdroj: ČT24/www.czechspace.cz

Když se je pokusil odfiltrovat, udělal omylem chybu, a místo toho je zdůraznil. A pak byl najednou na snímcích patrný jasný vzor. Jeho pozdější a detailní analýza ukázala, že za rušení zodpovídají silné signály systémů protiraketové obrany, zejména americké patrioty, které jsou rozmístěny v Bahrajnu, Kataru, Jordánsku, Izraeli, Jemenu a dalších zemích v tomto regionu.

Jak je to možné?

Většina satelitních snímků vzniká podobně jako fotografie – to znamená, že zachycuje sluneční světlo odražené od zemského povrchu. Jenže Sentinel-1 je satelitem jiného typu; pro zobrazování zemského povrchu totiž využívá technologii známou jako SAR (Synthetic Aperture Radar), neboli radar se syntetickou aperturou.

Pod tímto záhadným názvem se skrývá družice, která vysílá z oběžné dráhy puls rádiových vln a pak měří, kolik signálu se odrazí zpět. Je to vlastně dost podobné tomu, jak netopýři používají sonar, aby viděli ve tmě: vysílají volání a poslouchají ozvěnu.

  • Systémy SAR byly a stále jsou umísťovány na mnohé družice. Mezi nejvýznamnější z nich patří:
  • kanadské satelity RADARSAT
    satelity ERS ESA
    satelit ENVISAT ESA
    japonské satelity JERS
    satelit Sentinel-1 ESA
    izraelské satelity Ofek-8 a Ofek-10


Radary na některých bateriích protiraketové obrany a další vojenské radary pracují na frekvencích v pásmu G NATO (4 000 až 6 000 gigahertzů), které se překrývá s civilním pásmem C (4 000 až 8 000 gigahertzů), běžně používaným satelity s technologií SAR, jako je právě třeba Sentinel-1.

Takže když se radary na těchto vojenských přístrojích zapnou, aby sledovaly potenciální cíle, družice se SAR to také zachytí – signál se přitom jakoby vnoří do odrazu pulzů ze satelitu. A je to možné rozpoznat jako rušení, včetně místa, odkud pochází.

Vojenské radary, které se dají takto zachytit, využívá podle serveru Bellingcat řada států a mnoho zařízení – ať už se jedná o námořní radary, například japonský FCS-3, čínský Type-381 a ruský raketový systém země-vzduch S-400. Všechny by měly být detekovatelné, když jsou zapnuté a v dohledu Sentinelu-1.

Vojenská data v rukou běžných lidí

Harel Dan se nesmířil jen s tím, že asi našel vojenské radary – raději si jejich výskyt ještě potvrdil pomocí nejrůznějších dostupných otevřených dat, Google Maps nebo oblíbené běžecké aplikace Strava, kterou rádi využívají vojáci a dají se tak vystopovat.

Když si ověřil, že to opravdu funguje, dokázal najít spousta dalších systémů, jež jsou takovými radary vybavené, například švédský systém STRIL, který slouží jako včasné varování před ruskými letadly a raketami.

V Danově práci pak pokračoval Ollie Ballinger z londýnské University College. Tomu se podařilo vytvořit jednoduchý nástroj, který prochází obrovské množství archivních i aktuálních radarových dat ze Sentinelu-1 a vyhledává rušení vojenských radarů jak na obrovské ploše, tak i v širokém časovém měřítku. Nástroj pojmenoval RIT neboli Radar Interference Tracker.

„Tohle fakticky umožňuje každému, kdo má připojení k internetu, sledovat, kdy a kde jsou určité vojenské radarové systémy rozmístěny,“ uvádí vědec.

Přístup k tomuto nástroji a jeho zdrojovému kódu je k dispozici zde.

Důkazy o přesunech ruských sil

Nástroj RIT se podle Ballingera už osvědčil, když pomohl sledovat pohyb vojsk a vojenské techniky v západním Rusku, kde dochází v současnosti k obrovské koncentraci vojenských sil Ruské federace. 

Například v září loňského roku RIT zachytil dva silné signály poblíž ruských měst Pogonovo a Liski. V letech 2019 a 2020 nebyl v těchto lokalitách zaznamenán žádný signál. Koncem roku 2021, kdy se ruské vojenské síly začaly přesouvat k západní hranici země, se tam však tyto signály poprvé objevily.

Že se u Pogonova začaly ruské jednotky koncentrovat, dosvědčilo více článků, ale žádná z těchto zpráv neuváděla přítomnost radarových systémů. Radarová data to ale prokázala, což naznačovalo, že už na konci září začalo Rusko přesouvat těžkou vojenskou techniku do této oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci odhalili v oceánu „šokující množství“ nanoplastů

Když studie odhadovaly, kolik plastů lidstvo produkuje a kolik jich proniká do přírody, narazili už před roky na záhadu: desítky milionů tun umělých hmot chybí. Teď je zřejmě našli, v podobě miniaturních umělohmotných částeček ve vodě.
před 14 hhodinami

Před třiceti lety objevili dva amatéři kometu Hale-Bopp. Přinesla poznání, ale i smrt

Blížil se konec tisíciletí, doba chrlila převratné vynálezy a lidé se obávali konce světa. A do toho se na nebi objevila do té doby neznámá kometa, která byla vidět pouhým okem. Vyvolala obrovské pozdvižení nejen mezi vědci, ale také u široké veřejnosti. První si jí všimli dva amatérští astronomové v noci na 23. července 1995.
před 16 hhodinami

Krkonošská tundra zaniká, vědci usilují o záchranu unikátních druhů

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) zkouší nové postupy v péči o rostlinné druhy v krkonošské tundře ohrožené klimatickou změnou. Hlavním cílem je zachovat zejména populaci endemické kvetoucí rostliny všivce krkonošského, který kromě Krkonoš nikde jinde na světě neroste.
před 18 hhodinami

Diskuze o tom, kam svrhnout první atomovou bombu, trvaly měsíce

Když se stal Harry S. Truman americkým prezidentem, zjistil, že musí učinit jedno z nejtěžších rozhodnutí. Rozhodnutí, které mohlo připravit o život statisíce lidí, ale také miliony životů zachránit. A to ohledně atomové bomby.
23. 7. 2025

Blesky ročně zničí nečekaně hodně stromů, ukazuje model. Situace se má zhoršovat

Blesky mají na lesy mnohem větší vliv, než se dosud předpokládalo. Vědci z Technické univerzity v Mnichově vypracovali nové modely, pomocí nichž odhadují, jak velký počet blesků stromy zasáhne a jak velký dopad tento meteorologický jev na lesy má.
23. 7. 2025

Itálie krotí západonilskou horečku. Zdomácněla a počítat s ní musí i Česko

Úřady v italském regionu Lazio, který zahrnuje Řím a jeho okolí, se snaží zabránit dalšímu šíření západonilské horečky. V provincii Latina zemřela seniorka, která se západonilskou horečkou nakazila v polovině tohoto měsíce. Ve vážném stavu jsou v provincii nejméně dva další nakažení muži. Nemoc se tam kvůli měnícímu se klimatu stává běžnou a rizikovější varianta viru už se objevuje i v částech Česka.
23. 7. 2025

Toxické řasy u Austrálie ničí podmořský život a ohrožují i lidi

Jedovaté řasy u jihoaustralského pobřeží představují přírodní katastrofu, uvedl podle stanice BBC premiér státu Jižní Austrálie Peter Malinauskas. Řasy berou z vody kyslík, a ničí tak podmořský život. Za jejich přemnožením stojí vysoké teploty a znečištění oceánů.
23. 7. 2025

Archeologové našli v Anglii obří boty z dob Římské říše

Při vykopávkách v římské pevnosti Magna poblíž Hadriánova valu v Northumberlandu na severovýchodě Anglie našli archeologové obří boty vyrobené z kůže. Objev je to zajímavý rovnou z několika důvodů.
23. 7. 2025
Načítání...