Svět chce uhasit žízeň pomocí odsolování vody. Nové technologie nepotřebují ani elektrickou síť

Odsolování je stále častější odpovědí na nedostatek vody, ale současně platí, že je to drahé a energeticky náročné. Dobrou zprávou pro svět je, že vědci vyvíjejí některá životaschopná  řešení.

První odsolovací zařízení v Evropě bylo postaveno ve Španělsku už téměř před půl stoletím. Od té doby vyrostla v oblastech s nedostatkem vody po celé Evropě. Například před několika lety získali obyvatelé malého řeckého ostrova Ikarie konečně přístup k vydatnému zdroji – a to vše díky novému odsolovači.

Zatímco kdysi se jednalo pouze o problém jižní Evropy, v současné době do odsolovacích technologií investují už i země na severu jako Nizozemsko a Belgie.

Po mnoho let byla nejběžnější metodou odsolování reverzní osmóza (RO). Odsolovací systémy na principu RO ale vyžadují připojení k elektrické síti. To je nejen drahé, ale pro odlehlé regiony často i nedostupné řešení. Proto jsou nezbytné udržitelné systémy odsolování mimo síť napájené obnovitelnou energií.

Nový přístup skoro nepotřebuje elektřinu

A právě proto vstupuje do hry nová technologie mikrobiálních odsolovacích buněk (MDC). Ty využívají k výrobě kvalitní pitné vody z moře udržitelný proces s nízkou spotřebou energie. Fungují na principu elektroaktivních bakterií, které ji odsolují a sterilizují tak, aby byla vhodná pro pití a aby to fungovalo i ve velkém měřítku. „Tato technologie nabízí nové možnosti, jak zajistit čistou vodu a čištění odpadních vod v malých, izolovaných lokalitách bez elektrické energie,“ uvedl Frank Rogalla, který na tomto projektu pracuje.

Odsolování se tak stává levným životaschopným řešením pro zdroje v mnoha oblastech světa a ukončuje nedostatek vody. Rogalla uvedl, že už nyní jsou v provozu dva prototypy – ve španělské Denii a na Tenerife. Tato zařízení mají optimalizovat výsledky a odhalily případné možnosti zlepšení výkonu i efektivity. Například vyčištěná odpadní voda může být opětovně využívána k zavlažování a v zemědělství, což sníží tlak na stávající zdroje.

Cesta k pitné vodě je trnitá

Jak jinak mohou rozvojové země a izolované ostrovní lokality získat přístup k čerstvé vodě mimo síťové odsolovací systémy? Další odpověď se skrývá v moři. Ostrovy a pobřežní oblasti mají přístup k bezplatnému zdroji energie – vlnám. „Řešením je využití síly oceánských vln pomocí technologie, která dokáže vyrobit sladkou vodu pro mnoho z 2,1 miliardy lidí na světě, kteří mají problém s přístupem k ní,“ vysvětluje Olivier Ceberio, který pracuje na projektu, jenž se této technologii věnuje.

V rámci projektu W20 vyvinul Ceberio se svými kolegy nové řešení, které také funguje mimo síť. Jedná se o první odsolovací systém poháněný vlnami na světě, který lze rychle nasadit, funguje zcela mimo elektrickou síť a může dodávat velké množství čerstvé vody za konkurenceschopné náklady. Dostal jméno Wave2O. „Tato technologie poskytuje bezplatnou energii ze stálého a nevyčerpatelného obnovitelného zdroje energie: mořských vln,“ řekl Ceberio.

Síla potřebná k odsolování pochází z měniče energie z vln připevněného ke dnu moře, který se pohybuje tam a zpět společně s vlnami. Získaná energie se pak využívá ke stlačení mořské vody, která se posílá na břeh a přímo pohání systém. Oceánské vlny díky tomu samy o sobě vyrábějí sladkou vodu, aniž by potřebovaly další zdroj energie.

Denní produkce z takového zařízení může pokrýt potřeby přibližně 40 tisíc lidí. To je dobrá zpráva zejména pro menší ostrovní státy a pobřežní komunity. Další výhodou je přeměna kinetické energie vln na elektřinu. „V našem výrobním procesu sice elektřinu nevyužíváme, můžeme ale část energie odklonit ke kogenerační výrobě elektřiny pro napájení našich vlastních subsystémů a čerpání čerstvé vody tam, kde je zrovna zapotřebí, a poskytovat vodu i elektřinu našim zákazníkům,“ dodává Ceberio.

Tým v současné době testuje zmenšenou verzi systému Wave2O ve svých zařízeních v Hinghamu ve Spojených státech. Pokud bude úspěšný, přejde k prvnímu nasazení zmenšené verze Wave2O v oceánu v testovacím zařízení PLOCAN na Kanárských ostrovech, potom bude následovat druhé nasazení v komerčním pilotním projektu na Kapverdských ostrovech.

Tato skupina ostrovů u západního pobřeží severní Afriky totiž trpí velkým nedostatkem. Spoléhá se v současné době na diesel-elektrické odsolovací systémy, které zajišťují asi 85 % dodávek. Kvůli tomu má jedny z nejvyšších nákladů na pitnou vodu na světě. Právě zde může tato nová technologie vyrábět vodu za třetinové náklady a zajistit tak lidem přístup k čistému a spolehlivému zdroji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 8 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 9 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 13 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 14 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...