Nová studie zveřejněná v časopise Nature naznačuje, že to sice možné je, ale bylo by to pro virus nesmírně těžké. Studiem desítek přirozeně se vyskytujících a laboratorně vybraných mutací, včetně těch, které byly nalezeny u varianty delta, vědci zjistili, že aby se nějaká nová varianta viru SARS-CoV-2 stala plně odolnou vůči protilátkám, které si průměrný člověk vytváří v reakci na infekci koronavirem nebo očkování, bude muset obsahovat asi 20 „správných“ mutací.
Ale i kdyby se viru tento genetický supervýkon podařil, stále zůstane zranitelný vůči vylepšené sadě protilátek: těm, které vznikají po přirozené infekci a jsou dále posilovány prostřednictvím mRNA vakcín.
Jak dobrá zpráva to je
Tato zjištění naznačují, že lidský imunitní systém, pokud je správně stimulován, je schopen se v dohledné budoucnosti vypořádat s tím nejhorším, co může nový koronavirus nabídnout.
„Imunita u lidí, kteří se loni ubránili viru covid a později dostali mRNA vakcíny, je působivě široká,“ poznamenal Paul Bieniasz, vedoucí laboratoře retrovirologie na Rockefellerově univerzitě. „To nám říká, že i když přirozená infekce nebo vakcíny vedou k imunitě, v žádném případě se ještě nepřiblížily k vyčerpání schopnosti lidského imunitního systému vytvořit obranu proti tomuto viru.“
Mění se virus, ale i protilátky
Jako se koronavirus vyskytuje v mnoha variantách, stejně je tomu i s protilátkami. Proto ani varianta delta, zatím nejnakažlivější verze viru SARS-CoV-2, zcela neuniká naší imunitní odpovědi. Možná se vyhýbá některým protilátkám, které produkujeme, ale ne všem.
Delta ale určitě není poslední verzí SARS-CoV-2, se kterou se setkáme. Virus se ve velkých populacích stále replikuje vysokou rychlostí – objevují se nové mutace a neustále vznikají nové varianty.
Postdoktorandi Fabian Schmidt a Yiska Weisblumová se rozhodli zjistit, které druhy mutací dávají SARS-CoV-2 výhodu před protilátkami. Pro účely studie nejprve vytvořili bezpečnou náhražku koronaviru tím, že upravili jiný, neškodný virus tak, aby na svém povrchu produkoval hrotový protein SARS-CoV-2.
Jak se falešné koronaviry replikovaly, některé z nich získávaly mutace, protože se chybně kopírovaly. Tým poté nechal tyto falešné (a tedy zcela neškodné) koronaviry reagovat se vzorky plazmy od lidí, kteří se zotavili z covidu, a vybral mutanty, které unikly neutralizaci protilátkami.
Po několika kolech tohoto postupu tým našel mnoho mutací, které se nacházely na stejných místech jako mutace přirozeně se vyskytující ve variantách SARS-CoV-2, včetně těch, které se vyskytují ve variantě delta nebo v jiných znepokojivých variantách.
Výzkumníci pak vytvořili „polymutantní“ virus: falešný koronavirus s proteinem hrotu, který obsahuje 20 nejhorších z těchto mutací najednou. Tento polymutant vykazoval téměř úplnou odolnost vůči protilátkám vytvořeným lidmi, kteří byli infikováni virem SARS-CoV-2 nebo proti němu byli očkováni. „Je tedy možné, že se virus vyvine a vyhne se většině našich protilátek, ale genetická bariéra, která tomu brání, je poměrně vysoká,“ říká Bieniasz.
Mimořádná imunita
Jiný vědecký tým dospěl na základě odlišného výzkumu k podobným zjištěním: nový koronavirus sice je nebezpečný, ale z dlouhodobého hlediska lidský imunitní systém v závodě s tímto mutujícím virem zvítězí. Lidé, kteří prodělali jak přirozenou infekci, tak očkování, totiž vytvářejí pozoruhodně účinné protilátky.
Již dříve tým z Rockefellerovy univerzity, jehož členy jsou Michel Nussenzweig, Paul Bieniasz a Theodora Hatziioannouová, totiž zjistil, že po odeznění infekce se protilátky v průběhu několika měsíců dále vyvíjejí a stále lépe se vážou na protein hrotu.
Příjem mRNA vakcín tyto protilátky ještě silněji posiluje, zvyšuje jejich počet a zlepšuje jejich schopnost vypořádat se s mnoha variantami jednoduše tím, že se stále těsněji vážou na původní sekvenci.
V současné studii plazma od těch, kteří byli infikováni i očkováni, neutralizovala i hrotový protein polymutantního viru. Neutralizovala také šest testovaných variant SARS-CoV-2, stejně jako původní koronavirus SARS a viry podobné SARS nalezené u netopýrů a luskounů.
„Protilátky této skupiny lidí jsou neuvěřitelně silné a flexibilní,“ říká Hatziioannouová, která výzkum vedla. „Je pravděpodobné, že v budoucnu poskytnou ochranu proti všem variantám SARS-CoV-2 a možná i proti budoucím pandemiím úplně jiných koronavirů.“
