Svět chce uhasit žízeň pomocí odsolování vody. Nové technologie nepotřebují ani elektrickou síť

Odsolování je stále častější odpovědí na nedostatek vody, ale současně platí, že je to drahé a energeticky náročné. Dobrou zprávou pro svět je, že vědci vyvíjejí některá životaschopná  řešení.

První odsolovací zařízení v Evropě bylo postaveno ve Španělsku už téměř před půl stoletím. Od té doby vyrostla v oblastech s nedostatkem vody po celé Evropě. Například před několika lety získali obyvatelé malého řeckého ostrova Ikarie konečně přístup k vydatnému zdroji – a to vše díky novému odsolovači.

Zatímco kdysi se jednalo pouze o problém jižní Evropy, v současné době do odsolovacích technologií investují už i země na severu jako Nizozemsko a Belgie.

Po mnoho let byla nejběžnější metodou odsolování reverzní osmóza (RO). Odsolovací systémy na principu RO ale vyžadují připojení k elektrické síti. To je nejen drahé, ale pro odlehlé regiony často i nedostupné řešení. Proto jsou nezbytné udržitelné systémy odsolování mimo síť napájené obnovitelnou energií.

Nový přístup skoro nepotřebuje elektřinu

A právě proto vstupuje do hry nová technologie mikrobiálních odsolovacích buněk (MDC). Ty využívají k výrobě kvalitní pitné vody z moře udržitelný proces s nízkou spotřebou energie. Fungují na principu elektroaktivních bakterií, které ji odsolují a sterilizují tak, aby byla vhodná pro pití a aby to fungovalo i ve velkém měřítku. „Tato technologie nabízí nové možnosti, jak zajistit čistou vodu a čištění odpadních vod v malých, izolovaných lokalitách bez elektrické energie,“ uvedl Frank Rogalla, který na tomto projektu pracuje.

Odsolování se tak stává levným životaschopným řešením pro zdroje v mnoha oblastech světa a ukončuje nedostatek vody. Rogalla uvedl, že už nyní jsou v provozu dva prototypy – ve španělské Denii a na Tenerife. Tato zařízení mají optimalizovat výsledky a odhalily případné možnosti zlepšení výkonu i efektivity. Například vyčištěná odpadní voda může být opětovně využívána k zavlažování a v zemědělství, což sníží tlak na stávající zdroje.

Cesta k pitné vodě je trnitá

Jak jinak mohou rozvojové země a izolované ostrovní lokality získat přístup k čerstvé vodě mimo síťové odsolovací systémy? Další odpověď se skrývá v moři. Ostrovy a pobřežní oblasti mají přístup k bezplatnému zdroji energie – vlnám. „Řešením je využití síly oceánských vln pomocí technologie, která dokáže vyrobit sladkou vodu pro mnoho z 2,1 miliardy lidí na světě, kteří mají problém s přístupem k ní,“ vysvětluje Olivier Ceberio, který pracuje na projektu, jenž se této technologii věnuje.

V rámci projektu W20 vyvinul Ceberio se svými kolegy nové řešení, které také funguje mimo síť. Jedná se o první odsolovací systém poháněný vlnami na světě, který lze rychle nasadit, funguje zcela mimo elektrickou síť a může dodávat velké množství čerstvé vody za konkurenceschopné náklady. Dostal jméno Wave2O. „Tato technologie poskytuje bezplatnou energii ze stálého a nevyčerpatelného obnovitelného zdroje energie: mořských vln,“ řekl Ceberio.

Síla potřebná k odsolování pochází z měniče energie z vln připevněného ke dnu moře, který se pohybuje tam a zpět společně s vlnami. Získaná energie se pak využívá ke stlačení mořské vody, která se posílá na břeh a přímo pohání systém. Oceánské vlny díky tomu samy o sobě vyrábějí sladkou vodu, aniž by potřebovaly další zdroj energie.

Denní produkce z takového zařízení může pokrýt potřeby přibližně 40 tisíc lidí. To je dobrá zpráva zejména pro menší ostrovní státy a pobřežní komunity. Další výhodou je přeměna kinetické energie vln na elektřinu. „V našem výrobním procesu sice elektřinu nevyužíváme, můžeme ale část energie odklonit ke kogenerační výrobě elektřiny pro napájení našich vlastních subsystémů a čerpání čerstvé vody tam, kde je zrovna zapotřebí, a poskytovat vodu i elektřinu našim zákazníkům,“ dodává Ceberio.

Tým v současné době testuje zmenšenou verzi systému Wave2O ve svých zařízeních v Hinghamu ve Spojených státech. Pokud bude úspěšný, přejde k prvnímu nasazení zmenšené verze Wave2O v oceánu v testovacím zařízení PLOCAN na Kanárských ostrovech, potom bude následovat druhé nasazení v komerčním pilotním projektu na Kapverdských ostrovech.

Tato skupina ostrovů u západního pobřeží severní Afriky totiž trpí velkým nedostatkem. Spoléhá se v současné době na diesel-elektrické odsolovací systémy, které zajišťují asi 85 % dodávek. Kvůli tomu má jedny z nejvyšších nákladů na pitnou vodu na světě. Právě zde může tato nová technologie vyrábět vodu za třetinové náklady a zajistit tak lidem přístup k čistému a spolehlivému zdroji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...