Vědci řeší, jestli by se koronavirus nemohl úplně vyhnout lidskému imunitnímu systému

S každou novou variantou SARS-CoV-2, která se objeví a způsobí nárůst počtu případů, vyvstává také znepokojivá otázka: Mohl by virus nakonec dospět k takovému souboru mutací, které by mu umožnily zcela se vyhnout naší imunitní reakci?

Nová studie zveřejněná v časopise Nature naznačuje, že to sice možné je, ale bylo by to pro virus nesmírně těžké. Studiem desítek přirozeně se vyskytujících a laboratorně vybraných mutací, včetně těch, které byly nalezeny u varianty delta, vědci zjistili, že aby se nějaká nová varianta viru SARS-CoV-2 stala plně odolnou vůči protilátkám, které si průměrný člověk vytváří v reakci na infekci koronavirem nebo očkování, bude muset obsahovat asi 20 „správných“ mutací.

Ale i kdyby se viru tento genetický supervýkon podařil, stále zůstane zranitelný vůči vylepšené sadě protilátek: těm, které vznikají po přirozené infekci a jsou dále posilovány prostřednictvím mRNA vakcín.

Jak dobrá zpráva to je

Tato zjištění naznačují, že lidský imunitní systém, pokud je správně stimulován, je schopen se v dohledné budoucnosti vypořádat s tím nejhorším, co může nový koronavirus nabídnout.

„Imunita u lidí, kteří se loni ubránili viru covid a později dostali mRNA vakcíny, je působivě široká,“ poznamenal Paul Bieniasz, vedoucí laboratoře retrovirologie na Rockefellerově univerzitě. „To nám říká, že i když přirozená infekce nebo vakcíny vedou k imunitě, v žádném případě se ještě nepřiblížily k vyčerpání schopnosti lidského imunitního systému vytvořit obranu proti tomuto viru.“

Mění se virus, ale i protilátky

Jako se koronavirus vyskytuje v mnoha variantách, stejně je tomu i s protilátkami. Proto ani varianta delta, zatím nejnakažlivější verze viru SARS-CoV-2, zcela neuniká naší imunitní odpovědi. Možná se vyhýbá některým protilátkám, které produkujeme, ale ne všem.

Delta ale určitě není poslední verzí SARS-CoV-2, se kterou se setkáme. Virus se ve velkých populacích stále replikuje vysokou rychlostí – objevují se nové mutace a neustále vznikají nové varianty.

Postdoktorandi Fabian Schmidt a Yiska Weisblumová se rozhodli zjistit, které druhy mutací dávají SARS-CoV-2 výhodu před protilátkami. Pro účely studie nejprve vytvořili bezpečnou náhražku koronaviru tím, že upravili jiný, neškodný virus tak, aby na svém povrchu produkoval hrotový protein SARS-CoV-2.

Jak se falešné koronaviry replikovaly, některé z nich získávaly mutace, protože se chybně kopírovaly. Tým poté nechal tyto falešné (a tedy zcela neškodné) koronaviry reagovat se vzorky plazmy od lidí, kteří se zotavili z covidu, a vybral mutanty, které unikly neutralizaci protilátkami.

Po několika kolech tohoto postupu tým našel mnoho mutací, které se nacházely na stejných místech jako mutace přirozeně se vyskytující ve variantách SARS-CoV-2, včetně těch, které se vyskytují ve variantě delta nebo v jiných znepokojivých variantách.

Výzkumníci pak vytvořili „polymutantní“ virus: falešný koronavirus s proteinem hrotu, který obsahuje 20 nejhorších z těchto mutací najednou. Tento polymutant vykazoval téměř úplnou odolnost vůči protilátkám vytvořeným lidmi, kteří byli infikováni virem SARS-CoV-2 nebo proti němu byli očkováni. „Je tedy možné, že se virus vyvine a vyhne se většině našich protilátek, ale genetická bariéra, která tomu brání, je poměrně vysoká,“ říká Bieniasz.

Mimořádná imunita

Jiný vědecký tým dospěl na základě odlišného výzkumu k podobným zjištěním: nový koronavirus sice je nebezpečný, ale z dlouhodobého hlediska lidský imunitní systém v závodě s tímto mutujícím virem zvítězí. Lidé, kteří prodělali jak přirozenou infekci, tak očkování, totiž vytvářejí pozoruhodně účinné protilátky.

Již dříve tým z Rockefellerovy univerzity, jehož členy jsou Michel Nussenzweig, Paul Bieniasz a Theodora Hatziioannouová, totiž zjistil, že po odeznění infekce se protilátky v průběhu několika měsíců dále vyvíjejí a stále lépe se vážou na protein hrotu.

Příjem mRNA vakcín tyto protilátky ještě silněji posiluje, zvyšuje jejich počet a zlepšuje jejich schopnost vypořádat se s mnoha variantami jednoduše tím, že se stále těsněji vážou na původní sekvenci.

V současné studii plazma od těch, kteří byli infikováni i očkováni, neutralizovala i hrotový protein polymutantního viru. Neutralizovala také šest testovaných variant SARS-CoV-2, stejně jako původní koronavirus SARS a viry podobné SARS nalezené u netopýrů a luskounů.

„Protilátky této skupiny lidí jsou neuvěřitelně silné a flexibilní,“ říká Hatziioannouová, která výzkum vedla. „Je pravděpodobné, že v budoucnu poskytnou ochranu proti všem variantám SARS-CoV-2 a možná i proti budoucím pandemiím úplně jiných koronavirů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Někteří vědci „hackují“ AI pro lepší recenze studií

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.
před 58 mminutami

Dvě masivní černé díry se v divokém tanci spojily v jednu obří

Astrofyzici popsali masivní gravitační vlnu, která vznikla spojením dvou velkých černých děr v jeden objekt, jehož existence je podle současné znalosti fyzikálních jevů krajně nepravděpodobná.
před 3 hhodinami

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
včera v 11:03

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
včera v 10:01

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
12. 7. 2025

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
12. 7. 2025

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025
Načítání...