Vědci řeší, jestli by se koronavirus nemohl úplně vyhnout lidskému imunitnímu systému

S každou novou variantou SARS-CoV-2, která se objeví a způsobí nárůst počtu případů, vyvstává také znepokojivá otázka: Mohl by virus nakonec dospět k takovému souboru mutací, které by mu umožnily zcela se vyhnout naší imunitní reakci?

Nová studie zveřejněná v časopise Nature naznačuje, že to sice možné je, ale bylo by to pro virus nesmírně těžké. Studiem desítek přirozeně se vyskytujících a laboratorně vybraných mutací, včetně těch, které byly nalezeny u varianty delta, vědci zjistili, že aby se nějaká nová varianta viru SARS-CoV-2 stala plně odolnou vůči protilátkám, které si průměrný člověk vytváří v reakci na infekci koronavirem nebo očkování, bude muset obsahovat asi 20 „správných“ mutací.

Ale i kdyby se viru tento genetický supervýkon podařil, stále zůstane zranitelný vůči vylepšené sadě protilátek: těm, které vznikají po přirozené infekci a jsou dále posilovány prostřednictvím mRNA vakcín.

Jak dobrá zpráva to je

Tato zjištění naznačují, že lidský imunitní systém, pokud je správně stimulován, je schopen se v dohledné budoucnosti vypořádat s tím nejhorším, co může nový koronavirus nabídnout.

„Imunita u lidí, kteří se loni ubránili viru covid a později dostali mRNA vakcíny, je působivě široká,“ poznamenal Paul Bieniasz, vedoucí laboratoře retrovirologie na Rockefellerově univerzitě. „To nám říká, že i když přirozená infekce nebo vakcíny vedou k imunitě, v žádném případě se ještě nepřiblížily k vyčerpání schopnosti lidského imunitního systému vytvořit obranu proti tomuto viru.“

Mění se virus, ale i protilátky

Jako se koronavirus vyskytuje v mnoha variantách, stejně je tomu i s protilátkami. Proto ani varianta delta, zatím nejnakažlivější verze viru SARS-CoV-2, zcela neuniká naší imunitní odpovědi. Možná se vyhýbá některým protilátkám, které produkujeme, ale ne všem.

Delta ale určitě není poslední verzí SARS-CoV-2, se kterou se setkáme. Virus se ve velkých populacích stále replikuje vysokou rychlostí – objevují se nové mutace a neustále vznikají nové varianty.

Postdoktorandi Fabian Schmidt a Yiska Weisblumová se rozhodli zjistit, které druhy mutací dávají SARS-CoV-2 výhodu před protilátkami. Pro účely studie nejprve vytvořili bezpečnou náhražku koronaviru tím, že upravili jiný, neškodný virus tak, aby na svém povrchu produkoval hrotový protein SARS-CoV-2.

Jak se falešné koronaviry replikovaly, některé z nich získávaly mutace, protože se chybně kopírovaly. Tým poté nechal tyto falešné (a tedy zcela neškodné) koronaviry reagovat se vzorky plazmy od lidí, kteří se zotavili z covidu, a vybral mutanty, které unikly neutralizaci protilátkami.

Po několika kolech tohoto postupu tým našel mnoho mutací, které se nacházely na stejných místech jako mutace přirozeně se vyskytující ve variantách SARS-CoV-2, včetně těch, které se vyskytují ve variantě delta nebo v jiných znepokojivých variantách.

Výzkumníci pak vytvořili „polymutantní“ virus: falešný koronavirus s proteinem hrotu, který obsahuje 20 nejhorších z těchto mutací najednou. Tento polymutant vykazoval téměř úplnou odolnost vůči protilátkám vytvořeným lidmi, kteří byli infikováni virem SARS-CoV-2 nebo proti němu byli očkováni. „Je tedy možné, že se virus vyvine a vyhne se většině našich protilátek, ale genetická bariéra, která tomu brání, je poměrně vysoká,“ říká Bieniasz.

Mimořádná imunita

Jiný vědecký tým dospěl na základě odlišného výzkumu k podobným zjištěním: nový koronavirus sice je nebezpečný, ale z dlouhodobého hlediska lidský imunitní systém v závodě s tímto mutujícím virem zvítězí. Lidé, kteří prodělali jak přirozenou infekci, tak očkování, totiž vytvářejí pozoruhodně účinné protilátky.

Již dříve tým z Rockefellerovy univerzity, jehož členy jsou Michel Nussenzweig, Paul Bieniasz a Theodora Hatziioannouová, totiž zjistil, že po odeznění infekce se protilátky v průběhu několika měsíců dále vyvíjejí a stále lépe se vážou na protein hrotu.

Příjem mRNA vakcín tyto protilátky ještě silněji posiluje, zvyšuje jejich počet a zlepšuje jejich schopnost vypořádat se s mnoha variantami jednoduše tím, že se stále těsněji vážou na původní sekvenci.

V současné studii plazma od těch, kteří byli infikováni i očkováni, neutralizovala i hrotový protein polymutantního viru. Neutralizovala také šest testovaných variant SARS-CoV-2, stejně jako původní koronavirus SARS a viry podobné SARS nalezené u netopýrů a luskounů.

„Protilátky této skupiny lidí jsou neuvěřitelně silné a flexibilní,“ říká Hatziioannouová, která výzkum vedla. „Je pravděpodobné, že v budoucnu poskytnou ochranu proti všem variantám SARS-CoV-2 a možná i proti budoucím pandemiím úplně jiných koronavirů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Děti ve městech dýchají až o pět stupňů teplejší vzduch než dospělí, ukazují měření

Děti v horkých dnech v ulicích měst dýchají výrazně teplejší vzduch než dospělí. Rozdíl mezi teplotou vzduchu u chodníku a ve výšce dvou metrů může činit až pět stupňů. Vyplývá to z prvních výsledků mezinárodního projektu EnCLOD, kvůli kterému byly na deseti místech v Olomouci nainstalovány speciální meteostanice. Vědci díky nim podrobně sledují městské mikroklima a získávají přesná data pro analýzu tepelných ostrovů.
před 5 hhodinami

Betel se žvýkal už před čtyřmi tisíci lety. První rudozubí lidé žili na území dnešního Thajska

Betel má hořkou chuť, zahnívají po něm zuby a způsobuje rakovinu, ale zároveň navozuje dobrou náladu, rozveseluje, podněcuje myšlení, tiší hlad a žízeň. A má také historii starší, než se vědci doposud domnívali.
před 8 hhodinami

Čtyřicet centimetrů chitinu. Biolog objevil v Austrálii obří pakobylku

Nově objevená pakobylka je dlouhá jako lidské předloktí. Pro člověka nepředstavuje žádnou hrozbu, žije na stromech v odlehlých oblastech Austrálie.
před 9 hhodinami

Zámky na Loiře jsou ohrožené změnou klimatu. Musí řešit problémy za pochodu

S mimořádnými záplavami, opakujícími se suchy a trpícími zahradami nejsou zámky na Loiře, stejně jako velká část francouzských památek, ušetřeny mnoha dopadů klimatických změn. Někdy jim hrozí dokonce vysoké škody, píše agentura AFP.
před 10 hhodinami

Mořská vedra ztišila písně velryb, ukázala studie

Když oceány zasáhnou vlny veder, písně plejtváků se stávají nejen vzácnějšími, ale také tiššími. Vědci se obávají, že s oteplujícím se světem se stanou oceány mnohem prázdnějším místem.
před 11 hhodinami

Kvantová teorie mate už sto let. Přední experti se shodují na tom, že se neshodnou

Přestože na základě kvantové teorie funguje prakticky celý moderní svět, například počítače nebo navigace, podle nového výzkumu se přední experti v oboru nedokáží shodnout ani na jeho samotných základech.
včera v 10:00

Česko žádá zjednodušení nových unijních pravidel pro AI

V rámci regulace umělé inteligence začínají v EU platit povinnosti pro jazykové modely, které jsou základem aplikací jako ChatGPT nebo Gemini. Naplno bude nařízení účinné od srpna 2026. Znamená to třeba pravidelné testování modelů nebo zpřístupnění technických protokolů. Firmy si ale stěžují, že utratí víc za právníky než vývojáře. Česko proto navrhuje zjednodušení a odklad o dva roky.
včera v 07:30

Mezinárodní vesmírná stanice přivítala novou posádku

Vesmírná loď společnosti SpaceX dopravila novou čtyřčlennou posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Let z Kennedyho vesmírného střediska trval patnáct hodin, uvedla agentura AP. Start rakety se měl uskutečnit už ve čtvrtek, ale na poslední chvíli byl odložen kvůli nepřízni počasí.
2. 8. 2025
Načítání...