Těla včel jsou plná mikroplastů. Vědci by toho chtěli využít

Nové výzkumy naznačují, že včely na svých chlupatých tělíčkách nenosí jen med, ale také spousty mikroplastů – týká se to podle nového výzkumu nejen včel žijících ve městech a jejich okolí, ale také těch z venkova. Vědci teď dokonce navrhují, že by se včely mohly používat k posuzování znečištění a měření mikroplastů přenášených vzduchem.

Mikroplasty vznikají rozpadem plastových předmětů, a protože jsou malé, cestují vzduchem i vodou – a také na tělech včel – a dostávají se všude po planetě, včetně odlehlých částí Antarktidy.

  • Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
  • Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
  • Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit nejhorší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.

Evoluce uzpůsobila včely tak, že mají chlupatá těla, která zachycují pyl; jejich chloupky se během letu elektrostaticky nabíjejí, aby se tato drobná zrnka na včelách ještě lépe udržela.

Podle studie publikované v časopise Science of The Total Environment ale přibližně šestinu všech částic nalezených na zkoumaných včelách tvořily mikroplasty, z toho 52 procent tvořily drobné částečky a asi 38 procent miniaturní vlákna.

Na včelách bylo nalezeno třináct různých typů umělých hmot, přičemž nejběžnějším typem byl polyester, používaný většinou jako syntetické vlákno, následovaný polyethylenem a polyvinylchloridem.

Mikroplasty ve větru i vodě

Zkoumané včely pocházely z 19 včelstev; všechno to byly dělnice. Výzkum probíhal v Dánsku, které patří v Evropě mezi ty nejméně znečištěné země. Devět včelstev pocházelo z centra Kodaně a zbývajících deset z příměstských a venkovských oblastí. Městské včely měly ve srovnání s venkovskými včelami na tělech sice více mikroplastů, ale ne o moc víc – to naznačuje, že významnou roli v přenosu mikroplastů hraje vítr.

Zdroj mikroplastů je ale nejasný. Mohly by pocházet například ze včelařské výbav, jako je oblečení nebo některé pomůcky, nebo může být ze vzdálenějšího okolí. Některé důkazy totiž ukázaly, že znečištění mikroplasty je přítomno v ovzduší, půdě i ve vodě. Včely je mohou zachytit mnoha způsoby. Je docela možné, že se na tento hmyz lehká vlákna mikroplastů přichytí přímo za letu.

Takové zjištění je značně znepokojivé. Mikroplasty mohou drobný hmyz zatěžovat, takže unesou méně pylu – nedostanou tak pro své společenství dostatek energie. Nedávný výzkum ukázal, že v současné době není k dispozici dostatek údajů, které by na tuto otázku odpověděly. Zatím se tímto problémem zabývala pouze jedna studie, konkrétně účinek krmení včel polystyrenem.

Není známo, jak mohou mikroplasty ovlivnit královny, dělnice a celé kolonie. Není také jasné, zda tkáně včely medonosné mohou akumulovat mikroplasty, a pokud ano, jak rychle. Podle autorů studie je úplnému pochopení této naléhavé otázky zapotřebí dalšího výzkumu.

Vědci ale navrhují, že by to šlo využít k lepšímu monitorování znečištění životního prostředí. Při hledání potravy mají totiž včely tendenci zkoumat oblast až 8 kilometrů od svého úlu. Studiem množství plastového znečištění na nich na konci jejich života by bylo možné zjistit, kolik mikroplastů se dostává do životního prostředí a případně odkud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
před 3 hhodinami

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
před 4 hhodinami

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
včera v 14:37

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
včera v 10:03

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025

Přes stoupající počet živelních katastrof plánuje vláda USA zásadní omezení peněz pro meteorology

Spojené státy se potýkají s řadou přírodních katastrof od povodní přes tornáda až po hurikány. Meteorologové umí snižovat jejich dopady, ale přesto, že těchto událostí kvůli změně klimatu přibývá, se americká vláda Donalda Trumpa snaží snižovat finance pro vědce.
11. 7. 2025

Evropská komise představila kodex pro AI. Řeší autorská práva i bezpečnost

Evropská komise tento týden zveřejnila nový dobrovolný kodex postupů pro poskytovatele výkonných systémů umělé inteligence (AI), jehož cílem je vyjasnit povinnosti vyplývající z nových unijních pravidel, takzvaného Aktu o AI. Kodex se týká takzvaných generativních modelů AI, jako jsou ChatGPT od OpenAI, Claude od společnosti Anthropic nebo Gemini od Googlu.
11. 7. 2025
Načítání...